Festival Špilberk důstojně završil dialog Dana Bárty a jazzového tria s Filharmonií Brno

Festival Špilberk důstojně završil dialog Dana Bárty a jazzového tria s Filharmonií Brno

Sobotní večer završil 17. ročník mezinárodního hudebního festivalu Špilberk originálním pokusem o dialog jazzové formace Robert Balzar Trio s výjimečně disponovaným zpěvákem Danem Bártou a symfoniků z Filharmonie Brno. Závěrečný pátý koncert festivalu na zaplněném nádvoří brněnského hradu učinil důstojnou tečku za srpnovou sérií hudebních večerů s živou i reprodukovanou hudbou, nabízející pestrou směs různorodých hudebních žánrů.

Pro Filharmonii Brno bylo rozloučení s festivalem zároveň prvním poprázdninovým setkáním na prahu jedenašedesáté koncertní sezóny i pozvánkou k návštěvám koncertů abonentní řady Jazz et World Music, kterou dramaturgicky připravuje Vilém Spilka. Letos v ní posluchače čekají mj. trio jazzového pianisty Justina Kauflina, Flamenco Experience Sextet, africký multižánrový balafonista Aly Keita nebo společné vystoupení tria Martina Brunnera s Epoque Quartetem.

Sobotní dialog mohutného klasického koncertního tělesa se subtilním jazzovým triem podpořeným osobitým zpěvákem sliboval cestu neprobádaným terénem žánrově nevyhraněné fúze; výsledek zakotvil převážně v konceptuálním náročném popu a nabídl vrstvení návazných monologů obou hudebních těles i více či méně propracované pokusy o náročnější dialog. Spokojenější odcházeli příznivci jazzrockové sestavy RB Tria a Dana Bárty, která dominovala především první polovině koncertu – mnohohlavé hudební těleso filharmonie se v ní většinou proměnilo v bezmála stovku posluchačů navíc.

Charismatický Dan Bárta, dobře známý brněnským posluchačům, kromě vlastního projektu Illustratosphere i z koncertování v rámci JazzFestu Brno především s triem Roberta Balzara, se náročným experimentům nevyhýbá. Pro sobotní brněnský koncert si zvolil materiál z šest let starého společného projektu They-or-Ies s originálními úpravami hitů světové pop-music, které pianista Jiří Levíček a kontrabasista Robert Balzar zaranžovali i pro symfonický orchestr rozměrů Filharmonie Brno. Zajímavostí pro brněnské posluchače je hluboká provázanost této tříčlenné jazzové formace s brněnským hudebním prostředím: pianista a komponista Jiří Leviček se v Brně narodil a vystudoval klavír na JAMU (kde dnes – na katedře jazzové interpretace – také vyučuje) a dlouhodobě spolupracuje s řadou brněnských jazzmanů; spojení bubeníka Kamila Slezáka s Brnem se datuje  od roku 2001, kdy se stal členem Orchestru Gustava Broma, navíc už deset let působí na JAMU jako pedagog, paralelně na katedře bicích nástrojů a na katedře jazzové interpretace a je členem folkrockové formace Druhá tráva. Vůdčí osobnost tělesa a osudový souputník Dana Bárty Robert Balzar je důstojným pokračovatelem brněnské kontrabasové školy: absolvoval brněnskou konzervatoř ve třídě Aloise Kříže a Karla Kopřivy. Jazzové trio pod vlastním jménem založil v roce 1996, o dva roky později začíná jeho mnohostranná spolupráce s Danem Bártou: nejprve v respektované funkové formaci J.A.R., poté v její taneční obdobě Sexy Dancers. Roku 2000 spolu s Bártou zakládá projekt Illustratosphere na pomezí jazzu a kultivovaného popu (kde autorsky dominuje Bárta); o rok dříve už Bárta spolupracoval s RB Triem (které zůstává autorským zrcadlem Roberta Balzara).

Sobotní koncert na nádvoří Špilberku byl premiérou pořadu sestaveného přímo na zakázku Filharmonie Brno a současně prvním krokem k dlouhodobě zvažované spolupráci. Čas na zkoušky (zejména na společné sehrávání obou hudebních těles pod taktovkou dalšího absolventa JAMU Ondreje Olose) byl poměrně krátký, což bylo v několika případech patrné, ovšem potenciál společného vystoupení je nesporný. Naznačil to přes počáteční rytmickou nejistotu v první polovině koncertu „Cultovní“ Brother Wolf, Sister Moon, oživené Mayday z bártovského dávnověku i vzpomínka na Weather Report a Joea Zawinula v úvodu druhé části koncertu. Druhá polovina ostatně přinesla satisfakci i vyhraněným příznivcům Filharmonie Brno, pro které byly samostatné výlety do světa popu prostřednictvím najazzlých Levíčkových a Balzarových aranží s rozvláčnějšími sólovými pasážemi piana a kontrabasu hůře stravitelné (Too Young to Die od Jamiroquai, No Quarter od kultovních Led Zeppelin). I výborné nazvučení, které umožnilo výsledné „zrovnoprávnění“ zvuku komorní tříčlenné jazzové sestavy s mnohočetnou filharmonií tak, aby žádný z momentálních sólistů, minuciózní ostinátní plochy v orchestrálních sekvencích ani zpěvákův hlas nezanikaly, přispělo ke skvělé čitelnosti hudebních aranží (a místy pochopitelně i k odhalení ještě ne zcela dokonalé souhry).

Přednosti uměleckého záměru společného koncertu vynikly především po přestávce,  kdy se dostalo na dva hudební vrcholy: píseň Isobel proslavenou v interpretaci islandské zpěvačky Björk Guðmundsdóttir a osmdesát let starou filmovou melodii Smile, složenou Charlie Chaplinem k filmu Moderní doba (Dan Bárta zpíval text Turnera a Parsonse dodatečně napsaný pro Nat King Colea). Obě hudební čísla nastínila možnou cestu společných koncertů RB Tria s filharmonickým orchestrem při rovnocenném uplatnění obou složek v doprovodu výborného zpěváka a souladné aranžérské úpravě pro obě tělesa. Zajímavě vyznělo i Stmívání s dobře zvoleným dominujícím ostinátem dechové sekce filharmonie. Naopak problematičnost jazzového synkopování pro hudební cítění symfonických hudebníků je tradiční a vyžaduje cílenou přípravu i dlouhodobý nácvik, jinak je výsledek rozpačitě neuspořádaný a rozsypaný (Duha). Míra zpěvákovy empatie se nejvýrazněji projevila u skladeb ženských autorek-interpretek Björk a Joni Mitchell, kde bohatě rozvinul svůj hlasový i výrazový potenciál.

Závěrečná skladba Last Chance Lost s jazzovým feelingem, z alba Turbulent Indigo od kanadské písničkářky Joni Mitchell, nabídla posluchačům příležitost vychutnat si kvality obou hudebních těles a příjemné vyvrcholení koncertu, aniž naplnila svůj skeptický název (Promarněná poslední šance) – naopak: nastíněný potenciál spolupráce Filharmonie Brno se špičkovým jazzovým Robert Balzar Triem a kvalitním tvárným zpěvákem Danem Bártou je zřejmý, potřebuje pouze vybrousit.

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..


Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více