Hudba prostoru a duše. Světové premiéry u sv. Augustina

Hudba prostoru a duše. Světové premiéry u sv. Augustina

Chrámový koncert Ensemble Opera Diversa přinesl program sestavený z děl současných skladatelů, až na jednu výjimku domácích. Jeho atraktivitu podtrhovaly především dvě světové premiéry složené pro tuto příležitost.

Koncert měl i pěknou návštěvu, ačkoliv zároveň začínal Bachův varhanní festival. Zahraniční výjimkou mezi autory byl anglický skladatel David Matthews, který ale do Brna zajíždí už mnoho let a částečně už na domácí scénu také patří. Jeho Introit pro smyčcový orchestr a 2 trubky také celý program otevřel. Bylo to důstojné uvedení pořadu hudby často ne snad přímo duchovní, ale takové, která se k duchovním hodnotám a záchvěvům duše nějakým způsobem obrací, nebo alespoň bere v úvahu charakteristický dozvuk chrámového prostoru. Smyčce zněly sytě, téměř romanticky, orchestr byl obsazen o něco mohutněji než je na koncertech Diversy běžné, alespoň jsem měl ten pocit. Zatímco orchestr vytvářel zvukový masiv, trubky do něj vpadaly melodickými dvojhlasy. Zvuk smyčců od oltáře a dvojice trubek z kůru se dobře pojil a zaplňoval celý prostor kostela na Kraví hoře.

Sborovou skladbu Františka Emmerta Os justi meditabitur provedla bez orchestru sborová sekce Diversy zvaná Ensemble Versus. Rozvržení hlasů bylo paralelní k předchozímu Introitu, vedle hlavního sboru zpívaly dva sólové soprány. Skladba působila jako křehké pokračování a vyústění úvodu koncertu. Sbor zněl dobře, sólové hlasy by chtěly přece jen trochu víc jistoty.

První světovou premiérou byl chrámový koncert Death Has a Smile on Its Face (Smrt má úsměv na tváři). Peter Graham čili Jaroslav Šťastný jej věnoval manželce německého hudebního publicisty a významného propagátora soudobé hudby Reinharda Oehlschlägela – to, že smrt má úsměv na tváři, mu prý řekl John Cage. Tahounem a táhlem celého provedení byli Pavel Zlámal a jeho basklarinet, který zněl ze začátku s naléhavostí volání zlé víly, postupně se zvukově zklidňoval, ale neztrácel napětí ani naléhavost. Gabriela Tardonová vedla provedení s pečlivostí a spolehlivostí, které jsou jí vlastní, ale orchestr zněl proti Pavlu Zlámalovi upozaděně a matně. Čistě spekulativně jsem měl dojem, že ambiciózní dramaturgie snad poněkud předběhla praktické možnosti skladbu pořádně nazkoušet. Varhany vytvářely osamělý zvukový protipól basklarinetu, kompozice samotná na mě při prvním poslechu zapůsobila velmi dobře.

Následující Hommage à Concerto grosso pro violoncello a smyčce Roberta Hejnara, tedy pocta staré barokní formě, z celkového vyznění koncertu jaksi vybočovalo. Pokud bych měl opět zaspekulovat o skladbě celého pořadu, tak měla pět částí, které by mohly odpovídat mešním ordináriím Kyrie – Gloria – Credo – Sanctus a Benedictus – Agnus Dei. Mezi nimi by concerto grosso pro sólový nástroj a orchestr odpovídalo předposlední dvojici. Z tohoto hlediska je zařazení takové skladby logické, ale hudebně jsme se ocitli kdesi jinde – barokní východiska tvořila základ skladby a vytrhovala ji ze souvislostí večera. Jindy bych si Hejnarovu soudobou reflexi staré hudby určitě poslechnul rád.

Druhou světovou premiérou bylo Te Deum laudamus pro soprán sólo, trubku, sbor, smyčce a varhany, jehož autorem je kmenový skladatel Ensemble Opera Diversa Ondřej Kyas. Skladba na mě při prvním dojmu zapůsobila poněkud romanticky, jako bych z ní cítil kus brucknerovského ducha, což je čistě popis pocitu – není to myšleno nijak negativně. Sbor zpíval většinu skladby z kůru, kde si ho řídil autor. Kostel sv. Augustina ale není příliš veliký, takže se zpěv se smyčci setkával jaksi samozřejmě a prostorový účinek byl spíš v blízkém setkávání než v zaznívání odjinud. Taky se mi zdálo, jako by Ondřej Kyas počítal v myšlenkách s větším provozovacím aparátem a prostorem, ale to je opět jen spekulace a možná na to někdy v budoucnosti dojde.

David Matthews: Introit pro smyčcový orchestr a 2 trubky,  František Emmert: Os justi meditabitur pro sbor a cappella, Peter Graham: chrámový koncert Death has a smile on its face pro basklarinet, 2 trubky, varhany, smyčce a sbor (premiéra), basklarinet Pavel Zlámal, Robert Hejnar: Hommage à Concerto grosso pro violoncello a smyčce, violoncello Lukáš Svoboda, Ondřej Kyas: Te Deum laudamus pro soprán sólo, trubku, sbor, smyčce a varhany (premiéra), soprán sólo Jana Tajovská Krajčovičová. 7. října 2014, kostel sv. Augustina, Brno.

Foto Arathan Photography

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Když Richard Novák slavil před třemi lety osmdesáté narozeniny, připadal mi ve formě takřka nadlidské. Letos slaví šedesát let na scéně a pořád na ní se ctí může stát a zpívat. To je zkrátka zázrak.  více


V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Nejčtenější

Kritika

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce