Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Brněnský Peter Grimes vybroušený k naprosté dokonalosti

Tvorba britského skladatele Benjamina Brittena tvoří zásadní část současné operní produkce. V celosvětovém měřítku dokonce jde o nejčastěji inscenovaného autora narozeného ve 20. století. Operou, která určila směr také dalším Brittenovým hudebně-dramatickým dílům, se stal Peter Grimes na libreto Montagu Slatera a na motivy básně George Crabbea. A právě titulem Peter Grimes zahájilo Národní divadlo Brno svoji operní část sezóny 2021/2022. Příběh hrubiána a drsného rybáře, kterému zahynou brzy po sobě hned dva malí učedníci a on v důsledku toho odplouvá na moře, kde potápí svoji loď a s ní i sebe, měl československou premiéru právě v Brně v červnu roku 1947. Po takřka 75 letech nyní opět ožívá v režii Davida Radoka a v hudebním nastudováním Marka Ivanoviće v Janáčkově divadle příběh o rybářské vesnici, zášti, krutosti a pomluvách. V titulní roli se představil tenorista Joachim Bäckström a ovdovělou učitelku Ellen Orfordovou, která nalezla v Grimesovi zalíbení, ztvárnila sopranistka Jana Šrejma Kačírková. Není to poprvé, co se tito dva setkávají na společném pódiu – právě s Markem Ivanovićem a Davidem Radokem totiž spojili již dříve své síly při inscenaci Juliette / Lidský hlas. Dále vystoupili Jana Hrochová (Tetička), Andrea Široká (Neteř), Tereza Kyzlinková (Neteř), Svatopluk Sem (Balstrode), Jitka Sapara-Fischerová (Paní Nabob Sedleyová), Jan Šťáva (Swallow), Vít Nosek (Bob Boles), Petr Levíček (Horace Adams), David Nykl (Hobson), Jiří Hájek (Ned Keene), Ivo Šiler (Dr. Crabbe) a další.

Podobně jako i v jiných Brittenových operách je i v Peteru Grimesovi ústředním motivem osamění a koncept jedince proti davu. Protagonista je antihrdinou, který je haněný většinou obyvatel městečka, ale on sám svojí tvrdou a nepřizpůsobivou povahou ani nedává lidem důvod k jinému názoru. Ostatně ani posluchač nemá často mnoho důvodů k sympatiím – je naznačeno, že Grimes své mladé učedníky fyzicky nepřiměřeně trestá a políček obdrží také učitelka Orfordová, která stojí na Grimesově straně. Ovšem dle vlastních slov i Benjamin Britten vnímal titulní postavu své opery spíše jako „týraného idealistu než ničemu, kterým je u Crabbea“. Ačkoliv je Grimesovu nešťastnému osudu věnována zásadní část opery, neméně důležití jsou také obyvatelé městečka, kteří se jako celek i jako jednotlivci stávají v některých okamžicích bezmála středobodem díla. Dlužno dodat, že literární předloha se věnuje osudům obyvatel městečka ještě více.

peter_grimes_foto_marek_olbrzymek_02

Režisér David Radok uchopil Brittenovu operu realisticky, avšak s pochmurnou poetičností. Poměrně minimalistická, svým způsobem lyrická scéna, které dominoval výhled na širé moře, se stala hlavním dějištěm opery. Realistické, až bezútěšné pojetí čišelo nejen z větrem a deštěm ošlehaných budov (chatrč a hospoda), ale také z kostýmů (Zuzana Ježková), které z větší části představovaly tmavé pláštěnky či jiné pracovní oděvy. O to poetičtěji potom působila například scéna s osamělým Grimesem, ve které temné vody překryla hustá – a skvěle nasvícená (Přemysl Janda)! – mlha. Naopak mile rozverná tvář městečka se projeví nejvíce ve scéně s tancovačkou a živou kapelou na pódiu. Radok zkrátka vtisknul Grimesovi jedinečnou vizuální stránku, která výtečně zobrazuje všechny náladové polohy opery i jejího titulního charakteru.

Jako stejně povedené se ukázalo také hudební nastudování Marka Ivanoviće – orchestr Janáčkovy opery NdB hýřil barvami, přesto však tvořil homogenní, rytmicky a také intonačně pevný celek. Pochvala patří rozhodně dechové dřevěné sekci, která měla velký podíl na zvukomalebnosti díla. Obzvláště povedené byly sólové vstupy, zde zaslouží zmínku především violové sólo v provedení Stanislava Vacka. Pěvecké výkony lze také označit za nadprůměrné a v některých případech zcela bezchybné. Rozverným, stejně jako závažným projevem se prezentoval barytonista Svatopluk Sem, který zazářil obzvláště v hospodské scéně, kde mohl dát prostor rozličným výrazům. Šťavnatě zákeřný a v nejlepším slova smyslu jedovatý byl také projev kazatele a hlavního štváče proti Grimesovi Boba Bolese v provedení Víta Noska. Rovněž Ivo Šiler dokázal dodat postavě doktora Crabbeho potřebnou „šviháckost“. Největší pozornost na sebe však bezpochyby strhla výborná Jana Šrejma Kačírková coby učitelka Orfordová a fantastický Joachim Bäckström v titulní roli. Zpěvaččin křehký a citem oplývající soprán byl tím nejlepším „společníkem“ místy drsnému a jindy něžnému projevu Joachima Bäckströma. Právě složitý a protiklady překypující emoční život titulní postavy si zasluhuje zpěváka, který je schopen nejen proniknout do mysli vybrané postavy, ale který také ovládá širokou výrazovou paletu, s níž je schopen tuto nešťastnou duši představit posluchačům. A tímto zpěvákem Bäckström bezpochyby je – jeho hlas přecházel z nejvýhružnějších poloh ke tklivé něžnosti s naprostou samozřejmostí. Tyto výrazové prostředky navíc vždy skvěle podpořil vhodně užitou dynamikou, která mnohdy okamžitě přecházela z extrému do extrému, stále však se zachováním maximální hudebnosti. Pochvalu si zaslouží také skvělý sbor Janáčkovy opery NdB pod vedením Pavla Koňárka a Kláry Složilové Roztočilové – i tam, kde nebyli sboristé přímo na scéně dokázali být skvěle propojeni s orchestrem a vždy intonačně a rytmicky přesní. Sbor byl také neobyčejně výrazově pestrý a hospodská písnička byla zcela něco jiného než kostelní zpěv linoucí se jemně do vyhrocené situace mezi učitelkou a rybářem.

Brněnský Peter Grimes představuje operní představení, které je v každém svém aspektu vybroušeno k naprosté dokonalosti – ať již je to citlivá režie, povedené kostýmy, úžasné pěvecké výkony sólistů i sboru či perfektní souhra orchestru. První operní představení sezóny 2021/2022 nastavilo laťku kvality opravdu hodně vysoko.

Benjamin Britten Autor

Montagu Slater podle básně George Crabbeho Libreto

Marko Ivanović Dirigent

David Radok Režie

David Radok Scéna

Zuzana Ježková Kostýmy

Přemysl Janda Světelný design

Pavel Koňárek Sbormistr

Klára Složilová Roztočilová Sbormistr

Patricie Částková Dramaturgie

Obsazení

Joachim Bäckström Peter Grimes

Jana Šrejma Kačírková Ellen Orford

Jana Hrochová Auntie, domácí u The Boar

Andrea Široká Neteř 1

Tereza Kyzlinková Neteř 2

Svatopluk Sem - J.H. Balstrode

Jitka Sapara Fischerová - J.H. Paní Nabob Sedley

Jan Šťáva Swallow

Jiří Hájek - J.H. Ned Keene

Vít Nosek - J.H. Bob Boles

Petr Levíček Rev. Horace Adams

David Nykl Hobson

26. 10. 2021, 19:00, Janáčkovo divadlo

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce