Harfa a kontrabas? Filharmonie Brno zvyšuje laťku

28. květen 2020, 16:00
Harfa a kontrabas? Filharmonie Brno zvyšuje laťku

Po úspěšném vystoupení violoncellové sekce s harfou včera dala Filharmonie Brno v nově vzniklém minicyklu Konec streamu. Hrajeme zase živě! prostor ještě komornějšímu obsazení. Ve středu 27. května měli posluchači možnost navštívit koncert manželské dvojice Ivany Švestkové (harfa) a Marka Švestky (kontrabas). Program sestával nejen ze skladeb určených přímo pro tyto nástroje, ale podobně jako v případě zahajovacího koncertu v této sérii zazněly také úpravy více či méně známých děl světové hudební literatury.

Nestává se příliš často, aby harfa či kontrabas stály v centru pozornosti, tím méně pospolu. Snad ještě nezvyklejší je, že se jejich vystoupení mělo stát jedinou náplní večera následujícího hned po dynamicky výživné violoncellové sekci předcházejícího dne. Také posluchači upřednostňující obsazení plného symfonického orchestru, libující si v propastných dynamických rozdílech a bohatých zvukových barvách by se mohli při představě dvou, navíc sólisticky nepříliš často slyšených, nástrojů ptát, zda jim koncert v tomto duchu může něco nabídnout. Troufám si tvrdit, že by podobných večerů mělo být i více.

fb_konec_streamu_II_foto_jan_prokopius_01

Program zahájila skladba Nara-Yama (Píseň starého města Nara) japonského skladatele Kozabura Hiraie. Píseň byla nesčetněkrát upravena pro řadu různých nástrojových kombinací, a tak kromě verze pro klavír a soprán lze nalézt i spojení kytary a zpěvu či třeba klavíru a flétny. Umístění původní sopránové melodie do rejstříku a barevného spektra kontrabasu dělá samo o sobě divy. Avšak dynamicky plynoucí, vnitřně koherentní, intonačně přesný, a především výrazově pestrý interpretační projev Marka Švestky nasadil celému provedení pomyslnou korunu. Ne vždy si člověk barevné možnosti kontrabasu plně uvědomuje – ostatně většinou plní tento nástroj spíše rytmickou roli, nebo zmohutňuje zvuk ve vyhrocených okamžicích symfonické či operní tvorby. V rukou Marka Švestky však tento obr potvrdil, že bez debaty patří mezi sólistické nástroje, kam jej postavili například Domenico Dragonetti či valtický rodák Johannes Matthias Sperger. Je však nutno dodat, že harfa rozhodně nezůstávala pozadu. Ačkoliv se držela převážně své doprovodné role, věnovala stejnou míru pozornosti vývoji melodických frází jako kontrabas.

Hned v dalším díle večera, Preludiu C dur Sergeje Prokofjeva, se harfenistka Ivana Švestková ujala vedoucí role. Skladba patří mezi oblíbený repertoár hráčů na harfu, přestože ji skladatel, společně s dalšími devíti větami, napsal původně pro klavír. Charakteristické rozklady akordů v horním rejstříku a prostá, bezstarostná melodie pod nimi: to je materiál, který dokáže harfa přetlumočit s kouzelnou lehkostí. Švestková vyšla vstříc lehce „snovému“ vyznění a v průběhu skladby rozvolňovala a zrychlovala tempo, stejně jako měnila naléhavost výrazu. Povedený byl také kontrast, se kterým přistoupila k mollové části Preludia.

fb_konec_streamu_II_foto_jan_prokopius_03

Přestože předcházející skladby byla na vysoké interpretační úrovni, hudebníkům se s nadcházející Elegií č. 1 D dur od Giovanniho Bottesiniho podařilo překonat obě dvě. Míra, do jaké oba nástroje společně (i proti sobě!) postupovaly k vyjádření jedinečného a emocemi prodchnutého sdělení, byla vysvětlitelná snad jedině osobní blízkostí obou interpretů. Křehké, něžné, a přesto impulzivní a plné vášně i života – v této skladbě se snad nejvíce projevil nejen interpretační um při náročných pasážích, ale také hluboký cit skrývající se za vedením melodie. Podobné souznění bylo slyšitelné také ve Spiegel im Spiegel Arvo Pärta, tedy skladbě, která ještě více dala na odiv hlubokou melancholičnost, kterou je toto nevyužívané nástrojové spojení schopno vyjádřit. Zároveň se jednalo také o příklon k modernější tvorbě, která začala zbytku koncertu dominovala.

Čtyři etudy pro sólovou harfu Jana F. Fischera daly posluchačům možnost vychutnat si temnější, hloubavější, a přesto stále melodické odstíny harfové literatury. Také kontrabas stihnul ještě před společným závěrečným vystoupením zaznít sólově. Exotický tanec od François Rabbatha patří sice mezi díla soudobá, jeho melodicko-rytmický podtext však vrhá posluchače hluboko nejen do hudební, ale převážně lidské historie a připomíná (s jistým druhem nadsázky) snad až kmenovou kulturu dávných dob.

fb_konec_streamu_II_foto_jan_prokopius_02

Závěrečné Barokní flamenco harfenistky a skladatelky Deborah Henson-Conant přeneslo posluchače opět do 21. století. Svým výrazným tanečním charakterem a těkavým přeskakováním mezi žánry se výtečně hodilo k zakončení nebývale povedeného večera. Přestože máme před sebou ještě dva koncerty ze čtyř, tento večer si budu rád připomínat, i kdyby je nadcházející koncerty zcela zastínily. Svěží koncept v čele se zajímavou dramaturgií a interpretační mistrovství hudebníků k tomu jsou totiž zárukou více než podařených koncertů. A ten včerejší k nim rozhodně patřil.

KOZABURO HIRAI
Nara-Yama (Píseň starého města Nara)

SERGEJ PROKOFJEV
Preludium C dur

GIOVANNI BOTTESINI
Elegie č. 1 D dur

ARVO PÄRT
Spiegel im Spiegel

JAN F. FISCHER
Čtyři etudy pro sólovou harfu (výběr – č. 1 a 4)

FRANÇOIS RABBATH
Exotický tanec

DEBORAH HENSON-CONANT
Barokní flamenco

Ivana Švestková, harfa

Marek Švestka, kontrabas

Středa, 27. května, 18:00, Besední dům

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více