Ušlechtilý hrdina Vilém Přibyl

22. červenec 2014, 0:40

Ušlechtilý hrdina Vilém Přibyl

Viléma Přibyla jsem slýchal v Janáčkově divadle jako děcko a byl to jeden z mála pěvců, který mi utkvěl v paměti i do budoucnosti. Zůstal mi v hlavě i přes několikaletou teenagerskou pauzu, kdy jsem operu ze života úplně vypustil. Netvrdím, že jsem už v dětství rozeznal jeho mimořádné schopnosti, ale nepamatoval jsem si jej skrz žádný nezvyklý kostým ani nehudební událost, takže v něm něco být muselo.

Je to samozřejmě divné uznání pro pěvce, který byl doma v Brně stejně jako v Covent Garden, zpíval v představeních, která řídil Georg Solti, a stáli o něj i v Bayreuthu. Opravdu lituji, že jsem s ním nikdy neslyšel Mistry pěvce norimberské – musel to být úžasný Walter von Stolzing – nebo Bludného Holanďana, kde zpíval báječně poněkud opomíjenou roli Erika. V Brně jsem ho slyšel v Daliborovi a nebudu se pokoušet vtisknout dětské vzpomínce racionální rozměr, já ostatně nepotřebuji dokonale rozumět úplně všemu, ani sobě ne.

Lohengrin: Jeť dálná zem (In fernem Land)

Vilém Přibyl se narodil 10. dubna 1925 v Náchodě, po válce pracoval jako projektant, studoval soukromě zpěv a debutoval v Ústí nad Labem v roce 1959. Po dvou letech získal angažmá v Brně, kde pracoval a žil až do své smrti. Richard Novák mi o něm v rozhovoru řekl: „…on byl přece jen víc takový český tenor, lesklý a neselhávající. Ale ten objem za tím, který bývá u těch dramatických taliánů, tak to ne. My jsme spolu zpívali hodně a on zpíval někdy árii Macduffa z Macbetha a tu zpíval úžasně. Na takovém singlu tehdy vyšly nahrávky čtyř árií od del Monaca, podezříval jsem Přibyla, že si to dobře vyposlechl. My jsme se spolu o těchto věcech dost hádali a já jsem říkal: „Vildo, nezlob se, ale to je dalece to nejlepší, co zpíváš. Takhle bys měl zpívat pořád.“ A on říkal: „Co blbneš, vždyť by mi to utrhlo krk!“ A mně vždycky nadával. Stál za scénou, poslouchal, jak někdo zpívá, a říkal mi: „Prosím tě, běž za ní a řekni jí, ať takhle neječí.“ A já na to: „Co mě posíláš, běž za ní sám.“ „Když oni mě už nesnáší. Ale ty seš tím vinnej, poněvadž ty zpíváš široce a tobě to nějak jde a oni tě napodobujou a nemůžou. Tys to tady vnesl.“

Parádní rolí Viléma Přibyla byl Lohengrin, jeho lyrickodramatický projev se na ni dokonale hodil, ušlechtilí hrdinové byla pěvcova nejvlastnější parketa. Světové úspěchy sklízel s Florestanem v Beethovenově Fideliovi, rolí, kterou pokládám za prubířský kámen tenoristů – nahrávka je v archivu Českého rozhlasu. Bezvadná je jeho nahrávka Dalibora s Jaroslavem Krombholcem, cením si jí o maličko víc než legendárního záznamu s Beno Blachutem. Přibyl má vlastně do značné míry příbuzný, ale o něco pevnější projev – to je samozřejmě věc osobního vkusu –, nahrávka je novější, takže má modernější zvuk, Krombholcovo pojetí je celkově dramatičtější a Naděžda Kniplová v roli Milady exceluje. Přibylovu pěveckou osobnost si dále můžete přiblížit mimo jiné z nahrávek Janáčkových oper Osud (skladatel Živný), Její pastorkyňa (Laca) nebo Výlety pana Broučka (pan Brouček), obzvlášť bych doporučil Řecké pašije Bohuslava Martinů, kde ztvárnil roli pastýře Manolia. Vilém Přibyl zemřel 21. července 1990 – od jeho smrti včera uplynulo dvacet čtyři let.

Bludný Holanďan, finále. Gwyneth Jones (Senta), David Ward (Holanďan), Gottlob Frick (Daland), Vilém Přibyl (Erik), Elizabeth Bainbridge (Mary), Kenneth McDonald (Kormidelník), diriguje: Georg Solti

Vilém Přibyl a Naděžda Kniplová jako Dalibor a Milada, foto archiv

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Prvním impulsem pro setkání s basistou Richardem Novákem byl letošní ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. Skoro jsme u něj začali, potom jsme u něj i skončili, ale zkuste mluvit o letošku s člověkem, který zpívá už šedesát let. Richardu Novákovi bude letos osmdesát tři let a zpívá pořád výborně. A kdybyste měli v následujícím textu pocit, že se snad místy trochu chlubí, nenechte se mýlit. Jsou to všechno prostě sdělené skutečnosti.  více

Český Caruso, hlas podobný křídlovce, tak psávala kritika o českém tenoristovi Otakaru Mařákovi. Dnes si připomínáme 75 let od jeho úmrtí.  více


Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více