Česká premiéra díla Virðulegu forsetar jako esence klidu v neklidné době

16. říjen 2023, 14:00
Česká premiéra díla Virðulegu forsetar jako esence klidu v neklidné době

Neklid islandského klidu – tak se 15. října v brněnské Katedrále svatých Petra a Pavla jmenoval koncert, na kterém dirigent Chuhei Iwasaki s brněnským dechovým orchestrem Moravia Brass Band a americkým umělcem Adamem Wiltziem provedli dílo islandského skladatele Jóhanna Jóhannssona (1969–2018). Jeho hudbu mnozí mohou znát z oceňovaných filmů Teorie všeho nebo Příchozí.

Kromě filmové hudby se Jóhannsson věnoval své artrockové kapele Appart Organ Quartet nebo také společenství Kitchen Motors – platforma pro spolupráci umělců z různých uměleckých oborů, která se zabývala vydavatelskou činností, pořádáním koncertů, výstav a happeningů. Sólově se autor prosadil dvěma projekty: Englabörn (Andělé) a Virðulegu forsetar (Významní prezidenti). Právě druhá kompozice zazněla v české premiéře v rámci letošního Moravského podzimu. Označit bychom ji mohli jako koncertní zvukovou instalaci, která původně posloužila k výstavě věnované prezidentům (odtud pramení její název). Napsána je pro žesťový soubor o šesti trubkách, čtyřech lesních rozích a tubě, pro melodické bicí nástroje (zvonkohra a zvony), klávesové nástroje a elektroniku, které se zhostil Adam Wiltzie. Hlavní princip kompozice spočívá v neustálém opakování jednoho ústředního motivu vystavěného na jednoduché harmonické kadenci mající fanfárový charakter. Motiv se v průběhu skladby nepatrně proměňuje – instrumentačně, harmonicky, melodicky i dynamicky – na půdorysu tónické prodlevy v nízkém rejstříku syntezátoru (varhan) a elektroniky. Jóhannsson v díle nechává střetávat příjemnou, uklidňující harmonii se silnou disonancí v podobě velké sekundy v trubkách narušující poklidný a plynulý tok hudby. Když však disonance zní čím dál více na větších plochách, stává se z ní přirozená součást harmonie a postupně působí konsonantně.

Kompozice vznikla se skladatelovým vědomím akustických možností reykjavického luteránského kostela Hallgrímskirkja, kde v roce 2003 zazněla ve světové premiéře. Dodnes jedno z mála živých provedení (konkrétně byly tři) představovalo nákladnou projekci, při níž byli hráči rozmístěni po obou koncích kostela kvůli efektu zvukové rezonance v prostoru. U stropu chrámu se vznášely modré balónky, které v průběhu koncertu pomalu klesaly k lidem. Prostor katedrály na Petrově byl využitý odlišně. Těleso hrálo pouze z jednoho místa před oltářem a kolem hráčů byla rozestavěná světelná a zvuková aparatura. Velmi efektně působil kouř v prostoru celého chrámu, jež tvořil clonu, skrze kterou pronikaly jednotlivé barvy a jejich kombinace. Balónky nahradily světelné stožáry, různorodě blikající v návaznosti na hudební dění. Vrchol světelné projekce tvořila bodová světla, taktéž měnící barvy, která do prostoru – především na strop – promítala rozmanité obrazce. I když byla světelná projekce nápaditá a často na sebe strhávala pozornost. Vtírá se otázka, zda potenciál interiéru katedrály, hlavně tedy její rozměrnosti, byl využitý dostatečně, a zda i v tomto případě nešlo více pracovat se zmiňovaným efektem zvukové rezonance v prostoru, jako tomu bylo u premiéry skladby.

Z interpretačního hlediska v sobě dílo skrývá mnohá úskalí. Kvůli syntezátoru a elektronice musela být použita zvuková aparatura, která v mnohých místech šustila a zabírala více zvuků a hluků než bylo třeba. Nicméně se nejednalo o extrémně rušivé momenty. Samotné exponované téma, které v sobě hned na začátku nese výrazný intervalový skok, není lehké ze strany jednotného nástupu či čisté intonace. K tomu nedopomáhá ani fakt, že hráči mezi jednotlivými vstupy mají poměrně dost volného času, a tedy po delší odmlce je pro ně mnohem náročnější suverénně a čistě nastoupit a daný motiv odehrát. Členové Moravia Brass Band si však s těmito nástrahami poradili, a kromě pár zanedbatelných drobností se jednalo o vydařené provedení.

Program:

JÓHANN JÓHANNSSON Virðulegu forsetar (Významní prezidenti), česká premiéra

Adam Wiltzie syntezátor, elektronika

členové Moravia Brass Band

dirigent Chuhei Iwasaki

V neděli 15. října 2023, katedrála svatých Petra a Pavla

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Festival Moravský podzim, pořádaný Filharmonií Brno, dlouhodobě patří k nejvýznamnějším hudebním událostem podzimní sezóny. Jeho součástí se už potřetí stal i studentský projekt Nový svět Moravského podzimu – živoucí důkaz toho, že spojení akademického prostředí a profesionální praxe může přinášet podnětné i hluboce umělecké výsledky. Tento projekt, který vznikl na půdě JAMU jako experiment v rámci výuky předmětu praktická dramaturgie, se za několik let proměnil v plnohodnotnou a respektovanou součást festivalového programu.  více

Nejčtenější

Kritika

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce