Když se řekne „řecká píseň“, někdo si vybaví Děti z Pirea v podání Yvetty Simonové a Milana Chladila (nebo ještě starší verzi Evy Martinové a Karla Dudy). O něco blíže k současnosti stojí Martha a Tena Elefteriadu, které i v sezóně 2018 stále koncertují a navíc pořádají kurzy řeckých tanců. Sestry, které se vedle řecké hudby pohybovaly na poli rocku i popu (a Marthino album Kresby tuší je skvostné), podle mladého brněnského autora a hudebníka Jannise Morase „připravily cestu“ nové generaci řeckých interpretů. V Brně v současné době funguje několik kapel zpívajících řecky a přitom se ústřední postavou této muzikantské komunity stává právě Jannis, jeden ze tří hudebně aktivních bratrů Morasových. Se svým otcem hrají všichni tři ve skupině I Parea, Jannis se věnuje stylu rebetiko v kapele Anatoli a vedle toho má svou autorskou kapelu Jannis Moras & banda. V ní mu vedle bratrů Alexise (baskytara) a Markose (bicí) dělají společnost dvě mladé dámy – Iva Oulehlová (flétny, klarinet) a Zuzana Mitrengová (zpěv). Jannis Moras & banda sice modulací vokálů, harmoniemi a samozřejmě texty v pro nás exotické řečtině tradiční hudbu připomene, ale ve skutečnosti se jedná o folkrockovou kapelu, která hraje výhradně písně svého kapelníka. A Jannis Moras je momentálně jedním z nejzajímavějších brněnských písničkářů.
Album se jmenuje Alkool tis musikis (Alkohol hudby) podle písně, která je zřejmě zatím největším Morasovým hitem a současně přímočarým vyznáním o síle hudby: „Opiju se, i když nepiju, všechny starosti uhasím, opiju se alkoholem hudby.“ Ve spojení se silnou melodií a uhrančivým zpěvem zní výsledek podobně hymnicky jako – v jiném žánru – refrén Tota Cutugna „Lasciatemi cantare…“ Přitom srovnání s popem, který nemusíme nutně vnímat jako pokleslý žánr, je namístě. Morasovy písně skutečně v první řadě vsází na melodii a na líbivé vokály, ale přitom v sobě nemají nic podbízivého a laciného. I když O artos (Chléb) – další silná píseň – v prvních sekundách připomeneme Honzu Nedvěda a Brontosaury blahé paměti, po dvou taktech se rozvine do tvaru, který rytmicky připomene třeba australské Men At Work s velmi latentním záchvěvem reggae v pozadí. Píseň Ve vesmíru dítěte s dominantní flétnou jako by vycházela z české tradice historizujícího folku (skupina Klíč), ale řecký refrén a folkrocková rytmika celek posouvají opět někam jinam. Podobně matoucí může být „janotovská“ repetitivní kytara ve Stromu radosti, kterou vystřídá rytmicky zajímavý refrén nabitý energií. K nejpozoruhodnějším momentům alba patří také úvodní píseň Předek s uhrančivými vokály Zuzany Mitrengové a hypnotickými údery bubnů. Že kapela zdaleka nehraje pouze folk(rock), ale že dokáže i lehce přitvrdit, dokazuje předposlední píseň Tvoje duše Fénix. A opravdu neplatí, že každé spojení rockového rytmu s flétnou musí nutně připomínat Jethro Tull. Závěrečná akustická píseň Snostrach pak představuje Jannise Morase jako folkového vypravěče, který své album plné osobních vyznání a vzletných myšlenek, odkazů na byzantskou hudební teorii nebo originálních metafor zakončí naprosto přízemním slovem – „volem“.
Přestože je řecká kultura jedním ze základů naší civilizace, vnímáme tamní hudbu jako něco exotického. Jannis Moras & banda nehraje folklor ani mladší, ale už dávno zlidovělé písně typu rebetiko. Jestliže skupina Anatoli získala ve finále Porty zvláštní ocenění „za udržování národní kulturní tradice“, Jannis Moras & banda by si zasloužili cenu za budování něčeho nového na základech, jež tato tradice vytvořila. Zároveň je Jannis Moras skutečně velmi dobrým brněnským písničkářem. Nezávisle na tom, jak exotickým jazykem zpívá a píše. Jeho písně jsou hitové a opojné. Alkohol hudby.
Jannis Moras & banda – Alkool tis musikis, vydáno vlastním nákladem, 11 skladeb, celková stopáž: 44:60
Zatím nebyl přidán žádný komentář..