Exsultet: střet dvou světů v režii Ensemble Opera Diversa

Exsultet: střet dvou světů v režii Ensemble Opera Diversa

Jak zní propojení starých a novodobých nástrojů se soudobým hudebním jazykem předvedl v Červeném kostele sbor Ensemble Versus za doprovodu tělesa Ensemble Opera Diversa pod taktovkou Gabriely Tardonové. Dramaturgická linie úterního večera se nesla v duchu spojení díla Carla Gesualda da Venosy (1566–1613) a světové premiéry skladby Exsultet kmenového autora Ondřeje Kyase (*1979), která v sobě nese i party psané pro cink (Radovan VašinaJan Klimeš), trombón (Pavel Novotný) a theorbu (Marek Kubát).

Rozsáhlý cyklus šestihlasých responzorií v Gesualdově díle má mimořádné postavení. Vyjímají se v oblasti kontrastu (formálním, tonálním aj.), struktury – pomalé a klidné pasáže prudce střídají pohyblivé úseky; v neposlední řadě jsou charakteristické četnými madriaglismy (hudební ilustrace jediného slova podobající se jisté umělecké exhibici). A to vše v jednoznačném podřízení se liturgickému textu. Responzoria pro Bílou sobotu z roku 1611 Ensemble Versus, respektive jeho komorní část, nastudoval již v roce 2022 pro souborné uvedení díla na Velikonočním festivalu duchovní hudby v Brně. I v případě recenzovaného koncertu byly sólové hlasy doplněny dobovými nástroji: cink, dulcián, theorba a trombón, které se svým ambitem a jedinečnou barvou doplnily pěvecké party od sopránu po bas.

exulted_EOD_Ensemble_versus_2023_foto_marek_olbrzymek_01

První půlkou večera, jež patřila responzoriím, posluchače prováděl také recitující herec a pedagog Lukáš Rieger, který klidným a pevným hlasem přednášel liturgické texty přeložené do českého jazyka. Pěvecký ansámbl své provedení postavil na dynamických, fakturových – stavebních a barevných detailech. O to více takto zvýraznil kupříkladu zmiňované madrigalismy. Po stránce interpretační si vyhrál s instrumentačními obměnami a chromatismy, jež místy pouze nenápadně naznačil pomocí jejich prolínání do čistého hudebního tvaru a jindy naopak sebejistě přiznal. V neposlední řadě si nešlo nevšimnout nápadité práce s dynamikou, která byla až překvapivá, a to především díky občasným dynamickým skokům, jež však byly vzhledem k textovému významu naprosto funkční a efektní. O hudební zklidnění a jakési odlehčení od závažnosti obřadních zpěvů se preludii ve smyslu volných improvizovaných vět před vybranými částmi (např. Ecce quomodo moritur justus, Aestimatus sum, Sepulto Domino) postaral theorbista Marek Kubát. Nastudování výběru Gesualdových responzorií bylo nejen plné dramatu – trýzně, ale také pokory, jež dávala posluchačům prostor pro vlastní meditaci či modlitbu.

exulted_EOD_Ensemble_versus_2023_foto_marek_olbrzymek_02

Kmenového skladatele Ensemble Opera Diversa Ondřeje Kyase mnozí znají jako autora celovečerních minioper, rozhlasových her a kompozic pro orchestrální složku ansámblu. Autor vystupuje také v alternativní kapele Květy nebo jako písničkář pod pseudonymem Kygiss. Skladatel však disponuje i celou řadou chrámových/duchovních skladeb (zmiňme Stabat Mater, Magnificat, Te deum laudamus a další), kam se také svou světovou premiérou zařadilo dílo Exsultet pro smíšený sbor, historické nástroje, smyčce a perkuse obsazením plynoucí ze zadání objednávky. Velikonoční hymnus je rozdělen na 24 strof, které mají po textové stránce kořeny až ve 4. století. Veškerý hudební materiál (až na jedinou výjimku) si skladatel vytvořil sám. Ostatně jak to píše ve svém komentáři: „Zvažoval jsem, jestli nevyjít z původní chorální melodie, ale nakonec jsem vytvořil linky zcela vlastní; jediné místo, kde cituji původní chorál, je dialogická pasáž (kněz: „Dominu vocibus“, lid: „Et cum spiritu tuo“, atd.) vymykající se monologické povaze celého Exsultet.“ Ondřej Kyas každý z textových oddílů postavil na prodlevě vybrané z katalogu jeho vlastních čtyřzvuků, jež v rámci své kompoziční praxe vytvořil a pravidelně se k nim navrací. Vybrané čtyřzvuky mají silnou harmonickou víceznačnost (především kvůli znatelnému modálnímu uvažování) a ukrývají v sobě napětí vyvěrající z mírné disonance. Skladateli se nedá upřít jeho hudební a kompoziční zkušenost, která je znát především v nápadité invenční práci. Tu jsme mohli slyšet hlavně v melodických liniích sboru, jež po většinu byl jednohlasý, nikoliv však fádní. Po vzoru interpretační dobové praxe si pohrával s rozsahem a kontrasty – mužské vs. ženské hlasy, vysoký vs. nízký, jež podpořily také nástroje. Dramaticky vypjaté úseky však skladatel podložil vícehlasem založeným na paralelních intervalech po zvukové stránce připomínajících tvorbu středověkých choralistů. Velkou výzvou bylo pro Ondřeje Kyase vkusně a nápaditě zakomponovat soubor historických nástrojů, což se ve výsledku velmi podařilo. Skladatel těmto nástrojům ponechal v kompozici dostatek prostoru. Za zmínku tady stojí instrumentální mezihra orientálního (východního) charakteru zajímavá i z hlediska ornamentiky. Prolínání starých a nových prvků, zvuků, nástrojů atd. se neslo v duchu přirozenosti, vkusu a jednoduchosti, díky které dobové nástroje z celku nikterak nevyčnívaly. Poklonu si zaslouží sbor, jež se na mnoha místech musel potýkat s ne příliš přirozenými nástupy a skoky. Sborové provedení i přes všechny nástrahy znělo kultivovaně, decentně a barevně. Bude nutné vyzdvihnout části pro čistě ženské hlasy, ale i místa napsaná pro mužskou složku Ensemble Versus (např. verš Oramus te, Domine), jež zněla až mysticky. Jedinou výhradu, kterou však určuje akustika prostoru, mám ke srozumitelnosti textu. Je též potřeba zdůraznit důležitou úlohu Martina Švece hrajícího na vibrafon a bonga. Vibrafonové vstupy svým minimalistickým rysem připomínaly zvony (či zvonkohru) a ve skladbě zaujímaly nejen barevnou, ale primárně symbolickou funkci.

Koncert svou náplní představoval most mezi dvěma hudebními světy – zdánlivě protikladnými. Představil krásu staré hudby a s ní spojené interpretační dobové praxe. Především však posluchačům ukázal, že i tento svět může dnešním soudobým skladatelům posloužit jako hluboká studnice kompozičních přístupů, forem či dalších inspirací.

Program:

Carlo Gesualdo da Venosa – Responzoria Bílé soboty (výběr)

Ondřej Kyas – Exsultet pro sbor, historické nástroje, smyčce a orchestr (premiéra)

Ensemble Versus – sbormistři Vladimír Maňas a Patrik Buchta

Ensemble Opera Diversa – vedoucí orchestru Jan Bělohlávek

Gabriela Tardonová – dirigentka

Martin Švec – perkuse

Radovan Vašina – cink

Jan Klimeš – dulcián

Pavel Novotný – trombón

Marek Kubát – theorba

Lukáš Rieger – mluvené slovo

Úterý 24. října 2023 v 19:00, Červený kostel

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Baletní soubor Národního divadla Brno představil v rámci letošní letní scény BaLéto na Biskupském dvoře v Brně 2026 hned čtyři reprízy světoznámého baletu Romeo a Julie ruského skladatele Sergeje Prokofjeva (1891-1953) podle stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara (1564-1616). Diváci se však mohli těšit z různých obsazení; každý večer měl tedy svůj osobitý ráz. V pátek 17. července se představili v titulních rolí tanečníci Philipp Mergener a Ksenia Ovsyanick. Tuto letní verzi upravenou pro prostory dvora připravil režisér Martin Glaser s choreografem Máriem Radačovským, scénu vytvořil Marek Hollý a kostýmy Alexandra Gruskovávíce

Poslední čtyři týdny každý večer rezonuje Moravou a Dolním Rakouskem symbolika tématu Býti kvartetem festivalu Concentus Moraviae, který připravil pestrý program napříč žánry a hudebními styly. Špičkové čtyřčlenné soubory smyčcového i nesmyčcového obsazení přijaly pozvání jak z české, tak mezinárodní scény. Ve čtvrtek 25. června zavítal na Zámek Velké Meziříčí francouzsko-belgický Quatuor Danel s velmi osobitým programem dvou spřátelených autorů – Mieczysława Weinberga (1919-1996) a Dmitrije Šostakoviče (1906-1975).  více

V posledním týdnu letošního ročníku festivalu Concentus Moraviae, který od konce května přináší do moravských měst kvartetový repertoár různého obsazení a žánrů, si připravil program francouzský Modigliani Quartet pro dva večery. První koncert zasvěcený symbolické čtyřce festivalu se odehrál v úterý 23. června na zámku v Rájci nad Svitavou. Modigliani Quartet představilo vrcholné smyčcové kvarteto Josepha Haydna (1732–1809) a Clauda Debussyho (1862–1918).  více

Festival Concentus Moraviae připravil v rámci letošního ročníku dramaturgii soustředěnou na kvartetové ansámbly. S tímto cílem představuje program různých žánrů a nástrojových uskupení po celé Moravě a Dolním Rakousku. V úterý festival zavítal již podruhé do Hustopečí u Brna. V širokém repertoáru festivalu nemohl chybět jazz; tohoto úkolu se zhostilo KBŠ Trio a violoncellista Ivan Vokáčvíce

Koncert Brno Contemporary Orchestra konaný v úterý 16. června na nádvoří brněnského hradu Špilberk nabídl publiku možnost si poslechnout hradní zvonkohru v docela jiném hávu – jako sólový hudební nástroj. Večer nazvaný Vězeňské zvony odkazoval nejen na existenci a funkci zmíněné zvonkohry, ale také na spletitou historii samotného hradu. V rámci koncertu se divákům představila cembalistka Daria Savvateeva, sopranistka Irena Troupová a Petr Hladík jako hráč na zvonkohru.  více

Prolog festivalu Concentus Moraviae se odehrál neobvykle v italské Cremoně, kde sídlí Nadace a Akademie Waltera Stauffera pečující o smyčcovou výuku a tradici města, už v polovině dubna. Ta letos uzavřela s festivalem memorandum o spolupráci, ze které vznikl Projekt mistrovských tříd smyčcových kvartet v Kroměříži konající se 16.-18. června. Jejich předskokanem byl večer 15. června na Státním zámku Pernštejn, kde se uskutečnil koncert zmíněných mistrů – italského Quartetto di Cremona a violoncellisty Petera Jarůškavíce

V Janáčkově divadle se v pátek odehrála premiéra operety Netopýr Johanna Strausse mladšího (1825–1899). Národní divadlo Brno ji zařadilo do svého programu k nadcházejícímu dvoustému výročí autorova narození. Nová inscenace, pod níž jsou podepsáni režisér Vojtěch Orenič a dirigent Ondrej Olos, staví na nesmrtelném příběhu o rafinované pomstě, nevěře a záměnách identit během plesu u prince Orlofského. Divákům se dostalo hudebně i scénicky sevřeného tvaru v poctivém podání celého ansámblu Janáčkovy opery.  více

Festival Concentus Moraviae představuje v rámci letošního tématu Býti kvartetem čtyřčlenná uskupení převážně smyčcového charakteru. Pro zpestření programu si přizvalo i několik nesmyčcových souborů. Ve čtvrtek 11. června zavítal do Brna britský Colin Currie Quartet v obsazení: Colin CurrieOwen GunnelAdrian Spillett a Sam Walton. Kvarteto se zaměřuje na perkusní minimalistickou hudbu Steva Reicha (1936) a soudobým autorům, kteří jdou v jeho šlépějích. Hráči jsou zároveň jádrem špičkové skupiny Colin Currie Group, která již dvacet let s Reichem úzce spolupracuje a propaguje jeho rozsáhlejší dílo pro bicí nástroje.  více

Poslední koncert 14. ročníku cyklu Bacha na Mozarta lákal v pondělí 8. června diváky do minoritského kostela sv. Janů na program, který čerpal z fondů kroměřížského hudebního archivu. V programu večera se propojily specifické liturgické formy s reprezentativními nároky tehdejší dvorské kultury. V podání SILENTIUM! ensemble pod vedením Tomáše Netopila a za sbormistrovské přípravy Terezy Válkové zazněly skladby Pavla Josefa Vejvanovského, Giovanniho Felice Sancese, Franze Ignaze Bibera a Philippa Jacoba Rittlera, z nichž některé zazněly v novodobé premiéře.  více

Festival Concentus Moraviae představil v neděli 7. června na Zámku Valtice již šestnáctý koncert tematicky zasvěcený číslu 4. Festival pozval čtyřčlenné soubory nejrůznějšího nástrojového uskupení a žánrů, které si připravily koncerty po celé Moravě a Dolním Rakousku s kvartetovým repertoárem. V tomto duchu se ve valtickém barokním divadle odehrál ve spolupráci s organizací Young Classical Artists Trust koncert zaměřený na světovou hudbu v podání mezinárodního Fibonacci Quartet. Mladé kvarteto, konkrétně Kryštof Kohout a Luna De Mol na housle, Elliot Kempton na violu a Findlay Spence na violoncello, zvolilo vrcholnou tvorbu Leoše Janáčka (1854-1928) a Bély Bartóka (1881-1945).  více

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více

Tématem 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae je Býti kvartetem. Symbolickou čtyřkou provází celá dramaturgie festivalu a na včerejším koncertě v Mikulově tomu nebylo jinak. Kritiky oceňovaný český soubor Pavel Haas Quartet zaměřující se na východoevropské mistry komorní hudby se stal rezidenčním souborem letošního festivalu. Pro pondělní koncert připravil program soustředěný na Antonína Dvořáka (1841–1904) a jeho přátelství s Johannesem Brahmsem (1833–1897). Předchozí nedělní večer (31. května) přednesli v Kurdějově výběr pěti kusů ze sbírky Cypřiše pro smyčcové kvarteto, B 152 a s Borisem Giltburgem – špičkovým klavíristou mezinárodního významu a se širokým repertoárem – provedli Brahmsův první klavírní kvartet. Následující koncert na zámku Mikulov byl volným navázáním programu, kdy zaznělo zbývajících sedm částí z Dvořákové sbírky a od Johannese Brahmse jeho poslední Klavírní kvartet č. 3 c moll, op. 60více

Do čtvrté dekády existence vstoupil ve čtvrtek 29. května festival Concentus Moraviae, jehož XXXI. ročník byl slavnostně zahájen v Historickém sále zámku ve Slavkově u Brna. Právě tento vstup se promítl i do tématu letošního ročníku: Býti kvartetem. Jak už samotné motto napovídá, programy koncertů se soustředí zejména na hudbu pro kvarteta, někdy samotná, jindy obohacená o další muzikanty. Ačkoliv největší podíl mají jednoznačně kvarteta smyčcová, na programu letošního ročníku najdeme například i koncerty klarinetového, vokálního, bicího či violoncellového kvarteta. Zahajovací koncert byl ale každopádně svěřen „zlaté klasice“ a v podání Pavel Haas Quartetu (Veronika Jarůšková a Marek Zwiebel – housle, Šimon Truszka – viola a Peter Jarůšek – violoncello) zazněla díla Vítězslavy Kaprálové a Antonína Dvořáka. Není náhodou, že slavnostní zahájení bylo svěřeno právě tomuto tělesu. Soubor Pavel Haas Quartet je letošním rezidenčním souborem festivalu.  více

Měřítkem jakéhokoli ocenění v umění se stal filmový Oscar. V hudebním průmyslu jsou jeho paralelou Gramophone Awards, kterých má letošní rezidenční soubor festivalu Concentus Moraviae ve vitrínce hned pět. Zůstaneme-li v hollywoodských přirovnáních: Pavel Haas Quartet se už pěkných pár let drží na prvních příčkách kvartetního celosvětového A-listu. Vystupuje v nejvěhlasnějších koncertních síních včetně Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Musikverein ve Vídni či Carnegie Hall v New Yorku. BBC Music Magazine PHQ zařadil mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob. Cenami ověnčené nahrávky jim exkluzivně vydává domácí legendární label Supraphon. PHQ zůstává věrný i festivalu Concentus Moraviae, kam se jako rezidenční soubor vrací po deseti letech. Rozhovor poskytl violoncellista Peter Jarůšek, který je letos zároveň jedním z festivalových dramaturgů.  více

Na průřez německou barokní tvorbou lákal cyklus Rajhradské barokní večery 2026 při druhém, májovém koncertu. Soubor Castello in Aria rozezněl v neděli 24. května prostory kapitulární kaple benediktinského opatství v Rajhradě skladbami Johanna Rosenmüllera, Heinricha Schütze a Johanna Sebastiana Bacha. Umělecký vedoucí souboru a hráč na cembalo a pozitiv Vít Bébar před každým číslem krátce představil kompozici i skladatele.  více

Nejčtenější

Kritika

Baletní soubor Národního divadla Brno představil v rámci letošní letní scény BaLéto na Biskupském dvoře v Brně 2026 hned čtyři reprízy světoznámého baletu Romeo a Julie ruského skladatele Sergeje Prokofjeva (1891-1953) podle stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara (1564-1616). Diváci se však mohli těšit z různých obsazení; každý večer měl tedy svůj osobitý ráz. V pátek 17. července se představili v titulních rolí tanečníci Philipp Mergener a Ksenia Ovsyanick. Tuto letní verzi upravenou pro prostory dvora připravil režisér Martin Glaser s choreografem Máriem Radačovským, scénu vytvořil Marek Hollý a kostýmy Alexandra Gruskovávíce