Třicet let vydavatelského klanu Indies

V pátek 14. února se v brněnském Sono centru odehrál žánrově pestrý festival, který byl současně oslavou tří dekád činnosti tří vydavatelských větví, které si spojujeme s původním jednoduchým názvem Indies Records. V průběhu let se vydavatelství Indies Records rozdělilo na tři subjekty se třemi svébytnými edičními katalogy – Indies MG, Indies Scope a Indies Happy Trails, za nimiž stojí vydavatelské osobnosti Miloš Gruber, Milan Páleš a Jaromír Kratochvíl.

Iniciátorskou osobností slavnostního večera byl zcela zjevně Milan Páleš (Indies Scope) produkčně podporovaný svou dlouholetou pravou rukou Přemyslem Štěpánkem. Díky těmto dvěma hybatelům a moderátorovi, jímž byl hudební redaktor a publicista Milan Tesař z Radia Proglas, jsme si několik hodin mohli užívat příjemnou atmosféru a neokázalého přátelského ducha v pestrém žánrovém mixu.

indies_30_let_v_Sonu_01_foto_Indies

Vydavatelství Indies se od svých počátků, zaměřených převážně na nemainstreamovou, tedy alternativní rockovou a folkovou scénu (ze známějších jmen uveďme například Psí vojáky a Jáchyma, Oldřicha Janotu, Vladimíra Václavka či Ivu Bittovou) rozvinulo do značné žánrové šíře, v níž na jedné straně stojí sice syrová, zemitá rocková alternativa, ale na straně druhé dnes už většinově zastoupená hudba s přesahy do klasiky, jazz, world music či vcelku populární interpreti typu Zuzana Navarová, Tata bojs, Traband, Radůza, Hradišťan, Druhá tráva či sourozenci Ulrychovi.

Co vlastně všechny tituly vydávané Indies spojuje? Myslím, že pěkně to vystihl na koncertě zpěvák kapely - 123 min Zdeněk Bína, jehož vyjádření parafrázuji: „Indies vydávají hudbu především proto, že ji mají rádi a za to jim děkujeme.“ Tak to cítí asi všichni, kdo s tímto vydavatelstvím spolupracují: Základem ediční filosofie není prvoplánový obchod a tomu odpovídající marketing, ale snaha šířit dobré hudební poselství.

indies_30_let_v_Sonu_02_foto_Indies

V průběhu let se vyvinulo několik edic, o nichž můžeme říci, že jsou reprezentativními katalogy české hudby v různých žánrech. První folklorní titul V Brně na Špilberku ( podílely se na něm soubory Hradišťan, Gajdoši Brno a Cimbálová muzika Martina Hrbáče) vyšel v roce 1996, v následujících letech vyšly dva ojedinělé tituly z Horňácka a dnes můžeme říci, že Indies Scope skrze osmidílnou Antologii moravské lidové hudby poskytuje jedinečný obraz lidové hudební kultury na Moravě. Pokud k tomuto výčtu přidáme jednotlivé tituly jednotlivých souborů (cimbálových muzik), zvláště pak z bohaté produkce Indies Happy Trails Jaromíra Kratochvíla, máme zrcadlo reprezentativní, jemuž se nemůže rovnat žádný další český ani moravský vydavatel.

Indies Scope je také nejproduktivnějším vydavatelem titulů z oblasti moderního folku a world music. Ne náhodou je každoročním účastníkem největšího mezinárodního veletrhu world music WOMEX. Dokonce na český trhu uvedla tituly dvou renomovaných zahraničních skupin tohoto žánru – maďarskou Ghymes a finskou Värttinu.

indies_30_let_v_Sonu_03_foto_Indies

Indies Happy Trails v posledních letech vydalo unikátní edici archivních nahrávek českého jazzu. Kdo si chce udělat obrázek o počátcích moderního jazzu v Československu a dále oživit si CD klíčová česká jazzová alba (s rozšířenými doprovodnými informacemi), nemůže minout katalog Indies Happy Trails.

Páteční večer v Sonu nabídl symbolicky kousek od všeho, co člověk u Indies může najít – Bombarďák pro děti i dospělé, zástupce world music scény BraAgas, folkové Martinu Trchovou a Adama Kubáta, folklorní muziku Kubíci z Horňácka, folkrockové Květy, bluesrockový Band of Heysek, raprockové Nuck Chorris Gang,  jazz-rock-bluesové trio – 123 min, převážně ženskou alternativu Zuby nehty a další interprety.  

indies_30_let_v_Sonu_05_foto_Indies

Na koncertě bylo k dispozici také tematické číslo kulturního  magazínu UNI 02/20, v němž mimo obsažné rekapitulující články a rozhovory s vydavatelským triem  nalezneme i výsledky ankety, v níž šéfredaktor Ondřej Bezr oslovil čtyři desítky hudebních publicistů a kritiků s prosbou, aby vybrali deset dle jejich mínění nejkvalitnějších titulů z produkce Indies.  Nebudu prozrazovat vše, ale aspoň toto: První příčku obsadilo CD Bittová & Václavek: Bílé inferno, druhá byla Zuzana Navarová&KoaCD Barvy všecky a třetí Hradišťan s albem O slunovratu. V první desítce najdeme ještě Psí vojáky, Radůzu, Traband, duo Tara Fuki , ale také Antologii moravské hudby.

Dobrá práce, milí kolegové z Indies! A hodně sil do dalších let!

Foto archiv Indies

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce