Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou Špičkovou, Adamem Mišem v choreografii Davida Strnada.
Sofia Mavrogenidou je brněnskou rodačkou s řeckými kořeny. Po studiích flétny u Boženy Růžičkové pokračovala v Paříži, kde zdokonalovala svou hru. Po celé Evropě koncertuje jako sólistka i komorní hráčka, aktivně se věnuje i pedagogické činnosti. Zaměřuje se také na tvorbu a interpretaci vlastních skladeb či písní; některé z nich zazněly na recenzovaném koncertě. Večer začal Tancem Salome z pera Mavrogenidou pro sólovou flétnu zachycujícím biblický příběh judské princezny. Autorka a zároveň interpretka na úvod koncertu navodila intimní atmosféru hudebně bohatou na lyrické momenty, orientální charakter a strhující technicky náročný závěr skladby. Skladatelčina díla byla vždy vybrána tak, aby tematicky či charakterově korespondovala s dramaturgickou linií opírající se o taneční kusy. Zazněly tedy kompozice jako Waltz of Tears, Gioco su tarantella/Dumka nebo Suita Stati d´animo, v nichž se v roli doprovazeče na kladívkový klavír představila také sama Barbara Maria Willi.
Spojení příčné flétny (vícero typů nástroje) s kladívkovým klavírem bylo barevně pozoruhodné, avšak intonačně velmi riskantní, což se bohužel ve většině skladeb projevilo. Obě hráčky měly tendenci nástroje k sobě v průběhu koncertu dolaďovat, nicméně rozdíl mezi kladívkovým klavírem a flétnou byl natolik velký, že se tento nedostatek nepodařilo odstranit. I přes tuto výtku a občasné rytmické zaváhání v souhře mezi dámami lze konstatovat, že minimálně interpretace soudobých skladeb publikum zaujala. Vítaným momentem, jenž zpestřil program a podtrhl podtitul koncertu, bylo taneční vystoupení dvou mladých studentů Taneční konzervatoře Brno ve skladbě Gioco su tarantella/Dumka. Choreografie Davida Strnada si pohrávala s tanečními lidovými prvky, výrazovým tancem i baletními figurami, jimž dvojice tanečníků dodala lehkost, energii a kýžené emoce. Jako divák jsem si posteskla, že tanečního projevu mohlo být na koncertě více (například jako záměrné spojení staré hudby s contemporary dance). Výkon všech zúčastněných byl vynikající. Takto výrazné samostatně stojící číslo však mohlo na některé diváky působit až příliš odlišně v kontextu dalších skladeb. Zůstává tedy otázkou, zda pro příště není vhodnější zařadit ho až na úplný závěr koncertu.
Tvorba Sofie Mavrogenidou se plynule střídala s hudbou starých mistrů. Sonátě g moll BWV 1020 Johanna Sebastiana Bacha/Carla Philippa Emanuela Bacha dominovala zdobnost a dialogičnost mezi klavírem a flétnou, v Händelově Sonátě e moll naopak vynikalo bohaté rytmické členění vět i s fantazijním nádechem ve třetí části Adagio. Canzonetta Jana Ladislava Dusíka zazněla v neotřelé aranži brněnského skladatele Miloše Štědroně, která si i přes svůj nový háv zachovala klasicistní ráz. Od nejstaršího z autorů programu Johna Ecclese zaznělo dílo The Mad Lover v úpravě Sofie Mavrogenidou, které vířilo vášně svou chytlavou melodií. Zahajovací koncert cyklu Barbara Maria Willi uvádí 2026 tak nabídl široké spektrum hudby tanečního charakteru v komorním podání, jenž si posluchače podmanilo.
Program:
Sofia Mavrogenidou – autorská tvorba
Johann Sebastian Bach/Carl Philipp Emanuel Bach - Sonáta g moll BWV 1020
Georg Friedrich Händel - Sonáta e moll, op. 1, č. 1b
Jan Ladislav Dusík/Miloš Štědroň - Canzonetta
John Eccles – The Mad Lover
Sofia Mavrogenidou - flétna
Barbara Maria Willi - kladívkový klavír
Klementýna Anna Špičková, Adam Mišo - tanec
David Strnad - choreografie
Středa 11. Února 2026 19h, Sál Konventu Milosrdných bratří






Zatím nebyl přidán žádný komentář..