Britten & Šostakovič jako zrcadlo současnosti

Britten & Šostakovič jako zrcadlo současnosti

Program s názvem Britten & Šostakovič nabídl nejen setkání s dvěma pilíři hudby 20. století, ale také dvě světové premiéry současných českých skladatelů – Štěpána Filípka a Sáry Medkové. Program tak přirozeně propojil minulost a současnost, tradici a experiment, přičemž na pódiu se potkali dva interpreti, kteří jsou zároveň skladateli a dlouhodobými komorními partnery.

Hned v úvodu Sára Medková upozornila publikum, že hraje navzdory zánětu šlach, a omluvila se za případné nedostatky. Ty však nebylo možné postřehnout – její výkon zůstal plně soustředěný a hudebně přesvědčivý.

Koncert otevřelo Preludium 1 pro sólový klavír Štěpána Filípka, napsané speciálně pro Sáru Medkovou. Autor ke skladbě napsal, že při komponování vycházel ze tří materiálových zdrojů – ze seriálního materiálu, folklorních motivů a drobných fragmentů ze sonát Brittena a Šostakoviče, které v programu následovaly. Tyto vrstvy se ve skladbě prolínaly s přirozenou samozřejmostí: z jednohlasé melodie se postupně rozvíjely kontrastní plochy s běhy pravé ruky, střídané jemným tremolem a návraty k lyrickým pasážím. Filípek vytvořil kus s vnitřní logikou i emotivní křehkostí, který Medková interpretovala s precizností i osobním vkladem. Z něžného úvodu se skladba proměnila v živý proud energie, v němž se střídala kontrola s intuicí.

Na ni plynule navázala Sonáta in C pro violoncello a klavír op. 65 Benjamina Brittena – pětivěté dílo, které v českém koncertním prostředí zaznívá zřídka. Filípek a Medková svou interpretací potvrdili, že šlo o přednes promyšlený, technicky jistý, a především hluboce porozuměný skladatelské řeči.

Úvodní věta Dialogo. Allegro představila skutečný dialog obou nástrojů. Cello i klavír vedly samostatné, ale navzájem reagující linie, které se střídavě proplétaly, spojovaly v unisonu a rozbíhaly v protipohybu. Filípek vystavěl fráze s přirozeným citem pro směřování hudebního toku, Medková podpořila formu barevně diferencovanou hrou a jistým rytmem. Reverzní postupy, flažolety i neustálé proměny rolí vytvářely napětí a komunikaci.

Druhá věta, Scherzo-pizzicato, přinesla dramatický kontrast. Filípek zvládl pizzicatovou hru s naprostou přesností, tón měl plný a energický, aniž by ztratil hudebnost. Klavírní part s rychlými běhy a tremoly byl přesný a rytmicky jiskřivý; oba interpreti se pohybovali v naprosté souhře.

V pomalé větě Elegia se atmosféra ztišila do vnitřní výpovědi. Z tlumeného začátku se hudba rozvíjela v působivou gradaci, aniž by ztratila jemnost. Filípek hrál s vyrovnaným tónem a zdrženlivým vibratem, Medková citlivě modelovala harmonické zázemí. Výsledkem byl dojem hlubokého souznění, které publiku v sále doslova zadrželo dech.

Po přestávce se role skladatelky ujala Sára Medková se svým Preludiem 2 pro sólové violoncello, věnovaným Štěpánu Filípkovi. Autorka uvedla, že dílo vzniklo speciálně pro tento koncert a že inspiraci čerpala ze Šostakovičovy Sonáty d moll. Kompozice je psána in D a založena na střídání 5/8 a 6/8 taktu. Rozvíjí se ve třech volně propojených částech, které se na konci cyklicky uzavírají. Z hudby vyzařovala výrazná rytmická pulsace, jakési kroužení kolem jednoho tónu. Filípek vytvářel krásný, znělý tón, který občas doplnil o brumendo vlastního hlasu – nevědomky, nebo zcela záměrně, čímž dosáhl téměř magického propojení těla a nástroje. Flažolety, glissanda, úhozy do hmatníku i jemné šumy smyčce působily přirozeně a organicky, nikoli jako efekt. Výsledkem byla hudba introspektivní, ale s výrazným emocionálním napětím.

Závěrečná Sonáta d moll op. 40 Dmitrije Šostakoviče představovala vrchol programu. Toto dílo, napsané v roce 1934, spojuje osobní lyrismus s moderní disonancí a zrcadlí vnitřní napětí doby i samotného skladatele.

V první větě Allegro non troppo vynikla zpěvnost violoncellového partu i bohatost klavírních harmonií. Filípek pracoval s velkým dynamickým rozsahem a vynikající intonační jistotou, Medková citlivě reagovala na změny tempa a charakteru. Polyrytmické pasáže a vzájemné imitace obou hlasů vyzněly s naprostou přesností – ukázková komorní souhra.

Druhá věta Allegro působila jako sarkastická hra na honěnou – klavírní ostináta a violoncellové flažolety vytvářely napětí, které oba interpreti vystavěli s energickou vervou.

Následující Largo přineslo ztišení a vnitřní klid: Filípek rozezněl cello do sametových hloubek, zatímco klavír zněl průzračně a smírně. Závěr vyzněl jako tiché vyhoření – bolestné i očistné zároveň.

Finále Allegro představovalo technicky náročný závěr, který oba interpreti zvládli s obdivuhodnou jistotou. Medková držela rychlé běhy pevně pod kontrolou, Filípek vynikal brilantní artikulací a jistými odtahy. Vzájemná výměna melodických rolí působila přirozeně a energicky, přičemž ani v největší virtuozitě se neztrácela hudební logika.

Dlouhý potlesk publika vyústil v přídavek – Arvo Pärt: Spiegel im Spiegel. Publikum reagovalo s nadšením, avšak po tak dramaticky vystavěném a intenzivním programu působila tato minimalistická skladba spíše jako vybočení než gradace. Její meditativní klid sice přinesl do sálu uvolnění, ale zároveň jako by smazal napětí a sílu předchozího oblouku. Publikum jej přijalo s nadšením, přesto právě zde jako by dramaturgická linie koncertu ztratila svůj přirozený tah.

Celkově však šlo o mimořádně zdařilé odpoledne – dramaturgicky promyšlené a interpretačně vyzrálé. Štěpán Filípek a Sára Medková nabídli publiku nejen brilantní techniku, ale především hluboké porozumění hudbě, kterou sami tvoří (ať už hráčsky nebo skladatelsky). Britten & Šostakovič se v jejich podání proměnili v dialog mezi epochami, ale také mezi dvěma uměleckými osobnostmi, které se navzájem inspirují a doplňují.

19. 10. 2025

Sára Medková, klavír

Štěpán Filípek, violoncello

Program:

ŠTĚPÁN FILÍPEK Preludium 1 pro sólový klavír, světová premiéra

BENJAMIN BRITTEN Sonáta in C pro violoncello a klavír op. 65

SÁRA MEDKOVÁ Preludium 2 pro sólové violoncello, světová premiéra

DMITRIJ ŠOSTAKOVIČ Sonáta d moll pro violoncello a klavír op. 40

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Festival Concentus Moraviae představil v neděli 7. června na Zámku Valtice již šestnáctý koncert tematicky zasvěcený číslu 4. Festival pozval čtyřčlenné soubory nejrůznějšího nástrojového uskupení a žánrů, které si připravily koncerty po celé Moravě a Dolním Rakousku s kvartetovým repertoárem. V tomto duchu se ve valtickém barokním divadle odehrál ve spolupráci s organizací Young Classical Artists Trust koncert zaměřený na světovou hudbu v podání mezinárodního Fibonacci Quartet. Mladé kvarteto, konkrétně Kryštof Kohout a Luna De Mol na housle, Elliot Kempton na violu a Findlay Spence na violoncello, zvolilo vrcholnou tvorbu Leoše Janáčka (1854-1928) a Bély Bartóka (1881-1945).  více

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více

Tématem 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae je Býti kvartetem. Symbolickou čtyřkou provází celá dramaturgie festivalu a na včerejším koncertě v Mikulově tomu nebylo jinak. Kritiky oceňovaný český soubor Pavel Haas Quartet zaměřující se na východoevropské mistry komorní hudby se stal rezidenčním souborem letošního festivalu. Pro pondělní koncert připravil program soustředěný na Antonína Dvořáka (1841–1904) a jeho přátelství s Johannesem Brahmsem (1833–1897). Předchozí nedělní večer (31. května) přednesli v Kurdějově výběr pěti kusů ze sbírky Cypřiše pro smyčcové kvarteto, B 152 a s Borisem Giltburgem – špičkovým klavíristou mezinárodního významu a se širokým repertoárem – provedli Brahmsův první klavírní kvartet. Následující koncert na zámku Mikulov byl volným navázáním programu, kdy zaznělo zbývajících sedm částí z Dvořákové sbírky a od Johannese Brahmse jeho poslední Klavírní kvartet č. 3 c moll, op. 60více

Do čtvrté dekády existence vstoupil ve čtvrtek 29. května festival Concentus Moraviae, jehož XXXI. ročník byl slavnostně zahájen v Historickém sále zámku ve Slavkově u Brna. Právě tento vstup se promítl i do tématu letošního ročníku: Býti kvartetem. Jak už samotné motto napovídá, programy koncertů se soustředí zejména na hudbu pro kvarteta, někdy samotná, jindy obohacená o další muzikanty. Ačkoliv největší podíl mají jednoznačně kvarteta smyčcová, na programu letošního ročníku najdeme například i koncerty klarinetového, vokálního, bicího či violoncellového kvarteta. Zahajovací koncert byl ale každopádně svěřen „zlaté klasice“ a v podání Pavel Haas Quartetu (Veronika Jarůšková a Marek Zwiebel – housle, Šimon Truszka – viola a Peter Jarůšek – violoncello) zazněla díla Vítězslavy Kaprálové a Antonína Dvořáka. Není náhodou, že slavnostní zahájení bylo svěřeno právě tomuto tělesu. Soubor Pavel Haas Quartet je letošním rezidenčním souborem festivalu.  více

Měřítkem jakéhokoli ocenění v umění se stal filmový Oscar. V hudebním průmyslu jsou jeho paralelou Gramophone Awards, kterých má letošní rezidenční soubor festivalu Concentus Moraviae ve vitrínce hned pět. Zůstaneme-li v hollywoodských přirovnáních: Pavel Haas Quartet se už pěkných pár let drží na prvních příčkách kvartetního celosvětového A-listu. Vystupuje v nejvěhlasnějších koncertních síních včetně Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Musikverein ve Vídni či Carnegie Hall v New Yorku. BBC Music Magazine PHQ zařadil mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob. Cenami ověnčené nahrávky jim exkluzivně vydává domácí legendární label Supraphon. PHQ zůstává věrný i festivalu Concentus Moraviae, kam se jako rezidenční soubor vrací po deseti letech. Rozhovor poskytl violoncellista Peter Jarůšek, který je letos zároveň jedním z festivalových dramaturgů.  více

Na průřez německou barokní tvorbou lákal cyklus Rajhradské barokní večery 2026 při druhém, májovém koncertu. Soubor Castello in Aria rozezněl v neděli 24. května prostory kapitulární kaple benediktinského opatství v Rajhradě skladbami Johanna Rosenmüllera, Heinricha Schütze a Johanna Sebastiana Bacha. Umělecký vedoucí souboru a hráč na cembalo a pozitiv Vít Bébar před každým číslem krátce představil kompozici i skladatele.  více

Možná jste si podobně jako já už mnohokrát položili otázku, jak se rodí operní režiséři. Co mladého umělce přivede k tomu, že se nepostaví na jeviště nebo za pult, ale rozhodne se operu rovnou inscenovat. S Jakubem Janem Černým, studentem operní režie na HF JAMU, který se právě nyní v roli asistenta režiséra podílí na vzniku netrpělivě očekávané inscenace Straussovy operety Netopýr v Opeře Národního divadla Brno, jsme si povídali o jeho cestě k režisérské židli.  více

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Nejčtenější

Kritika

Festival Concentus Moraviae představil v neděli 7. června na Zámku Valtice již šestnáctý koncert tematicky zasvěcený číslu 4. Festival pozval čtyřčlenné soubory nejrůznějšího nástrojového uskupení a žánrů, které si připravily koncerty po celé Moravě a Dolním Rakousku s kvartetovým repertoárem. V tomto duchu se ve valtickém barokním divadle odehrál ve spolupráci s organizací Young Classical Artists Trust koncert zaměřený na světovou hudbu v podání mezinárodního Fibonacci Quartet. Mladé kvarteto, konkrétně Kryštof Kohout a Luna De Mol na housle, Elliot Kempton na violu a Findlay Spence na violoncello, zvolilo vrcholnou tvorbu Leoše Janáčka (1854-1928) a Bély Bartóka (1881-1945).  více