Zánik Besedního domu

Zánik Besedního domu

V sobotu 18. května připojí filharmonie poprvé svůj Besední dům k brněnské Muzejní noci. Pro návštěvníky, jimž nebude stačit zhlédnutí foyeru s instalací výstavního a informačního materiálu, bude připravena hodinová prohlídka paláce s průvodcem (od 19 hodin každou čtvrthodinu): povede slavnostním schodištěm do velké dvorany (výklad o historii Besedního domu a jeho dnešní funkci s minikoncertem), poté přes pracovnu šéfdirigenta do ředitelského salonku (výklad o filharmonii a další minikoncert) a posléze do hlaholny (sborové zkušebny, kde si návštěvníci vyslechnou třetí minikoncert a dočkají se odpovědí na své dotazy); při odchodu pak uvidí ještě jednou sál z galerie a projdou přísálím (s bustou Břetislava Bakaly) zpět do foyeru. Hudební vystoupení obstarají v první půli večera-noci žáci a soubory ZUŠ na Smetanově, ve druhé pak členové filharmonie.

Není bez zajímavosti, že ve vídeňské Ringturm právě probíhá výstava ke dvoustému výročí narození architekta Theophila Hansena, tvůrce řady význačných vídeňských a brněnských staveb, také Besedního domu – právě tomu je v náborovém prospektu věnováno nejvíc místa. Máme naději, že se na podzim dostane výstava také do něho.

V pátek 7. července slavíme s profesorkou Alenou Veselou-Štěpánkovou její devadesáté narozeniny. Filharmonie, jejíž je čestnou členkou, jí vděčí zejména za její cílevědomou houževnatost a diplomatické umění, jimiž kdysi ubránila hroutící se Besední dům před zakonzervováním a dlouholetým, ne-li trvalým vyřazením z provozu.

V přípravách na Muzejní noc se v materiálech o Besedním domě objevil také rukopis nepublikovaného fejetonu z roku 1968:

Zánik Besedního domu (z cyklu Předčasné reportáže)

Začalo to sochou, která kdysi, už hodně dávno, spadla s balustrády na dvůr; co představovala, nikdo neví: nahoře ji nebylo dobře vidět a pádem se rozbila. Díra, kterou po sobě zůstavila byla úředně ohledána a opatřena inventárním číslem. Voda, dírou zaté­kající, našla si pak jednou při průtrži cestu do sálu a její crčení bylo stereofonně natočeno čsl. gramofonovými závody 1.

Od té doby vzrostl nápadně počet komisí, navštěvujících Besední dům2. Rozhodující krok k nápravě byl však učiněn, až když na člena SNB spadl první velký blok omítky s průčelí; odpovědné instituce se rozhodly umístit bez prodlení na příslušných místech tabulky s nápisem „Pozor padá omítka“. K jejich instalaci však nedošlo, Památkový úřad je neschválil jako stylově nevhodné; soutěž na jejich výtvarné dořešení měla sice pozoruhodné výsledky, ale tabulek pak už nebylo zapotřebí, poněvadž všechna omítka mezitím opadala. Padaly ovšem s fasády i jiné věci, tu římsa, tu kousek vlysu, tu pamětní deska, tu kamenná váza; mimojdoucí si na tento jev časem zvykli a bývali znepokojeni, když delší dobu nic nepadalo.

Rovněž postupné řícení jednotlivých místností uvnitř budovy stalo se všedním zvykem; rozruch vzbudil toliko klavír, který se propadl z dirigentské místnosti filharmonie do zadního křídla restaurace v přízemí a částečně je zatarasil: dík rozhořčenému zákroku restauračních pracovníků byl jejich podnik urychleně přeřazen do třetího obtížnostního pásma. Zasypání obou hlaholen ve druhém patře proběhlo naproti tomu úplně hladce; poněvadž se ze zkoušejících členů Moravana, VSMU, Besedy Brněnské a Lýskova dětského sboru (ten pracoval v salónku v prvním patře, kam se propadla větší z obou hlaholen) nezachránil nikdo, ustal v Brně sborový ruch úplně3.

Zato sál sloužil svému společenskému a kulturnímu poslání ještě hodně dlouho; zřícení levé části galerie zůstalo takřka bez po­všimnutí, protože k němu došlo při koncertě Tvůrčí skupiny A4. Provoz v sále byl částečně omezen teprve zřícením obou schodišť; filharmonie plnila ovšem plán zkoušek i nadále, třebaže vstup okny po žebřících z ulice býval v zimním období dost nepohodlný. Výrazné zlepšení však nastalo v pracovních podmínkách: děrami ve zdech a ve stropě byl konečně vyřešen dlouholetý problém dostatečného osvětlení5.

Mezitím přestal vycházet Host do domu6; pátráním, zahájeným na nátlak abonentů, kteří nedostali už tři čísla za sebou, se zjistilo, že zkázu redakce způsobily partitury, shromážděné v sekretariátu SČS o dvě patra výš k jarní skladatelské přehlídce: našly si cestu dvěma podlažími až k redakčnímu koši Hosta. Tělesné pozůstatky šéfredaktora Skácela byly v sutinách objeveny úplně neporušeny; sotva načatá láhev slivovice svědčí o tom, že k příhodě došlo nečekaně.

Nelze přesně odhadnout, kdy v Besedním domě ustaly poslední známky života; neustaly vlastně nikdy, protože restaurace je v provozu podnes. Jisto je, že muzikanti, literáti a zpěváci vzali zasvé všichni; ztráty na lidských životech nebyly hlášeny. Ssutiny jsou v památkové péči. Proslýchá se, že byla schválena částka 13,70 Kčs na opravu kliky u dveří někdejšího Krajského koncertního jednatelství, opotřebované přílišným leštěním; v jednání je prý nyní návrh, aby celé této částky bylo použito ke zřízení vkusného panelu, jenž by naši pracující veřejnost vhodně seznamoval s významnou památkou druhdy kulturního města.

Poznámky:

1 W. A. Mozart: Symfonie g-moll S CRČENÍM VODY; Státní filharmonie Brno, řídí Martin Turnovský

2 výrok nejmenovaného člena filharmonie „Kdyby takhle chodili na koncerty, tak máme nejvyšší návštěvnost na světě“ jest však považovati za přehnaný

3 Beseda Brněnská zkouší každé úterý a pátek v budově konzervatoře. Staňte se jejími členy!

4 zmiňuje se o něm jen recenzent Lidové demokracie: „…zato Bergova jinak pozoruhodná skladba Nausea symphonica si vypomáhá při vší své introvertní zacílenosti prostředky poněkud vnějšími a navíc zastaralými (krájení bubnu kuchyňským nožem, rigorózní dodekafonie, řícení galerie, ladění smyčcových nástrojů do kvint…“

5 skupina bývalých členů filharmonie pozdravila z ústavu pro nevidomé tuto událost blahopřejným telegramem

6 pozoruhodnou skutečnost, že Host do domu vycházel a nikoliv vcházel, jak by se bylo slušelo (když vycházet, tak z domu), si lze vysvětlit toliko specifičností brněnských kulturních poměrů

Fejeton vypovídá nejen o havarijní situaci Besedního domu v roce 1968 a s ní spojenými

nesnázemi filharmoniků, ale přibližuje i jiné dobové skutečnosti – kulturní instituce působící v Besedním domě, zdlouhavá jednání komisí, cenovou hladinu, pravidla českého pravopisu, používaná slovní klišé, běžný zvyk posílat telegramy a připomíná tehdejší literární hit – Mňačkovy Oneskorené reportáže.

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Brno má od tohoto týdne nejvyšší dům v republice. Nejmenší koncertní sál má už dávno.  více


U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Nejčtenější

Kritika

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více