Filharmonie Brno včera odehrála koncert, který by mohl být do značné míry referenčním bodem pro to, co a jak v Brně na poli symfonické hudby dělat. Koncert sestával z děl autorů, kteří měli jakýsi vztah k našemu městu, ale ne ve smyslu hloupého lokálpatriotismu. Především v případě Leoše Janáčka a Miloslava Ištvana lze mluvit o osobnostech, které měly určující vliv na umělecký a duchovní život v době, kdy zde žili. Bohuslav Martinů se k Brnu vztahuje především českými premiérami svých oper včetmě původní verze Řeckých pašijí v roce 2005. S předchozími dvěma autory má bezesporu společný přesah daleko za hranice malého města kombinovaný s přiznanými až akcentovanými vazbami na domácí prostředí. Dramaturgie tvořila pestrý a zároveň neroztříštěný, soudržný celek. Nejusedlejší kompozicí byly výjimečně Lašské tance Leoše Janáčka, které vytvořily uklidňující spojnici mezi Hrami Miloslava Ištvana a Kyticí Bohuslava Martinů.
Filharmonie Brno hrála pod vedením Aleksandara Markoviće výborně a vlastně bez chyb, tedy tak, jak by měla hrát vždy. Hráči byli soustředění, kromě poněkud skomírajících lesních rohů v Lašských tancích podávali i velmi dobré individuální výkony. Tady se pochopitelně vtírá otázka, zda je pro takové samozřejmosti skutečně nutné, aby koncert přenášel rozhlas, přebírala Evropská rozhlasová unie nebo se odehrával ve Vídni. Když v takových chvílích jako včera slyším, jak solidních výkonů jsou naši filharmonici schopni, o to víc zuřím na koncertech evidentně nepřipravených a odbytých. Ať už ze strany dirigenta nebo nepřipravených a roztěkaných hráčů.
Hry Miloslava Ištvana, tedy sedm obrazů pro symfonický orchestr, asi byly pro většinu posluchačů naprosto neznámou skladbou. Vzhledem k filosofujícímu programnímu výkladu skladatele je svým způsobem překvapující jejich dadaistické vyznění. Pohled na život jako na soustavu různých her reflektují proměnlivé kombinace nástrojových skupin a kratičkých sól v jednotlivých částech. Vynikající byla souhra tympánů a zvonů, celý orchestr zněl bezvadně čitelně a dynamicky vyváženě. Pompézní závěr díla byl oproti předchozímu obsahu, který mi atmosférou neodolatelně připomínal Pařížskou šestku, jako z jiného světa. Konec už zřejmě jako hru brát nelze, i když se o to předtím celý život můžeme snažit.
Lašské tance postavil Aleksandar Marković jako sled malých hudebních dramat. Jeho pojetí bylo expresivní, kladlo důraz na pregnantní rytmus a dynamické i tempové kontrasty. Především v obou Starodávných tancích bych ale uvítal měkčí zvuk a především zpěvnější projev smyčců. Starodávný II navíc ve druhé polovině sklouzl k monotónnímu vyznění – dynamika i tempo byly najednou unylé a jednotvárné, zatímco následný Čeladenský tempově vystřelil jako raketa. První tři tance tempově logicky gradovaly a působily dojmem promyšleného celku, druhé tři se proti tomu rozpadaly na jednotlivé segmenty.
Kytice Bohuslava Martinů, posluchačsky vstřícná kompozice na lidové texty ze Sušilových a Erbenových sbírek, vyzněla perfektně. Skvěle zpíval Český filharmonický sbor Brno, zněl hutně, plasticky a bylo mu bezvadně rozumět. Jeho zpěvy s "tristanovským" anglickým rohem v části Milá nad rodinu byly dojemně působivé. Perfektní byla i Kantiléna v Koledě a vůbec bylo milé vidět všechny podstatné segmenty brněnské filharmonie pohromadě. Sólisté podali velmi dobré výkony, přece jen bych ale maličko vypíchl Tomáše Kořínka za stylový projev. Orchestr byl stále velmi dobrý, smyčce se oproti Janáčkovi přece jen víc rozezpívaly.
Jisté rozpaky ve mně vzbudila jen menší návštěva, než bývá na abonentních koncertech Symfonického cyklu zvykem. Nevím, čím byla způsobena, ale při tak vydařeném koncertu zamrzela více než jindy. Koncert se opakuje ještě dnes večer a stojí za slyšení.
Miloslav Ištvan: Hry, Leoš Janáček: Lašské tance, Bohuslav Martinů: Kytice. Hudební nastudování – Aleksandar Marković, Marie Fajtová – soprán, Lucie Hilscherová – mezzosoprán, Tomáš Kořínek – tenor, Miloš Horák – bas, Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), Kantiléna (sbormistr Jakub Klecker). 7. 2. 2013, Janáčkovo divadlo, Brno.
Hry, Lašské tance a Kytice
V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi. více
Soubor Ensemble Opera Diversa představil v pátek 2. října svůj první operní projekt letošní sezony v prostorách kulturního centra CO.LABS. Ve světové premiéře zazněla komorní opera Prázdný dům skladatele Adama Závodského na libreto režisérky Kateřiny Křivánkové. Rodinné drama pro čtyři zpěváky, dva herce a komorní orchestr se soustředí na téma sektářství a mechanismy víry. více
Zahájení koncertní sezony 2026/2027 Filharmonie Brno se uskutečnilo v neděli 20. září v Janáčkově divadle. Pro tuto příležitost vystoupil jako host dirigent Petr Altrichter, bývalý šéfdirigent orchestru. S mottem nové sezóny Všechny cesty vedou do Brna protkává letošní repertoár skladatele a hudební události s tímto centrem uměleckého dění. Zahajovací koncert si proto připravil Symfonii č. 2 od Johannese Brahmse, který v roce 1867 koncertoval jako klavírista v brněnské Redutě. Program ještě předtím zahájila symfonická báseň Psyché Césara Francka, na kterou se k orchestru přidal Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy. více
Jubilejní 10. ročník mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno 2026 se letos uskuteční ve dnech 13. 10. – 17. 11. 2026. Naplněný kompletním Janáčkovým operním dílem, dále koncertním i doprovodným programem přináší unikátní prezentaci skladatele ve světovém měřítku. Při festivalovém preview představuje Národního divadlo Brno čtyři opery Leoše Janáčka (1854-1928) ještě před začátkem festivalu. V sobotu 5. září odstartovala tento maraton opera Věc Makropulos, čímž zahájila brněnskou operní sezónu 2026/27. více
Pátý ročník festivalu židovské kultury Štetl fest v Brně začal ve středu 26. srpna. A hned úvodní den toho nabídl opravdu hodně. Mimo jiné ukázal, že i v prostoru alternativního divadla se může odehrát světový koncert a navrch zcela zdarma. Slavnostní zahájení totiž obstaralo vystoupení kapely Der Šenster Gob s židovskou zpěvačkou Leou Kalisch na nádvoří divadla Husa na provázku. více
Letní open-air Festival Špilberk organizovaný Filharmonií Brno ve třetím srpnovém týdnu nabídnul klasický repertoár společně s dalšími žánry na velkém nádvoří brněnského hradu. Už 27. ročník akce vyvrcholil v neděli 23. srpna kantátou Carmina Burana Carla Orffa pod taktovkou Dennise Russella Daviese a Českého filharmonického sboru Brno. Koncert se stal i symbolickým poděkováním trombonistovi Jiřímu Vydrovi, který tímto s brněnskými filharmoniky zakončil svou pětačtyřicetiletou kariéru. více
Festival Špilberk organizovaný Filharmonií Brno připravil pro třetí srpnový týden různorodý program. Již 27. ročník tradičního open-air festivalu rozeznívá velké hradní nádvoří s cílem zpřístupnit klasickou hudbu i během letních prázdnin. Tenorista Štefan Margita si zvolil tuto příležitost k oslavě svých sedmdesátých narozenin. Společně se sopranistkou Janou Šrejma Kačírkovou a dirigentem Janem Kučerou představili v sobotu 22. srpna koncert operních a muzikálových árií. více
Filharmonie Brno každoročně před začátkem nové koncertní sezony připravuje týdenní open-air Festival Špilberk. Koná se pod širým nebem velkého nádvoří brněnského hradu a přináší ochutnávku různých žánrů a uskupení. Ve čtvrtek 20. srpna zde byl představen festivalový projekt s názvem Erik Truffaz & Rozhlasový Big Band Gustava Broma: Around Miles, který připomíná stoleté výročí od narození jazzového trumpetisty Milese Davise. V pořadí třetí koncert vznikl v koprodukci s JazzFestem Brno a Českým rozhlasem, který večer vysílal živě na stanici Vltava. více
V pořadí třetí koncert 35. ročníku Mezinárodního kytarového festivalu a kurzů BRNO ´26 se odehrál v úterý 4. srpna v Zastupitelském sálu Nové radnice. Světový kytarista Jorge Caballero zde připravil sólový recitál klasických autorů v úpravě pro akustickou kytaru. U této příležitosti představil ředitel festivalu Vladislav Bláha se svou ženou Tatianou Bláha Drobyš jejich zbrusu nové CD Tance napříč světem a časem. více
„Čtyři diatonické akordeony, jeden společný dech a hudba, která jako by vznikala mezi tichem a pohybem.“ Tuto charakteristiku portugalského kvarteta Danças Ocultas si můžete přečíst na webu festivalu Maraton hudby Brno. Čtveřice portugalských akordeonistů v rámci tohoto festivalu vystoupí v sobotu 8. srpna v klubu První patro. Na naše otázky odpovídal člen skupiny Filipe Cal. více
V rámci festivalu Maraton hudby Brno vystoupí v sobotu 8. srpna v brněnském klubu První patro italský hudebník a skladatel Stefano Saletti se svým triem, které je jednou z variant jeho kapely Banda Ikona. V následujícím rozhovoru se vracíme ke dvěma Salttiho konceptuálním albům věnovaným středomořským kulturám, Mediterraneo Ostinato (2021) a Mediterranima (2025). více
Již 35. rokem tradičně otevírá první večer Mezinárodního kytarového festivalu BRNO ´26 tanec flamenco. Zároveň jako finální koncert konaný na letní scéně Biskupského dvora naposledy rozezněl malebný prostor pod petropavlovskými věžemi. Na festival přijali pozvání španělští umělci, kteří si připravili na neděli 2. srpna program s názvem FLAMENCO DE ANDALUSÍA. více
Folklorní sdružení Jánošík organizující dvoudenní festival F SCÉNA 2026 pozval na letní scénu Biskupského dvora v Brně lidové soubory s autorským programem. V pátek 24. července se na 29. ročníku letních folklorních večerů představilo nadžánrové uskupení Ensemble FLAIR a pěvecká skupina BLAženky s pořadem Jana Rokyty ml. nazvaném OD PRAMENŮ K MOŘI. Večer byl věnovaný neziskové organizaci Dům pro Julii, která zajišťuje péči nemocným dětem a dospívajícím. více
V pátek 23. července začal v rámci 17. ročníku Léto na Biskupském dvoře dvoudenní festival F SCÉNA 2026. Spolek Jánošík Brno připravil již 29. ročník letních folklorních večerů s autorskými programy věnované neziskové organizaci Dům pro Julii. První večer se představil plzeňský soubor Mladina a slovenský soubor Gymnik ve společném pořadu CESTA – CElovečerní Smršť TAnců provázené moderátorem Ladislavem Šimečkem. více
Baletní soubor Národního divadla Brno představil v rámci letošní letní scény BaLéto na Biskupském dvoře v Brně 2026 hned čtyři reprízy světoznámého baletu Romeo a Julie ruského skladatele Sergeje Prokofjeva (1891-1953) podle stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara (1564-1616). Diváci se však mohli těšit z různých obsazení; každý večer měl tedy svůj osobitý ráz. V pátek 17. července se představili v titulních rolí tanečníci Philipp Mergener a Ksenia Ovsyanick. Tuto letní verzi upravenou pro prostory dvora připravil režisér Martin Glaser s choreografem Máriem Radačovským, scénu vytvořil Marek Hollý a kostýmy Alexandra Grusková. více
Nejčtenější
Kritika
V rámci XXIII. ročníku cyklu koncertů staré hudby s titulem Barbara Maria Willi uvádí se 1. října odehrál komorní koncert věnovaný Dvořákovým raným písním. Publikum v Brně mělo jedinečnou příležitost poznat Antonína Dvořáka z jiné perspektivy – nikoliv jako hotového mistra velkých symfonií, ale jako hledajícího experimentátora, který v sedmdesátých letech 19. století usilovně objevoval vlastní hudební řeč a základy správné deklamace českého textu. Písňový program, obohacený o klavírní miniatury Roberta Schumanna, přinesl v podání sopranistky Martiny Jankové a cembalistky, varhanice a hráčky na kladívkový klavír Barbary Marie Willi. více
Zatím nebyl přidán žádný komentář..