Brno přivítalo operního milovníka Falstaffa

Brno přivítalo operního milovníka Falstaffa

Zpěváka, herce, scenáristu Ondřeje Havelku brněnské publikum dobře zná i v roli režiséra. V opeře Národního divadla Brno vytvořil inscenace na díla Bedřicha Smetany (2006), Giacoma Pucciniho (2008) nebo Johanna Strausse mladšího (2010). V této sezóně se do Brna opět navrací s letošní druhou operní premiérou Falstaff od Giuseppe Verdiho. Uskutečnila se 5. dubna 2023 za účasti režiséra.

Námět opery vychází ze hry Williama Shakespeara Veselé paničky windsorské, která ovlivnila Arriga Boita při psaní libreta. Konkrétně jej nejvíce zaujala postava tlustého, hýřivého rytíře Falstaffa, objevující se již v první části Shakespearovy historické hry Jindřich IV. z roku 1597. Verdiho komická opera (buffa) Falstaff je poslední hudebně-dramatické dílo autor. Naznačený žánr však nebyl hlavní doménou skladatele. Verdi za svůj život napsal necelých třicet oper, z nichž pouze dvě jsou komické.

Falstatff je impozantní dílo hned po několika stránkách – četné dialogy, vícero dějových linií navzájem se proplétajících, typologie postav a v neposlední řadě mohutný závěr v podobě fugy umožňují vytvořit velkolepou, propracovanou inscenaci. Ondřej Havelka společně s Janou Hanušovou a Pavolom Serišem j. h., měli na starost pohybovou spolupráci a vytvořili místy až jakousi dobovou grotesku. Charaktery postav povýšili na jinou úroveň specifickou chůzí, mluvou, gesty či vlastnostmi. Do detailu si vyhráli s jejich typologií s přidanou hodnotou, která v opeře působila nadčasově. Oceňuji zachování původního časoprostoru, a to tedy alžbětinské Anglie, kterou znázorňovaly nejen stylové kostýmy navržené Janou Zbořilovou, ale také jednoduchá, v jistém pohledu industrializovaná scéna Martina Černého. Obrovský quasi cihlový dům s kovovými schodišti naprosto trefně připomínal průmyslové prostředí továren či městských domů, které nalezneme i dnes v některých částech Anglie. Na první pohled jednoduchá scéna se pohybuje na důmyslně zakomponované točně, po níž se zpěváci během děje pohybovali. Hudební nastudování Ondřeje Olose, který večer dirigoval, v sobě mělo spousty jižanské energie a skryté grotesknosti, která se zrcadlila i na jevišti.

falstaff_2023_foto_marek_olbrzymek_02

Po zhlédnutí představení garantuji, že si postavu Falstaffa nebudete do smrti pamatovat jinak než v podání španělského zpěváka Luise Cansina, hosta Národního divadla Brno. Takové souznění s hlavním hrdinou nemůže nabídnout každý. Interpretova elegance, ladnost pohybů a špetka grácie byla viditelná a slyšitelná i přes roušku opilecké, sebestředné a metrosexuální povahy Falstaffa. Obdobná grácie provázela i Damiana Salerna (j. h.), italského představitele Forda – manžela jedné z windsorských paniček a soka windsorského rytíře. Oba zpěváci na jeviště přinesli „verdiovský“ glanc, dominující v hudebně-dramatickém projevu. Windsorské paničky ztvárnily zpěvačky Pavla Vykopalová (Alice Ford), Doubravka Součková j. h. (Nanetta), Markéta Cukrová j. h. (Meg Page) a Jana Hrochová (Mrs. Quickly), které suverénními pěveckými i hereckými výkony bravurně vykreslovaly skrytou ženskou intuici. Jan Šťáva a Vít Nosek představovali Falstaffovy poskoky. I tady byla myšlenka režiséra Ondřeje Havelky inspirovat se groteskou, nebo spíše klauniádou, přetvořena do postav Bardolfa a Pistola. Oba představitelé se výzvy nezalekli a všechna naznačená specifika věrohodně ztvárnili. V lyrických duetech Nanetty (D. Součková) a Fentona hlasově vynikal Daniel Matoušek j. h. V roli nápadníka Nanetty se divákům představil turecký tenorista Berk Dalkiliç j. h. a němou roli hostinského komicky zahrál slovenský herec a mim Pavol Seriš.

falstaff_2023_foto_marek_olbrzymek_03

Bude na místě vyzdvihnout také překlad italského libreta. Text plný vulgarismů a obecné češtiny svou primitivností korespondoval s příběhem a po jazykové stránce atmosféru děje dokresloval. Verdiho dílo je mimo jiné neobvyklé svými simultánními dialogy a recitativy tzv. ansámbly více postav na jevišti, které jsou samy o sobě posluchačsky náročné. Inscenační tým do většiny těchto případů zakomponoval také jevištní pohyb. Snahu „vyždímat“ z každé scény co nejvíce kvituji, v určitých momentech se však objevovalo velmi mnoho jevů (hudebních, gestikulačních, pohybových, mimických atd.), kterých si společně se čtením titulků a vstřebáváním příběhu nemusel divák vždy všimnout. Vrcholem opery je závěrečná fuga „Celý svět je jen šprým“, která má funkci shrnutí a odlehčení děje. V Havelkově verzi zpěváci odhazovali svůj šat a symbolicky se tak vzdávali svých charakterů. Nová brněnská inscenace opery Falstaff si promyšlenou dramaturgií a dechberoucí výkony zpěváků jednoznačně zaslouží vaši návštěvu.

Program

Giuseppe Verdi – Falstaff

Středa 5. dubna 2023, Národní divadlo Brno

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Nejčtenější

Kritika

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce