Hororová muzikálová komedie o podivínské rodince Addamsových jako trefa do chutí a zájmu publika

2. listopad 2023, 1:00
Hororová muzikálová komedie o podivínské rodince Addamsových jako trefa do chutí a zájmu publika

Muzikálová komedie The Addams Family se stala poslední novinkou na Hudební scéně Městského divadla Brno. Diváky čeká ironická, lehce morbidní a lákavě hororová podívaná pro celou rodinu. Vznikla hudební inscenace, která servíruje slavný popkulturní fenomén dneška, dále velkou dávku nadsázky i chytlavých melodií. A o tom že je po této švihlé famílii divácký hlad, svědčí i fakt, že je třicet nabízených repríz bezmála vyprodáno…

Strašidelná Addamsova rodina, tvořená tatínkem Gomezem, maminkou Morticií, dětmi Wednesday a Pugsleyem, majordomem Lurchem, babičkou a věrným sluhou, rukou jménem Věc, je rozhodně netradiční. Sourozenci si hrají na popravu, míchají se tady čarodějné koktejly a zbožňuje se vše černé, záhrobní a mrtvé…

Addamsova rodina je v jiné optice setrvale sycený fenomén populární kultury, který udržuje u diváků setrvalou oblibu už bezmála století. Začátek tohoto příběhu se datuje do 30. let minulého století, kdy s nápadem o podivné rodince přišel ilustrátor Charles Addams. Ten vytvořil přibližně 150 obrázků, na kterých byl zobrazen opak tehdejší „klasické“ americké rodiny, a tedy zámožná skupinka lidí, kteří si neuvědomují svou vlastní excentričnost a bizarnost.

Vzniklo hned několik animovaných seriálů a také celovečerních hraných filmů a prozatím poslední v řadě je kreslená filmová verze příběhů strašidelné i zábavné rodiny z roku 2019, o dvě léta později potom následoval druhý díl. Vloni představila streamovací společnost Netflix s ohromným úspěchem prvních osm epizod výtečného seriálu Wednesday (režie Tim Burton, Gandja Monteiro a James Marshall). Seriál o chytré, sarkastické a trochu bezcitné slečně Addamsové bude letos pokračovat druhou řadou.

Muzikálová adaptace této známé látky je dílem broadwayských matadorů Marshalla Brickmana (mimo jiné stálého spolupracovníka Woodyho Allena) a Ricka Elice, kteří napsali libreto. Hudbu a písňové texty stvořil Andrew Lippa, autor písní k muzikálu Velká ryba (Big Fish), který měl českou premiéru právě v Městském divadle Brno letos v dubnu. Muzikál The Addams Family ponejprve viděli diváci v Chicagu v roce 2009. Od té doby ale brázdí svět a bylo jen otázkou času, kdy po něm sáhnou v Brně. Díky neskutečné popularitě televizní Wednesday se k muzikálu na Lidické vrátili v ten nejideálnější čas. A navrch máme na krku dušičkové období…

addams_family_2023_foto_archiv_MdB_01

I když je tady ve hře každodenní hrůzostrašná rutina rodiny, divák dopředu ví, že se jedná spíše o jakousi halloweenskou nadsázku a švandu. Atmosféra rodiny setkávající se s umrlci z příbuzenstva (ti tvoří ústřední taneční a pěvecký chór) bere za své, když mladá Wednesday domů přivede představit svého nového přítele Lucase a navrch i jeho rodiče. Zamilovaná, dříve depresivní Wednesday po svých příbuzných překvapivě žádá, aby se chovali jako normální lidé, kteří žijí mimo jejich temné rodinné sídlo.

Střet normální středostavovské americké rodiny versus Addamsovi je tady logicky zdrojem nejrůznějších dramatických eskapád. Ukazuje se, že právě Addamsovi jsou paradoxně zcela normální v základních lidských ctnostech. Mají se rádi, nelžou si, nic na sebe nehrají, jen provádějí morbidní nepochopitelné věci či adorují smrt.

Brněnští divadelníci zachovali reálie i celý vizuální punc příběhu. Děj se odehrává v New Yorku, většinou v ponurém domě Addamsových, případně na blízkém hřbitově a v Central Parku. Christoph Weyers proto navrhnul černou dekoraci obrovského domu, v němž neustále rudě planou oči vsudypřítomným skulpturám ďáblů a démonů. Zdařilá scénografie umožňuje rychlými přestavbami měnit prostředí a má na sytý divácký zážitek stejně blahodárný vliv jako kostýmy Andrey a Adély Kučerových vycházející logicky z ikonických oblečků hororové rodinky. Nápaditě kostýmovaný je sbor mrtvolně bílých duchů.

Režie Stanislava Slováka se snaží zdůraznit především zábavný rozměr kusu, v jehož brněnském provedení ale nezanikají také serióznější postřehy: že jen po tmě přichází světlo a do radosti a štěstí je občas se potřeba protrpět nebo alespoň z gruntu změnit. Slovákova inscenace se živým orchestrem šlape a její tříhodinová délka nabízí vtipnou, ironickou a lehce hororovou podívanou se skvělými melodiemi. Muzika je tady nesmírně hravá a její pomyslná nadlehčenost jde ruku v ruce s režijně rýsovanou nadsázkou story, kterou – protože jde o zavedenou značku – hrají pod anglickým názvem The Addams Family. Brněnští Addamsovi nejsou zahušťováni zbytečnými vtípky, situačního ani slovního humoru (díky novému překladu Zuzany Čtveráčkové) je tady tak akorát, i když zpočátku některé songy v češtině lehce skřípou. Vše se ale slije do vyvážené muzikálové zábavy.

Některé z hlavních rolí jsou až třikrát alternovány. Hlavní roli Gomeze Addamse si pěvecky i tanečně s bravurou užil Alan Novotný, který svým hispánským temperamentem zaplavuje jeviště. Je to zdařilý a výrazný výkon. Podobně Svetlana Janotová jako jeho choť Morticia si vychutnává přesně vedenou, místy až komiksově zahranou nadsázku této postavy, její pěvecký projev je také bez kazu. Velkou malou hvězdou představení je potom Esther Mertová jako Wednesday, která tuto posmutnělou, zaláskovanou dívčinu drží na přesné herecké uzdě utrápené, ale sebevědomé pubescentky a na opravdu perfektním pěveckém projevu. V roli Alice se suverénním výkonem blýskla Lenka Janíková stejně jako Robert Jícha coby její muž Mal. Nu a huhňavé zvuky vyrážející Lurch Ladislava Koláře je nefalšovanou třešničkou na tomto hereckém muzikálovém dortu. Vznikla zábavná show, která i přes tematický hřbitovní rozměr nabízí zcela životný rozměr muzikálu…

Foto archiv MdB

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více

Tématem 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae je Býti kvartetem. Symbolickou čtyřkou provází celá dramaturgie festivalu a na včerejším koncertě v Mikulově tomu nebylo jinak. Kritiky oceňovaný český soubor Pavel Haas Quartet zaměřující se na východoevropské mistry komorní hudby se stal rezidenčním souborem letošního festivalu. Pro pondělní koncert připravil program soustředěný na Antonína Dvořáka (1841–1904) a jeho přátelství s Johannesem Brahmsem (1833–1897). Předchozí nedělní večer (31. května) přednesli v Kurdějově výběr pěti kusů ze sbírky Cypřiše pro smyčcové kvarteto, B 152 a s Borisem Giltburgem – špičkovým klavíristou mezinárodního významu a se širokým repertoárem – provedli Brahmsův první klavírní kvartet. Následující koncert na zámku Mikulov byl volným navázáním programu, kdy zaznělo zbývajících sedm částí z Dvořákové sbírky a od Johannese Brahmse jeho poslední Klavírní kvartet č. 3 c moll, op. 60více

Do čtvrté dekády existence vstoupil ve čtvrtek 29. května festival Concentus Moraviae, jehož XXXI. ročník byl slavnostně zahájen v Historickém sále zámku ve Slavkově u Brna. Právě tento vstup se promítl i do tématu letošního ročníku: Býti kvartetem. Jak už samotné motto napovídá, programy koncertů se soustředí zejména na hudbu pro kvarteta, někdy samotná, jindy obohacená o další muzikanty. Ačkoliv největší podíl mají jednoznačně kvarteta smyčcová, na programu letošního ročníku najdeme například i koncerty klarinetového, vokálního, bicího či violoncellového kvarteta. Zahajovací koncert byl ale každopádně svěřen „zlaté klasice“ a v podání Pavel Haas Quartetu (Veronika Jarůšková a Marek Zwiebel – housle, Šimon Truszka – viola a Peter Jarůšek – violoncello) zazněla díla Vítězslavy Kaprálové a Antonína Dvořáka. Není náhodou, že slavnostní zahájení bylo svěřeno právě tomuto tělesu. Soubor Pavel Haas Quartet je letošním rezidenčním souborem festivalu.  více

Měřítkem jakéhokoli ocenění v umění se stal filmový Oscar. V hudebním průmyslu jsou jeho paralelou Gramophone Awards, kterých má letošní rezidenční soubor festivalu Concentus Moraviae ve vitrínce hned pět. Zůstaneme-li v hollywoodských přirovnáních: Pavel Haas Quartet se už pěkných pár let drží na prvních příčkách kvartetního celosvětového A-listu. Vystupuje v nejvěhlasnějších koncertních síních včetně Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Musikverein ve Vídni či Carnegie Hall v New Yorku. BBC Music Magazine PHQ zařadil mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob. Cenami ověnčené nahrávky jim exkluzivně vydává domácí legendární label Supraphon. PHQ zůstává věrný i festivalu Concentus Moraviae, kam se jako rezidenční soubor vrací po deseti letech. Rozhovor poskytl violoncellista Peter Jarůšek, který je letos zároveň jedním z festivalových dramaturgů.  více

Na průřez německou barokní tvorbou lákal cyklus Rajhradské barokní večery 2026 při druhém, májovém koncertu. Soubor Castello in Aria rozezněl v neděli 24. května prostory kapitulární kaple benediktinského opatství v Rajhradě skladbami Johanna Rosenmüllera, Heinricha Schütze a Johanna Sebastiana Bacha. Umělecký vedoucí souboru a hráč na cembalo a pozitiv Vít Bébar před každým číslem krátce představil kompozici i skladatele.  více

Možná jste si podobně jako já už mnohokrát položili otázku, jak se rodí operní režiséři. Co mladého umělce přivede k tomu, že se nepostaví na jeviště nebo za pult, ale rozhodne se operu rovnou inscenovat. S Jakubem Janem Černým, studentem operní režie na HF JAMU, který se právě nyní v roli asistenta režiséra podílí na vzniku netrpělivě očekávané inscenace Straussovy operety Netopýr v Opeře Národního divadla Brno, jsme si povídali o jeho cestě k režisérské židli.  více

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Nejčtenější

Kritika

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více