Tento rok tomu bude přesně tři sta let, co dvorní vicekapelník císaře Karla VI. Antonio Caldara zkomponoval pro oslavu jmenin císařovny Alžběty Kristýny gratulační serenatu La concordia de' pianeti (Harmonie planet). Císařský pár však měl ještě jeden významný důvod k oslavě. Alžběta Kristýna čekala potomka a naděje manželů se upínali k mužskému dědici trůnu. Že vláda bude souzena Marii Terezii, tehdy ještě nikdo netušil. Novodobé koncertní premiéry, která se uskutečnila 7. února v brněnském Besedním domě se ujal orchestr Czech Ensemble Baroque pod vedením dirigenta a uměleckého vedoucího souboru Romana Válka. Sbor řídila sbormistryně Tereza Válková. Rolí planet, které opěvují císařovnu se ujali Dagmar Šašková (Venuše), Hana Blažíková (Diana), Andreas Scholl (Jupiter), Valer Sabadus (Apollon), Franco Klisovic (Mars), Jaroslav Březina (Merkur) a Adam Plachetka (Saturn).
Gratulační serenaty tvořily nemalou část dobové hudební produkce a do jisté míry je můžeme považovat za spotřební zboží. Zatímco u operních představení se dalo očekávat, že zazní i mimo kontext původního záměru (dedikace, oslavy apod.), serenaty tento osud nečekal. Většina z nich postrádala dramatickou zápletku a jejich hlavním účelem bylo vzdát prostřednictvím virtuózních árií hold vybranému šlechtici či šlechtičně. Také v případě La concordia de' pianeti je úvodní spor olympských božstev pouhou záminkou k tomu, aby prozřeli a uznali císařovnu Alžbětu Kristýnu nejen jako sobě rovnou, ale také jako matku budoucího vládce Svaté říše římské.
Co však Caldarova hudba i Pariatiho libreto postrádají na dramatické akci, vyvažují barvitostí básnickou i orchestrální. Caldara využil bohaté orchestrální obsazení, které mu služba u císařského dvora dovolovala: kromě smyčcového orchestru se zde objevují také flétny, hoboje, fagoty, trubky či harfa. Brněnské provedení vměstnalo těleso do Besedního domu, ačkoliv bylo zřejmé, že z hlediska prostoru už se jedná o hraniční velikost. Samotné hudební nastudování bylo bohaté na drobné akcenty a pochvalu si zaslouží nejen vhodná volba temp, ale i povedená práce s dynamikou a její výstavbou. Provedení pod taktovkou Romana Válka bylo barvité, svěží a energické, stejně jako technicky vybroušené a intonačně i rytmicky přesné. Koncertním mistrem večera se stal Josef Žák, který uhranul především výtečným frázováním a prací s barvou tónu, která v sólových výstupech dostávala místy až vášnivé odstíny. Je třeba vyzdvihnout také výkon Lászla Borsódiho, který se zhostil trubkového sóla v árii Marta Da mia tromba. Tento náročný part s výraznými běhy a nelehkými výškami zvládl s intonační pevností i jasnou artikulací a to vše navíc až v druhé polovině druhé části, kdy už by je pochopitelná i určitá únava z žesťových výstupů, kterými Caldara rozhodně nešetřil. Zmínku zaslouží, že celá sekce trubek byla rytmicky i intonačně vybroušená.
Pěvecké obsazení bylo patřičně hvězdné. Ostatně sám Caldara počítal s tím, že se jednotlivých hlasů chopí tehdejší pěvecké špičky, čemuž odpovídaly nejen samotné výkony, ale také technické nároky kladené na jednotlivé zpěváky. Prakticky o každém z hlasů lze prohlásit, že obsahuje vpravdě virtuózní koloratury, složité běhy a nelehké melodické skoky. V tomto ohledu je na místě zmínit nastudování Dagmar Šaškové, která nejenže dostála těmto technickým požadavkům, ale současně postavila svůj part na zásadních barevných a výrazových kontrastech. Její práce s barvou byla navíc důkladně podepřena libretem. Měkký a lyrický hlas Hany Blažíkové se sice v první polovině večera mírně ztrácel (ačkoliv zde záleží rozhodně i na pozici diváka vzhledem k pódiu), avšak ve druhé části večera nabyl na přesvědčivosti a árie Voti amanti s výrazově i melodicky náročným průběhem patřila bezpochyby k nejlepším číslům večera. Andreas Scholl v roli vládce Jupitera byl technicky vybroušený a výtečná artikulace byla příznačná pro veškeré jeho výstupy, stejně jako měkkost barvy a výrazu. Valer Sabadus v roli Apollona akcentoval především vyhrocené a výrazově pestřejší polohy, které patrně vycházely z jeho uchopení postavy a ve své podstatě tvořil divoký pěvecký protějšek mírnému Schollovi. Osobně se však domnívám, že minimálně v tomto nastudování oba matadory zastínila vycházející hvězda kontratenoristů Franco Klisovic. Jeho excentrické ztvárnění boha války Marta, který zdobí květinami svoji válečnou trubku, v sobě ukrývalo vyloženě herecké uchopení postavy. Technicky, ba dokonce ani z hlediska samotného nastudování, není mladému Chorvatovi co vytknout. Pochvalu si nicméně zaslouží Klisovicova práce s výrazem a dikcí. Největšími vrcholy se pak staly závěrečné kadence, ve kterých se vědomé nakládání s barvou, dynamikou a tempem propojily do (doslova!) bezchybného celku. Tenorista Jaroslav Březina podal kvalitní, byť místy mírně nekonzistentní výkon, který by se dal na několika místech rytmicky i artikulačně vybrousit. Rozhodně se však nejednalo o cokoliv, co by vybočovalo z vysokého pěveckého standardu, kterým je Březina známý. Adam Plachetka v roli Saturna byl výrazově mírný a majestátný, přičemž dal vyniknout především hřejivé barvě svého barytonu, která se s pojetím Saturna v Caldarově dílu skvěle pojila. Nelze opomenout ani již tradičně výborný sbor pod vedením Terezy Válkové, který byl patřičně homogenní, dynamicky pestrý a intonačně bezchybný.
Caldarova gratulační serenata La concordia de' pianeti neztratila po třech stoletích vůbec nic ze své melodické svěžesti, orchestrální bohatosti a hudební krásy. Je nanejvýš chvályhodné, že se Czech Ensemble Baroque pustil nejen do koncertního provedení, ale že se dílo objeví také na letošním ročníku Hudebního festivalu Znojmo, a to dokonce ve scénické verzi s režií Tomáše Ondřeje Pilaře. Ačkoliv už nyní se můžeme ptát, do jakého kabátku inscenační tým Caldarovo nedramatické dílo asi obleče, je zřejmé již nyní, že hudební stránka nebude mít k pomyslné dokonalosti daleko.
PROGRAM A. Caldara: Concordia de‘ pianeti – koncertní provedení
Apolón – Valer Sabadus
Jupiter – Andreas Scholl
Saturn – Adam Plachetka
Mars – Franko Klisovic
Diana – Hana Blažíková
Venuše – Dagmar Šašková
Merkur – Jaroslav Březina
Czech Ensemble Baroque Choir
Czech Ensemble Baroque Orchestra
koncertní mistr: Josef Žák
sbormistr: Tereza Válková
dirigent: Roman Válek
PREMIÉRA 7. 2. 2023, Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..