Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

Emir Kusturica: Gejzír energie z Balkánu

V brněnském Janáčkově divadle si předali pomyslnou štafetu dva dlouholetí souputníci a přátelé. Goran Bregović a jeho The Wedding and Funeral Band zde koncertoval loni v únoru, Emir Kusturica & The No Smoking Orchestra únorový program koncertů letos uzavíral – a tam, kde Bregović loni skončil, Kusturica letos úspěšně pokračoval.

Formální prostředí brněnského operního domu nebylo ani v jednom případě na překážku bezprostřední komunikaci s publikem. Kdo by ovšem čekal nářez v podobě třeskuté balkánské dechovky, jaký předváděl loni Bregović se svým ansámblem, byl by zklamán. The No Smoking Orchestra je mnohem víc mainstreamový a stylově eklektický, jeho nakažlivý tah na bránu s příslovečným balkánským temperamentem si ovšem s natěšeným publikem hravě poradil. V současné devítičlenné sestavě bandu nezůstal už žádný ze zakládajících členů sarajevské punkrockové kapely Zabranjeno pušenje z 80. let minulého století (jako poslední odešel zpěvák Nenad Janković aka dr. Nele Karajlić v roce 2012, který pro jejich osobitý styl vytvořil i výstižný název „new primitivism“).

Dříve převažující rebelský tvrdý punkrock s příchodem dnešních členů kapely vychovaných dalšími hudebními žánry postupně změkčilo reggae i jazz. A pod Kusturicovým vlivem, pochopitelně také balkánský gipsy style a po několikerém úspěšném turné na jihoamerický kontinent i latinskoamerické rytmy. Zdánlivě nesourodá hudební směs se srovnala do kompaktního celku temperamentní taneční hudby postavené na výborném backsidu levého křídla nástrojové sestavy baskytara-bicí-klávesy.

Sám Emir Kusturica jako průměrný doprovodný kytarista a zpěvák rozhodně není muzikantským pilířem bandu, spíše tím správným „jménem na plakát“. Jeho role na pódiu coby průvodce a entertainera je ovšem dominantní. Frotmanem se po odchodu Nele Karajliće (jehož nosný hlas kapela výrazně postrádá) stal skladatel, houslista a zpěvák Dejan „Leopold“ Sparavalo (mj. spoluautor hudby Kusturicových filmů Černá kočka, bílý kocourŽivot je zázrak). S houslemi, které občas pizzicatem promění na mandolínu, zachází suverénně a je pódiovým hybatelem. Zdatně mu sekundují kytarista Ivica Maximović, baskytarista a hráč na tubu Goran Popović a bubeník Zoran „Čeda“ Marjanović spolu se saxofonistou Nešo Petrovićem. Dechovou sekci na pravém křídle pódia (na brněnském koncertě bohužel pouze dvoučlennou, trubka-saxofon) podporuje akordeonem Zoki Milošević.

Jestliže v tiskovém prohlášení před koncertem Kusturica sliboval explozi a „rozhýbání mrtvol“, jeho zdánlivě nadsazená slova se brzy naplnila. Po dvou-třech úvodních kouscích na rozehřátí se momentální koncertní sestava rychle sladila na stejnou vlnu a vyslala první signál směrem k publiku: podesty a uličky kolem sedadel se brzy zaplnily tančícími diváky, několik divaček ochotně vytvořilo i obvyklé „křoví“ na pódiu. Samotný Kusturica, jenž má jako absolvent pražské FAMU (1978 ve třídě profesora Otakara Vávry) k českému prostředí blízko, provázel chvílemi koncert i dobrou češtinou a vzpomenul na své návštěvy v Brně během studií před čtyřiceti lety.

Bezmála dvouhodinová smršť filmových i písňových melodii prošpikovaná hudebními citacemi a provázaná předěly v podobě hlavního motivu z Růžového pantera nabídla srbštinu, romštinu, samozřejmě angličtinu, ale i němčinu (Meine Stadt) a španělštinu. Zazněly moldavské, rumunské i maďarské melodie (Karakaj, Furja Djildje). Nechyběl ani ironický výpad proti komerci (Fuck You MTV). The No Smoking Orchestra nahrál soundtrack ke třem Kusturicovým filmům – Černá kočka bílý kocour, Život je zázrakPřísaha (Zavet, autorem hudby je Emirův syn Stribor Kusturica). Písně z nich zazněly spolu s melodiemi Gorana Bregoviće z ceněných a u nás oblíbených filmů UndergroundDům k pověšení. Hity Pitbull Terrier, Unza Unza TimeDjinji Djinji Bubamara si s kapelou notoval a ke konci i tancoval celý sál bez rozdílu věku. Odnášet si z Janáčkova divadla energetickou nálož našlapané balkánské muziky od vitálního Emira Kusturici a jeho bandu rozhodně potěšilo.

Emir Kusturica & No Smoking Orchestra. 29. února, Janáčkovo divadlo, Brno.

Foto Helena Bretfeldová

Komentáře

Reagovat
  • Jiří

    3. březen 2016, 18:23
    Recenze přesná, koncert byl výborný. Vůbec nelituju cesty do Brna, i když po pravdě jsem se bál, jak dopadne Kusturica před těmi plyšovými sedadly. A byla to krása, moc jsme si to s kamarády užili, holky si dokonce zatancovaly. Byl to zážitek, ještě po cestě domů jsme si ho pouštěli. Škoda jen, že nebyly v prodeji nějaká CD nebo fotky k podpisu. Díky!
  • Jaroslav

    3. březen 2016, 12:53
    Nevím, na jakém koncertě jste byla. Na tomto asi sotva. Žádná politická proklamace od Kusturici ani od kohokoliv z kapely neproběhla. Byla to perfektní zábava, nářez, zážitek, díky za něj. Kusturicovy politické názory mě neberou, jeho filmy a hudba ano. Bavil jsem se, článek dokonale vystihuje atmosféru v divadle. Ani jsem to nečekal, lidi se super bavili a kapela s nimi. Jděte do háje s politikou, mám jí dost všude kolem.
  • Jana Kaas

    2. březen 2016, 23:11
    Gejzír ubohého nacionalizmu a lásky k ruským okupantům. To je dnes Kusturica.

Dále si přečtěte

Odcházíte se silným hudebním zážitkem. Víte, že koncert byl skvělý, že vy i muzikanti jste si ho užili, ale něco přitom nehraje... dá se dvě hodiny u balkánské dechovky sedět?  více

Pokud člověk může o koncertě Fanfare Ciocărlia psát, neprožil ho správně. Tahle muzika má jediný úkol – vytancovat z hlavy všechny myšlenky.  více





V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Nejčtenější

Kritika

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce