Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Ensemble Discantus. Most mezi středověkou Francií a Brnem

Jediným zahraničním účastníkem letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně byl Ensemble Discantus. Ženský pěvecký soubor z Paříže provedl zpěvy ze středověkých rukopisů, mezi nimi také z jednoho domácího.

Ensemble Discantus je soubor zaměřený především na provozování středověké hudby. Jeho obsazení kolísá podle potřeby mezi šesti a deseti členkami, do Brna jich včera přijelo sedm. Repertoár souboru se pohybuje v čase přibližně mezi 9. a 15. stoletím a stylově mezi gregoriánským chorálem a raným vícehlasem – ať už se jedná o zdobený chorál nebo ranou polyfonii. Objevují se tedy formy jako konduktus, organum, moteto a rondeau ve tvaru, který měly v období označovaném jako ars antiqua. To spadá do druhé poloviny 13. století a počátku 14. a zmíněné vícehlasé formy směřují od chorálu téměř k písňovému charakteru. Vedoucí souboru Brigitte Lesne často vytváří koncertní programy v součinnosti s muzikoložkou Marie-Noël Colette, bývá za nimi vidět jasná myšlenková linie. Z tohoto hlediska včerejší koncert zapadal do způsobu práce, jaký je pro Ensemble Discantus charakteristický.

Repertoár včerejšího koncertu se zaměřoval na zpěvy popisující a oslavující Kristovo zmrtvýchvstání. Kombinoval přitom francouzské rukopisy, které tvoří základ repertoáru Ensemble Discantus, s antifonářem Elišky Rejčky z počátku 14. století. Tady je nutné pochválit dramaturgii Velikonočního festivalu duchovní hudby, která se nespokojila s dovozem kvalitního souboru, ale navíc se s ním ještě dohodla na provozování specifického materiálu. Na koncertě zazněly v několika provázaných blocích zpěvy z Codexu Tours, Graduálu z Nevers, Pařížského misálu a dalších sbírek. Francouzský materiál byl až na několik výjimek vícehlasý, celým programem se ale prolínaly právě jednohlasé chorály z antifonáře Elišky Rejčky. Ty vytvářely nejen zklidňující předěly v toku vícehlasů, ale také odkazovaly k domácímu prostředí.

Včerejší koncert se konal v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně a nebyla to náhoda. Bazilika dnes patří ke klášteru augustiniánů, ale ti přišli na Staré Brno až v čase josefinských reforem. Původně se jednalo o klášter cisterciaček, jehož zakladatelkou byla právě Eliška Rejčka. Ta také nechala vytvořit potřebné liturgické knihy, jejichž součástí byl i dvoudílný antifonář. Jeho rukopisy se dnes nacházejí v Moravském zemském archivu a v knihovně benediktinského kláštera v Rajhradě.

Dramaturg Vladimír Maňas vytvářel letos podobu festivalu již po páté a zatímco minulé čtyři ročníky byly věnovány jednotlivým světovým stranám, letošním tématem byl návrat domů – k srdci. Zpěvy z Antifonáře Elišky Rejčky tedy nejen znovu zazněly v prostředí, pro které byly původně určeny, ale uzavřely také myšlenkový oblouk, který spojoval posledních pět ročníků velikonočního festivalu. Navíc zafungovaly jako nenápadná připomínka, že klášter na Starém Brně se na vývoji hudebního života města podílel mnohem dříve, než v něm působil Pavel Křížkovský a jeho nejslavnější žák Leoš Janáček.

Ensemble Discantus je soubor nejen vynikající pověsti, ale i úrovně. Všechny jeho zpěvačky disponují charakteristickými, objemnými a dobře ovládanými hlasy. Ty jsou především výborně sjednocené stylově, vícehlas zní jednotně, celý soubor jako by společně myslel a zpěv se nesl na jedné vlně dechu. V tom je největší síla ansámblu, jakkoliv si říká o pozornost snadno rozeznatelný projev jednotlivých interpretek při sólech.

Koncerty středověké hudby nesou pro dnešního posluchače vždy jisté riziko jednotvárnosti. Současné vnímání emocí a jejich hudební vyjadřování je úplně jiné. Ensemble Discantus čelil tomuto riziku mimo jiné používáním zvonků – ty jsou pro něj něco jako zvukový podpis a slouží kromě vytváření kratičkých meziher zároveň jako ladičky. Proud hudby je tedy prakticky nepřetržitý a nepřerušují ho obvyklé technické pauzy na chycení výchozího tónu. Také celkový pořad byl promyšlený jako paralela třívětého koncertu s energickým začátkem, klidnější střední částí, návratem živějšího charakteru hudby ve třetí části a efektním závěrem. Ten vytvořila zpívaná výzva Benedicamus Domino (Dobrořečme Pánu) – bohaté zdobení vytvořilo z každé slabiky samostatnou sloku. Všechny tyto zpestřující prvky ale byly použité s ohromným citem pro míru a ponechávaly první místo výborně provedené i vybrané hudbě.

Velikonoční festival duchovní hudby má před sebou ještě dva večery. Zítra, tedy v pátek 1. dubna čeká posluchače koncert v kostele Nanebevzetí Panny Marie na Jezuitské. Kompozici Petra Ebena Labyrint světa a ráj srdce provede na varhany Ivana Chřibková, recitovat bude Marek Eben. Závěrečný koncert festivalu se koná v katedrále sv. Petra a Pavla, kde orchestr pořádající Filharmonie Brno provede Symfonii č. 4 c moll „Veliká noc“ Josefa Bohuslava FoersteraTe Deum Antonína Dvořáka. Zpívat budou Pavla Vykopalová, Jiří BrücklerČeský filharmonický sbor Brno, diriguje Libor Pešek.

Ženy u prázdného hrobu. Akvitánská a notredamská polyfonie a velikonoční zpěvy z antifonáře Elišky Rejčky. Ensemble Discantus (ženský pěvecký soubor) – Brigitte Lesne (umělecká vedoucí), Christel Boiron, Hélène Decarpignies, Emilie Fleury, Lucie Jolivet, Brigitte Lesne, Caroline Magalhaes, Catherine Sergent (zpěv a zvonky). Program: Custodi nos, Domine – konduktus, rukopis ze Saint Victor, Sexta passusferia – sekvence, Adam de Saint-Victor, Mors vite propitia, sexta passusferia – rondeau, rukopis z Tours. Angelus Domini descendit – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ Angelus Domini descendit – aleluja, rukopis Chartres. Surgens Iesus Dominus – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Resurgentis Domini – konduktus, rukopis Las Huelgas. Ecce manu forti – epištola, rukopis ze Saint Martial de Limoges, Expurgate vetus fermentum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Laus, honor, virtus – tropus z communia Pascha nostrum, rukopis z Nevers, In Domino confidite, pascha nostrum recolite – rondeau, rukopis Florencie. Hec dies leticie celebris memorie / Hec – moteto, rukopis Wolfenbüttel2, Hec dies V/ Confitemini – graduale, Pařížský misál, Deo confitemini / Domino – moteto, rukopis Wolfenbüttel2. Dum transisset sabatum – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Alleluia V/ SurrexitChristus – aleluja, rukopis Chartres, Surrexit de tumulo – konduktus, rukopis Las Huelgas. In hoc ortus occidente – konduktus, rukopis Florencie, Victime pascali laudes – sekvence, rukopis Las Huelgas, Mors a primipatris / Mors que stimulo / Mors morsu / Mors – moteto, rukopis Montpellier. Si conresurrexistis cum Christo – responsorium, antifonář Elišky Rejčky, Benedicamus Domino – organum, rukopis Florencie. 30. března 2016, bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně. V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Jubilejní 25. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby zahájil intenzivní koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava pod vedením dirigenta Heika Mathiase Förstera a brněnského dua Martin Opršál – Milan Paľa. Program byl sestaven z děl tří českých skladatelů 20. století. Kromě symfonie Miloslava Kabeláče zazněla díla autorů Luboše Fišera a Jana Hanuše.  více

V neděli začíná v Červeném kostele dvaadvacátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby. O současné podobě festivalu i o tom, jak vznikla, jsem mluvil s dramaturgem Vladimírem Maňasemvíce

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.  více





Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více