Filharmonie Brno vykročila na své 70. narozeniny pravou nohou

Filharmonie Brno vykročila na své 70. narozeniny pravou nohou

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.

Filharmonie Brno od té doby pořádá novoroční koncerty pravidelně toliko s jedinou pauzou v covidovém roce 2021. Ani letošní Nový rok nebyl výjimkou a orchestr pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese provedl v Janáčkově divadle skladby, jejichž ústředním motivem byl tanec. Při příležitosti této dvojité oslavy členy Filharmonie Brno doplnilo také několik muzikantů, kteří v orchestru působili v minulosti.

Novoroční večer zahájil výběr z I. řady Slovanských tanců Antonína Dvořáka (1841–1904). Už v úvodním Furiantu hrál orchestr technicky precizně; muzikanti byli sehraní i v prudkých změnách temp. Provedení přesto chyběla výraznější energie zejména v těch nejexponovanějších částech. U zbylých dvou čísel jako by se orchestr více rozehrál a na živosti přidal. Následovaly Filharmonické tance Jana Nováka (1921–1984), které skladatel napsal v roce 1956 pro nově vzniklou Státní filharmonii Brno. Bylo by tedy těžko najít dílo, které by se do programu hodilo více. U kompozice došlo k opačnému jevu než u Slovanských tanců. Zatímco ze začátku mělo provedení výborný odpich, v poslední větě energie lehce vyšuměla. Nejednalo se ovšem o nic kritického, neboť technické aspekty hry zůstaly velmi dobré i zde. K chybám nedocházelo a výkon orchestru byl bezesporu důstojný.

Ačkoliv byla skladba Go Tango! Benjamina Jusupova (*1962) původně avizovaná až po přestávce, pořadatelé se ji nakonec rozhodli umístit už do první poloviny večera, což rozhodně nebyl špatný krok. Kompozice si žádá přítomnost dvou profesionálních tanečníků na pódiu a Filharmonii Brno tak doplnili David Lang a Veronika Nešporová. Diváci tak mohli tanec nejen slyšet, ale také vidět. Tanečníci se museli vypořádat s lehkým nedostatkem prostoru, protože si museli vystačit pouze s malým místem před orchestrem, což jim ve výsledku nevadilo a provedení Go Tanga svými kreacemi povedeně ozvláštnili.

Druhou polovinu koncertu zahájil Danzón č. 2, jedna z nejpopulárnějších skladeb mexického skladatele Artura Marquéze (*1950). Dirigent Dennis Russell Davies volil poněkud pomalejší tempa, než bychom od skladby očekávali, přesto se mu s pomocí muzikantů podařilo udržet tah. Veškeré tempové změny byly naprosto přesné, intonace čistá, orchestr povedeně vystihl výrazové změny mezi jednotlivými pasážemi a na muzikantech bylo jasně vidět (i slyšet), že si hraní této skladby velmi užívají. S Danzónem č. 2 tak přišel vrchol celého koncertu. V první polovině minimalistické kompozice The Chairman Dances (Předseda tančí) amerického skladatele Johna Adamse (*1947) se orchestr potýkal s lehkou rozhozeností, která se projevila především při změnách tempa. V polovině druhé ale muzikanti tento neduh částečně napravili a hra se stala mnohem kompaktnější.

Koncert zakončily Danzas z baletu Estancia Alberta Ginastery (1916–1983). Podobně jako v Márquezově Danzónu jsou ve skladbě patrné latinskoamerické vlivy, což se ukázalo jako prvek, který Filharmonii Brno pod Daviesovým vedením vyloženě sedí. Provedení mělo odpich a energicky provedené tance tak povedeně zakončily novoroční „taneční večer“. Ačkoliv bylo jmenováno pár nedostatků, působil večer jako celek příjemně. První polovina byla sice lehce vlažná, v té druhé ale byly výkony naopak velmi živé. Až na pár výjimek se neobjevovaly problémy v souhře a intonace muzikantů byla perfektní. Program zastřešený tématem tance byl rozmanitý, přesto kompaktní a skladby se k sobě hodily a Filharmonie Brno vykročila do nového roku pravou nohou.

Antonín Dvořák: Slovanské tance, výběr z I. řady: č. 1 C dur „Furiant“, č. 7 c moll „Skočná“ a č. 8 g moll „Furiant“

Jan Novák: Filharmonické tance

Benjamin Jusupov: Go Tango!

Arturo Márquez: Danzón č. 2

John Adams: The Chairman Dances, foxtrot pro orchestr

Alberto Ginastera: Danzas z baletu Estancia

David Lang a Veronika Nešporová – tanec

Filharmonie Brno

Dennis Russell Davies – dirigent

čtvrtek 1. ledna 2026 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Nejčtenější

Kritika

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce