Jubilující festival Dokořán 2023: hold různým podobám hudebního divadla

Jubilující festival Dokořán 2023: hold různým podobám hudebního divadla

Brněnský festival Dokořán u nás tvoří jediný průřez tím nejzajímavějším ze žánru tuzemského i zahraničního hudebního divadla. Nesoutěžní přehlídka Městského divadla Brno se uskutečnila v pěti dnech mezi 9. a 13. červnem 2023. Na dvou scénách pořadatelského divadelního domu na Lidické ulici se prostřídalo šest tuzemských a dva zahraniční divadelní soubory. A co vše jubilejní, desátý ročník tohoto festivalu sdělil?

Od někdejšího spíše nahodilého svozu českých divadel, která hrají, zpívají a tančí, se od roku 2005 (festival měl přestávky a nekonal se periodicky každý rok) nesoutěžní přehlídka zajímavě vyprofilovala. Zdaleka už nejde jen o divácky vábivé muzikálové a operetní tituly domácí provenience jako tomu bylo kdysi dříve. Festival se stal mezinárodním a už před několika lety zaujal silnou pozici na brněnské divadelní mapě a vlastně v celém tuzemském festivalovém kalendáři. Celou tuto letní akci lze vnímat jako logický a potřebný pendant k jarním přehlídce Divadelní svět Brno. Jde o dva nejvýznamnější divadelní festivaly ve městě zeširoka otevřené zdejšímu publiku.

A pokud dříve měli návštěvníci této jedinečně profilované akce (oprávněný dojem), že festival Dokořán je synonymem muzikálu, dnes už to zdaleka neplatí. Programová nabídka ukazuje mimořádně širokou škálu možností a podob nejen tuzemského hudebního divadla. Ambiciózní pořadatelství Městskému divadlu Brno po právu náleží, neboť tato instituce je nejen odborníky ale i vděčným a houfně se rojícím publikem vnímána jako hegemon i záruka špičkové kvality právě v oblasti hudebního divadla. A díky tomu, že brněnské Dokořán není jenom pětidenní kumulací čistokrevného muzikálu, jde ve výsledku o příjemně rozmanitou přehlídku pro všechny diváky, kteří mají rádi, když se z jeviště nese i něco (nejlépe) z živé muziky a zpívaného slova.

A právě díky pestré dramaturgii se v Brně nyní střídají velké i komorní muzikály, nejzajímavější lokálními produkce současnosti, klasické tituly s drobnou alternativou žánru, kterou třeba letos hned na rozjezd reprezentoval titul Pudl a pudr od Heleny Koblischkové v režii Petra Haška a v produkci pražských Geisslers Hofcomoedianten.  Operně muzikálová mystifikace přehlíží fantastické počátky barokního divadla v Čechách. Zařazení  podobných pomezních žánrů ukazuje, že festivalová dramaturgie je opravdu hutná a pestrá. Ostatně ještě výmluvněji toto tvrzení dokládá zařazení inscenace loutkářů z kultovní plzeňské Alfy, která v Brně o víkendu nabídla představení Pozor, Zorro! Několik herců a hudebníků spolu s osmdesátkou loutek uvedlo padesátiminutové dílko Víta Peřiny, Tomáše Dvořáka a Ivana Nesvedy, které přišlo na svět ještě v prosinci roku 2019, ale inscenace byla díky covidové uzávěře posléze „zamražená.“ Festival Dokořán tedy dává prostor také divadlu pro děti, které se při plzeňské produkci bavily mexickými rytmy z pera hudebního skladatele Vratislava Šrámka a nadšeným energickým muzicírováním herců na jevišti a také slovní hatmatilkou, tedy češtinou zpotvořenou španělsky. Slavný hrdina s černou páskou přes oči tady ztělesňuje zejména příliv švandy a bujaré zábavy. A festivalovému rozpětí svědčí i hudební divadlo pro děti předškolního věku.

dokoran_2023_elizabeth

Samozřejmě také letos tvořily těžiště nabídky nebývale velké produkce: slavný Jesus Christ Superstar ze Záhřebu, romantická Elisabeth z Plzně či Frankensteinova nevěsta z německého Ingoldstadtu. A právě legendární rocková opera na novozákonní téma z nabídky hostujících souborů patřila k divácky nejlákavějšímu a byla též nejrychleji vyprodaná. Chorvaté se zasloužili o další superlativy a se 120 účinkujícími šlo letos také o nejpočetnější inscenaci festivalu, co se herců i hudebníků orchestru týče. Brno zažilo velkolepou šou, kterou vytvořili Damir Lončar (režisér), Dinko Appelt (dirigent), Leo Mujić (chorografie), Ivo Knezović (scéna) a Mirjana Zagorec (kostýmy). Legendární muzikál Andrew Lloyd Webbera a libretisty Tima Riceho patří v tuzemsku k vyhledávaným trvalkám a s úspěchem jej uvádělo i hostovské Městské divadlo Brno. Záhřebská produkce v angličtině ukázala, že o zahraniční divadlo v tomto žánru je v tuzemsku nebývalý zájem. Tento typ divadla byl proveden s perfekcí účinkujících v hlavních rolích. F. Hozjak jako Ježíš, F. P. Medvešek v roli Jidáše a V. Winter coby Máří Magdalena se představili jako nosné herecké trio s nebývalými hlasy a suverénním projevem. Zážitkem však byl také I. Drvenkar jako Pilát, A. Turner s J. Kovačićem jako Kaifáš s Anášem a už tradičně pobavil jako Král Herodes D. Bratulić. Navrch připočtěte temperamentní výtečné sborové choreografie a výsledkem byl bouřlivě aplaudující, do posledního místa zaplněný sál velké Hudební scény.

dokoran_2023_jesus Christ Superstar

Podobně jako o den později u plzeňské Elisabeth, která v Brně zažila svoji definitivní derniéru a publiku nabídla ukázku velkého romantického a do detailu propracovaného hudebního divadla. Rakouský muzikálový velehit libretisty Michaela Kunzeho a skladatele Sylvestera Levaye těží z mimořádné (i tuzemské) obliby císařovny přezdívané Sissi a jejího tragického osudu. V programové nabídce se zaskvěl tento klíčový titul německojazyčné muzikálové scény devadesátých let v nynějším nastudování plzeňských, opravdu jako divadelní klenot pod řízením hostujícího rakouského dirigenta Michaela Römera. Obě inscenace vedle domácího muzikálu Devět křížů tvořily letošní festivalové highlighty.

dokoran_2023_devet_krizu

Ale výrazně o sobě daly vědět také komornější produkce. Pražské Divadlo v Dlouhé se představilo na Činoherní scéně MdB inscenací Kouzelná flétna, s níž se před rokem se souborem rozloučil tandem SKUTR. Brno potěšil muzikálně hodnověrný herecký soubor, který naplno rozehrál svéráznou stylizaci i komiku Mozartovy slavné opery. A na stejném jevišti se poslední festivalový den blýsklo pražské divadlo NoD s báječnou, vtipnou a chytrou hudební komedií The Legend of Lunetic rozehrávající příběh jedné z nejúspěšnějších kapel v dějinách české populární hudby. Příběh kapely, která vznikla omylem, příběh generace, která na její hudbě vyrostla, příběh zkoumající příčinu jejího úspěchu i jejího konce. Šlo o ukázku velmi inteligentní retro zábavy s jasným divadelním názorem a také mimořádné festivalové finále…

Podtrženo sečteno: nesoutěžní mezinárodní festival Dokořán pro hudební divadlo v jubilejním desátém roce svojí existence potvrdil, že se jedná o zajímavou, divácky vděčnou přehlídku, jejíž doširoka rozkročená dramaturgie ukazuje a stvrzuje její smysluplnost.

Foto archiv festivalu Dokořán 2023

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více