Folklórní odpoledne v divadle Reduta

12. listopad 2024, 19:00
Folklórní odpoledne v divadle Reduta

Ačkoliv je Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno věnován především klasice, dramaturgie se nebojí přimíchat do programu například jazzové nebo folklórní koncerty. Právě lidovému umění bylo v neděli 10. listopadu v 15 hodin věnováno pásmo Opojen písní, jehož scénáře a režie se ujala Magdalena Múčková. V podání sboru Netáta ze Strání, jehož vedoucí je Marie Múčková, zpěvačky Kateřiny Gorčíkové z Březové a lidové hudby Matóše z Lopeníka zazněly lidové písně, které zaplnily prostor divadelního sálu brněnské Reduty. Tento komorní hudební pořad akcentoval především obec Březová (Brezová), kterou několikrát sám Leoš Janáček (1854–1928) navštívil a jíž věnoval esej Březovská píseň (1899). Čtení z této eseje procházelo v podání Vladimíra Doskočila celým programem a velmi povedeně tak pásmo propojilo přímo s osobností Leoše Janáčka.

Potemnělý sál nejprve zalila nahrávka písně Pres Brezovú v podání Františky Vaculové a oči diváků se upnuly na plátno na horizontu scény, na které byla po celou dobu promítána fotka zadní části světnice. Snímek hezky dokreslil prostředí vytvořené několika lavicemi a stolem, na kterém se nacházelo pohoštění v podobě koláčků a různého pití. Píseň byla poté zopakována, tentokrát již v živém podání Kateřiny Gorčíkové z Březové. Zazpívala ji bez doprovodu, což bylo asi jedním z důvodů, proč nebyla intonace vždy stoprocentně čistá. V popsaném kontextu to ale nepředstavovalo výraznější problém. Při následující hudecké písni z Březové Kosí Janko, kosí trávu přišla na pódium hudecká trojka lidové hudby Matóše z Lopeníka ve složení Tomáš Beníček – primáš; housle, Jakub Šustr – kontra, Štěpán Bartoš – basička. Poté na scénu přišel ženský sbor Netáta ze Strání a jednohlasně přednesl baladu Náš Janoško nič nerobí.

Postupné příchody muzikantů završila taneční čardášová píseň Eště sa já podívám k tým brezovským zahradám, při které se k triu muzikantů přidali ještě klarinetista Vladimír Kučera a trumpetista Radim Krchňáček. Výše zmíněná hudecká trojka prostřídala nástroje a divákům tak ukázala, že umí obsluhovat i jiné, než jejich „primární“ instrumenty. Když byli na scéně už všichni hudebníci, přednášeli postupně několik písní, ve kterých se střídalo obsazení. Některé písně zazněly pouze v podání sboru, některé pouze v podání muziky, a v ostatních se tyto způsoby přednesu kombinovaly. Jako sólové zpěvačky se publiku předvedly Kateřina Gorčíková a Marie Múčková.

Právě díky různorodému obsazení jednotlivých písní, jejich rozdílnému charakteru, a úryvkům z Janáčkovy eseje v podání Vladimíra Doskočila, bylo toto pásmo dramaturgicky pestré. Přes konstatovanou pestrost působilo představení lehce staticky. Jednalo se ovšem o koncert a ne o scénické pásmo. Sbor byl ve většině případů dobře sezpívaný. Pouze v písni Kde sme žaly, si část Netáty spletla text, svoji chybu si ale rychle uvědomila a ke zbytku se během okamžiku přidala s již správnými slovy. Naopak velice povedené byly vokální harmonie sboru i hudebníků z lidové muziky. Instrumentální složka byla dobrá, muzikanti byli ve většině případů dobře sehraní a hezky na sebe reagovali. Přestože byly klarinet a trubka v několika místech v celkovém zvuku utopení, není zřejmé, do jaké míry to byla jejich chyba. I přes tyto naznačené nedostatky diváci vyslechli povedené folklórní představení, během kterého dostalo několik lidí v publiku od účinkujících vynikající koláček, což celkovému dojmu ještě přidalo.

Pres Brezovú (nahrávka z r. 1975) 

Pres Brezovú 

Kosí Janko, kosí trávu

Náš Janoško nič nerobí 

Eště sa já podívám k tým brezovským zahradám 

Ej, sbohom ostávajtě

Duchnárky

Brezovanú doma néni

Idem, idem, nebo mosím 

Vyrostel nám za okénkem hrebíček

Kde sme žaly

Čo bolo, to bolo pod naším okjénkom 

Chodíval Matúšek

Klamanci

Pres Brezovú 

Magdalena Múčková – námět, scénář, režie

Pavel Popelka, Marie Múčková, Tomáš Beníček – odborná spolupráce

Ženský sbor Netáta ze Strání 

Marie Múčková – vedoucí sboru 

Lidová hudba Metošé z Lopeníka:

Tomáš Beníček – primáš; housle, heligonka, zpěv

Jakub Šustr – kontra, velký buben, zpěv

Štěpán Bartoš – basička, heligonka, zpěv 

Radim Krchňáček – trubka, zpěv 

Vladimír Kučera – klarinet, zpěv

Kateřina Gorčíková z Březové – zpěv 

Vladimír Doskočil – čtení z eseje Leoše Janáčka Březovská píseň (1899) 

neděle 10. listopadu v 15 hodin, divadelní sál Reduty

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více