Čas hudby, čas radosti

Čas hudby, čas radosti

Jarní koncert tělesa Diversa Quartet po delší době nabídl díla ryze tuzemských autorů. Večer konaný v pondělí 7. dubna v prostorách vily Löw-Beer nesl podtitul Tempus est iocundum podle milostné písně z rukopisu Carmina Burana. Píseň se svou rozverností stala inspirací pro dramaturgii koncertu, kterým provázelo těleso ve složení Barbara Tolarová (1. housle), Jan Bělohlávek (2. housle), David Křivský (viola) a Iva Wiesnerová (violoncello).

Smyčcový kvartet č. 3 Jana Kapra (1914–1988) vznikl v polovině 50. let, kdy se autor kromě této skladby věnoval také Milostným písním pro baryton a klavír či Koncertu pro housle a orchestr. Dílo bylo poprvé provedeno v rámci Pražského jara roku 1957 Smetanovým kvartetem. Původně se mělo jednat o přepracování Smyčcového kvarteta č. 2, nakonec však vznikla úplně nová skladba, která v sobě nese a přebírá určitá témata této starší kompozice. V živelném a pestrobarevném úvodu díla si Jan Kapr pohrává se střídáním hlasů, přenášením hlavní linie mezi nástroji, ale i s pasážemi vedenými unisono. Právě unisona mezi nástroji představovala kritické momenty, v nichž občasně docházelo k intonačním nesrovnalostem. Je nutné však podotknout, že se autor nebál využít zajímavých kombinací, například vysoko napsaných prvních houslí s violoncellem v první větě, které skrze svou náročnost tato úskalí generují. Ke svižnosti a rozvernosti jednotlivých částí skladby dopomáhaly drobné hodnoty a rafinovaně zakomponovaný pohyb (rytmika), s nímž si kvarteto výtečné poradilo. Skladba měla spád, tah a kýženou energii, přičemž si obdiv zaslouží houslistka Barbara Tolarová a violoncellistka Iva Wiesnerová, které svými sólovými vstupy jednotlivé melodické linie rozezpívaly.

Ve světové premiéře zazněla kompozice Smyčcový kvartet č. 4, op. 26 brněnského skladatele Radima Bednaříka (*1979) plnící v rámci programu funkci přemostění mezi dvěma krajními skladbami. Smyčcový kvartet je teda záměrně jednovětou záležitostí – jakýmsi intermezzem. „Inspiroval jsem se rovněž velmi rozdílnými životními osudy a poetikou skladeb obou autorů, tak i společenskou atmosférou, osobní životní mezifází a hudebním vývojem s vědomím, kde všude dochází, či brzy nutně musí dojít ke změně.“ Takto vše popsal v autorském komentáři Radim Bednařík. Dílo zpočátku začíná velice nenápadně: prodlevy na dlouhých tónech (i v podobě flažoletů), drobné melodické motivy okořeněné pizzicatem, z nichž vystoupí sólová viola (David Křivský). Průběhu skladby dominuje soustředěnost, niternost a velice intimní atmosféra, skrze kterou prostupuje motiv tikání – pulzace dodávající dílu vnitřní napětí. Byť se jednalo o časově nejkratší kompozici večera, bylo velice zajímavé ve skladbě jako posluchač sledovat rozdílné vnímání času a působení niterného charakteru na člověka, jež se podařilo Diversa Quartet svojí hrou vykreslit.

Koncert uzavřel Smyčcový kvartet č. 2 do C, op. 26 z pera Osvalda Chlubny (1893–1971), jenž ve dvacátých letech minulého století studoval v mistrovské třídě u Leoše Janáčka. Janáčkův vliv se bezesporu otiskl do tvůrčí činnosti Osvalda Chlubny, kdy například Chlubna instrumentoval druhou verzi Janáčkovy první opery Šárka, dále podle skladatelových poznámek dokončil symfonii Dunaj a jako pokračovatel vyučoval na brněnské konzervatoři Janáčkovo uchopení hudební teorie. I ve Smyčcovém kvartetu č. 2 do C, především pak ve třetí větě, můžeme slyšet několik janáčkovských prvků jako je ostinátní sčasovka nebo vedení melodie nad tremolem dalších nástrojů. Poprvé bylo dílo uvedeno roku 1929 Moravským kvartetem v rozhlasovém matiné. Koncertní premiéra se uskutečnila o rok později na řádném koncertu Klubu moravských skladatelů. Chlubna však kvartet v roce 1957 revidoval, čímž vznikla poslední verze kompozice. Byť skladba vyšla v edici Českého hudebního fondu (1960), obsahovala chyby, které po několika desetiletích opravil a celou skladbu editoval muzikolog a specialista na Chlubnův život a dílo Martin Pašek. Nastudování tělesa Diversa Quartet oplývalo širokým, barevným a plným tónem, a to zvláště ve violoncellovém partu podtrhujícím hutnou fakturu díla. Opět se i v tomto případě prokázal hráčský um houslistky Barbary Tolarové, jež bravurně zvládla exponované části.

Komorní koncert Diversa Quartet naservíroval divákům pestrou paletu smyčcových kvartetů brněnských skladatelů, kterou nejen skrze dramaturgii, ale i výkony hráčů vzdal hold brněnské kompoziční tradici.

Program:

Jan Kapr – Smyčcový kvartet č. 3 (1955)

Radim Bednařík – Smyčcový kvartet č. 4, op. 26 (2025), premiéra

Osvald Chlubna – Smyčcový kvartet č. 2 do C, op. 26 (1928/1957)

Diversa Quartet:

Barbara Tolarová – 1. housle

Jan Bělohlávek – 2. housle

David Křivský – viola

Iva Wiesnerová – violoncello

Pondělí 7. dubna 2025 v 19h, Vila Löw-Beer

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více