Ensemble Opera Diversa: Jan Novák, vol. 1

30. březen 2016, 0:01

Ensemble Opera Diversa: Jan Novák, vol. 1

Brněnský Ensemble Opera Diversa vydal první nahrávku ve vlastní produkci, CD obsahuje klavírní a hobojový koncert Jana Nováka. Diversa se dílu jednoho z nejosobitějších českých skladatelů 20. století věnuje průběžně i ve svých programech. Album se sólisty Alicí Rajnohovou a Vilémem Veverkou je tedy logickým vyústěním koncertní činnosti souboru.

Jan Novák (1921–1984) strávil značnou část svého tvůrčího života v zahraničí. Týká se to jeho studií u Aarona Coplanda a Bohuslava Martinů v letech 1947–48, ale především emigrace po roce 1968. Je autorem děl velmi živých, často v dobrém slova smyslu zábavných, ale také skvěle napsaných. Jan Novák byl technicky výborně vybavený skladatel, který se pohledem ze druhé poloviny 20. století inspiroval v klasických formách – přispívá to k přehlednosti a posluchačské vstřícnosti jeho skladeb. Pokud nad jeho dílem visí nějaká záhada, tak je to především řídká frekvence, s jakou se objevuje v koncertních programech našich orchestrů, sborů i komorních těles. Minimálně z tohoto hlediska lze nahrávku jeho ranných koncertů označit za záslužný počin.

Koncert pro klavír a orchestr dokončil Jan Novák v roce 1949. Hned z úvodního tématu první věty zazní ohlas moravského folkloru, ale celkově se koncert pohybuje především v jasných durových harmoniích. Zcela nepřeslechnutelný je i vliv Bohuslava Martinů. Skladbu táhnou dopředu motoricky opakované motivky, hybná místa se střídají s výrazně se tyčícími vrcholy. Lyrické pastorále druhé věty upozorní na Novákovu melodickou invenci. Zpěvnosti je podřízeno prakticky všechno včetně klavírního partu, který nikdy neutíká k samoúčelné brilanci. Allegro třetí věty ubíhá lehce až rozpustile až k dramatickému finále.

Klavíristka Alice Rajnohová má rázný a konkrétní úhoz, ale především hraje klasicky přesně. Jistá serióznost přednesu je v tomto případě jedině prospěšná. I ve fortissimu je klavírní part pořád čitelný a podřízený celkovému charakteru skladby. S tím souzní i smyčce Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigentky Gabriely Tardonové. Nahrávka má svěží, současný zvuk, který navzdory komornímu obsazení nepostrádá symfonický objem. Ani při zachování klasicizujícího charakteru Novákova koncertu nevznikla žádná parafráze skutečného klasicismu v historicky poučeném podání.

Koncert pro hoboj a orchestr pochází z roku 1952 a je v něm znát, že Novákova skladatelská technika zaznamenala zřetelný posun. Zůstává základ klasických forem, ale kompozice je rytmicky pestřejší, používá souběžně rozdílná metra, ozývají se synkopy a vůbec vlivy dobové populární hudby, především jazzu. K subtilnějšímu sólovému nástroji přibývají v doprovodném orchestru kromě smyčců také lesní rohy, fagoty a flétny. Jistou mohutnost v celkovém zvuku tady přebírá místo klavíru orchestr.

Interpretem sólového partu je hobojista Vilém Veverka. Dokáže si stejně dobře poradit s brilantními synkopami i lyrickými místy. Melodickým pasážím druhé věty dává téměř nekonečný charakter – jako by se z jejího označení vytratilo sostenuto a zůstalo jen pomalu plynoucí andante. Mohutnější zvuk orchestru zůstává stále průzračný, ale zároveň kompaktní – jednotlivé hlasy jsou dobře čitelné, ale netříští se.

Album je zabalené ve světlezeleném digipacku s jednoduchou grafikou, černobílý booklet obsahuje doprovodné texty muzikologů Martina Flašara, Vladimíra Maňase a profily interpretů.

CD s klavírním a hobojovým koncertem Jana Nováka nese označení vol. 1., lze tedy očekávat pokračování novákovské série. Album není v žádně běžné distribuci, k dostání je pouze na webu➚ nebo na koncertě Ensemble Opera Diversa.

Ensemble Opera Diversa: Jan Novák, vol. 1. Alice Rajnohová (klavír), Vilém Veverka (hoboj), Gabriela Tardonová (dirigentka). Celková stopáž 47:04, rok vydání 2015.

Foto Arathan Photography

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Nejčtenější

Kritika

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce