Hurvínek v Redutě prodával nevěstu a učil děti, co je opera

Hurvínek v Redutě prodával nevěstu a učil děti, co je opera

Poslední operní premiérou Národního divadla Brno uvedenou v tomto roce se stal titul Hurvínek prodává nevěstu, který vznikl v koprodukci s Divadlem Spejbla a Hurvínka. Premiéra pokračuje v tematickém zaměření spojeném s rokem české hudby a odehrála se 24. listopadu ve velkém sále divadla Reduta.

Dramaturgie a scénáře, který spojuje všem známé loutkové postavy Spejbla, Hurvínka, Máničky a Žeryka s poupravenou a zkrácenou Prodanou nevěstou Bedřicha Smetany, se ujala Patricie Částková a režie se zhostila Hana Mikolášková. Tato originální koncepce byla pojata jako vtipné ale zároveň atraktivně vzdělávací přiblížení opery dětskému publiku. Jako první se na jevišti objevila čtveřice zmíněných loutek po vedením Martina Trechy (vodič Spejbla, hlas Spejbla a Hurvínka), Davida Janoška (vodič Hurvínka), Jany Mudrákové (vodička a hlas Máničky) a Jana Levého (vodič a hlas Žeryka). Loutkoherce následovalo kvarteto muzikantů ve složení Barbara Tolarová (housle), Jindřich Konvalinka (kontrabas), Zdeněk Kužela (klarinet) a Ondrej Olos (dirigování a klavír). Poté už se na pódiu postupně objevovaly postavy, které byly přímo převzaty ze Smetanovy opery. Jako Mařenka se představila Pavla Vykopalová, dvojrole Jeník/Vašek se ujal Tomáš Kořínek, Jan Šťáva ztvárnil Kecala, druhé dvojrole se zhostila Eva Esterková jako hospodská/Esmeralda a David Janošek občas odložil loutku, aby se publiku ukázal také jako principál.

Scéna a kostýmy, které navrhl taktéž David Janošek, byly jednoduché, pro potřeby inscenace však nadmíru dostačující. Kromě zástěn v zadní části jeviště a několika dalších rekvizit nejvíce zaujaly rozkládací domky (hospoda a Krušinovic dům), svojí velikostí přizpůsobeny loutkám. Jejich využití byla výborná volba, neboť pouze přidávaly na komičnosti situací, když byly tyto prostory obsazovány i živými herci. Kostýmy vycházely z moravského folklóru, což se k to,ut konceptu skvěle hodilo.

Funkční byly i dialogy a scénář Patricie Částkové s režií Hany Mikoláškové. Hned během několika prvních vět bylo jasné, že toto divadlo bude provázet spousta smíchu z publika. Vtipné dialogy (a Žerykovo štěkání), humor pramenící z komolení známých slov a typický hlasový projev loutkovodičů byly kombinovány s nejznámějšími hudebními čísly z Prodané nevěsty. Loutky na jevišti nejdříve ztvárňovaly návštěvníky opery, ovšem téměř ihned interagovaly se členy operního souboru NdB, se zpěváky i muzikanty, a ovlivňovaly tak samotný děj. K vtipným scénám se přidaly i ty vzdělávací, kdy loutky dětem popisovaly, jak opera a vše s ní spojené funguje. V místě, kdy se na scéně objevil Principál a Esmeralda, se navíc mohlo několik dobrovolníku přidat k protagonistům na jevišti a společně si s nimi zatancovat. Celé publikum pak bylo do inscenace vtaženo na jejím samotném závěru, kdy herci rozdali noty se závěrečným sborem Dobrá věc se podařila a všichni diváci si mohli notoricky známý sbor zazpívat.

hurvinek_prodava_nevestu_2023_Foto_Marek Olbrzymek_02

Pěvecké výkony všech herců byly na vysoké úrovni. Pavla Vykopalová, která Mařenku hraje i v původní inscenaci Prodané nevěsty v NdB, ani v jedné árii nezaváhala a diváci se tak mohli kochat jejím krásným a skvěle ovládaným hlasem. To stejné platí i pro Tomáše Kořínka, který si výborně poradil jak s rolí romantického Jeníka, tak s přitroublým Vaškem. Jediné zaváhání nebylo slyšet ani u představitelky hospodské a Esmeraldy Evy Esterkové. Jan Šťáva „nepřekvapil“ a role Kecala mu sedla zcela stejným způsobem jako v originální opeře. Herectví všech pěvců bylo výborné, obzvláště pak výkon posledního jmenovaného. Nadstandartní byla srozumitelnost zpěvu, která byla, vzhledem k absenci titulků (oproti „klasické“ Prodané nevěstě), velice důležitá.

Velký obdiv patří také loutkovodičům, kteří dokázali, vedle výtečného loutkového „dabingu“, velmi dobře zpívat, i když své hlasy přizpůsobovali loutkovým rolím. Není moc pravděpodobné, že Hurvínka nebo Máničku uslyší diváci zpívat operu kdekoliv jinde. Zredukovaný orchestr pod vedením Ondreje Olose hrál sjednoceně a s velmi dobrým dynamickým rozsahem. A přesto, že se jednalo o značnou redukci orchestrálního zvuku, to nejdůležitější ze Smetanovy hudby zaznělo ve velmi dobrém provedení a pro potřeby inscenace byly čtyři využité nástroje naprosto dostačující. Za zmínku stojí i perfektní tištěný program, připravený taktéž Patricií Částkovou, ve kterém mohli návštěvníci, kromě standartního obsazení, najít stručně popsané principy opery, orchestru a dirigováni, děj Prodané nevěsty, noty k závěrečnému sboru ale také doplňovačku, spojovačku nebo omalovánky. Patricie Částková tak zaručila dětem zábavu i po skončení představení.

Inscenace Hurvínek prodává nevěstu, vzniklá ve spolupráci Národního divadla Brno a Divadla Spejbla a Hurvínka, představuje velmi originální fúzi dvou, alespoň na první pohled odlišných světů. V tomto představení vše funguje, jak má. Titul nabízí pro děti, kterým je primárně určený, velice zábavnou podívanou plnou vtipu a zajímavostí ze světa opery. Jde o zářný příklad, jak by se mělo toto krásné umění nejmenším divákům přibližovat. Humor spojený s výtečnými hudebními výkony ovšem naplno osloví i dospělé diváky. Tuto inscenaci lze bez nadsázky označit za dokonalou.

Bedřich Smetana/Patricie Částková: Hurvínek prodává nevěstu

Režie: Hana Mikolášková

Obsazení:

Mařenka: Pavla Vykopalová

Jeník/Vašek: Tomáš Kořínek

Kecal: Jan Šťáva

Esmeralda/hospodská: Eva Esterková 

Principál: David Janošek

Spejbl: mluvil a vodil Martin Trecha

Hurvínek: mluvil Martin Trecha, vodil David Janošek

Mánička: mluvila a vodila Jana Mudráková

Žeryk: mluvil a vodil Jan Levý

Dirigování a klavír: Ondrej Olos

Housle: Barbara Tolarová

Kontrabas: Jindřich Konvalinka

Klarinet: Zdeněk Kužela

Foto/ Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce