Kdo neslyší, ať se dívá. Hudba pro oči

Kdo neslyší, ať se dívá. Hudba pro oči

Zvuk patří k hudbě zcela samozřejmě, ale co si potom mají počít lidé, kteří neslyší? Nenápadný a přívětivý večer připravil v Divadle na Orlí Janáček Ensemble ve spolupráci s Ateliérem výchovné dramatiky pro neslyšící. Komorní skladby Bohuslava Martinů, Pavla HaaseLeoše Janáčka pohybově ztvárnil soubor Hluchavky léčivé.

V programu večera se objevily hned dvě dramaturgické zvláštnosti. Na prvním místě to byl Kvartet pro klarinet, lesní roh, violoncello a malý bubínek Bohuslava Martinů. Skladatel jej napsal v roce 1924 a byla to jeho první pařížská skladba. Sám si jí nijak zvlášť necenil, pokládal ji za ztracenou a z jejího opětného nálezu neměl žádnou radost. Je pravda, že na ní nic převratného ani zázračného není, ale nic strašného také ne. Je to energická, v krajních větách výrazně rytmická kompozice, pomalá prostřední věta kontrastuje lyrickou zpěvností. Projevují se v ní vlivy Šestky i neoklasicismu a pěkně uvedla posluchačsky velmi vstřícný večer. Navíc pochybuji, že ji někdo z přítomných už dříve slyšel. Janáček Ensemble během večera rozšiřoval své kmenové obsazení studenty JAMU, v tomto případě byl potřeba malý bubínek.

Zvukově nejobjemnější nástrojová skupina se sešla při provedení Kuchyňské revue. Suita z baletu Bohuslava Martinů o manželské nevěře Hrnce a Pokličky, kteří se zapomenou s Kvedlačkou a Utěrákem, patří narozdíl od předchozího Kvartetu k oblíbeným koncertním kouskům. Hudbu ženou dopředu dobové módní taneční rytmy tanga a charlestonu, ozve se i parodie na Ravelovo Bolero. Vedoucí Janáček Ensemble a dirigent koncertu Vít Spilka doplnil svůj dospělý ansámbl kvalitními studentskými silami, takže jsme slyšeli provedení solidní, neošizené, nad nímž nebylo potřeba příliš mhouřit oči. Synkopám a vůbec rytmické stránce by sice slušelo víc důrazu a energie – to se hodně týká klavíru –, ale ta se snad časem také dostaví zároveň s větší interpretační jistotou. Ostatně Kuchyňská revue navzdory svému populárnímu charakteru není nijak jednoduchá.

Druhá zvláštnost přišla na pořad večera po přestávce: jednalo se o cyklus písní Vyvolená Pavla Haase. Skladatel zhudebnil tři básně Jiřího Wolkera pro tenor, flétnu, lesní roh, housle a klavír. Cyklus má výrazně melodický a lyrický charakter. Zpěvák zde není typický sólista, ale jeho part se střídavě prolíná a doplňuje s jednotlivými nástroji v ansámblu, stává se dalším nástrojem. Tenorový part přednesl Marek Belko – jeho afektovaný nástup se postupně zklidnil a lépe začal zapadat do celkového zvuku. Myslím, že by se měl celkově víc zaměřit na samotný zpěv a nenechat se tolik unášet vnitřním prožitkem. Na závěr jsme vyslechli dechový sextet Mládí Leoše Janáčka. Nádherná, vřelá kompozice tvořila přirozený vrchol celého večera i po interpretační stránce. Zároveň bych řekl, že byla věnována největší pozornost i jejímu jevištnímu ztvárnění, abych se k němu také konečně dostal.

Scénickou akci sehrála z větší části divadelní skupina Hluchavky léčivé, která působí při Ateliéru výchovné dramatiky pro neslyšící na Divadelní fakultě JAMU, Radka Kulichová a jako host Jiří Skovajsa. Ten byl i autorem videoprojekcí k Mládí – ty doplňovaly humorně i poněkud naivně pojatý scénický příběh o hledání vzpomínek na dětství. Samotné téma s Janáčkovým sextetem souzní, naivita už moc ne – Mládí složil sedmdesátiletý, nesentimentální muž v plné síle. To je ale spíš věc koncepce, provedení bylo vtipné, rytmicky jisté a zábavné. Kolektivně byla ztvárněná i Kuchyňská revue, kostýmy naznačovaly meziválečnou dobu (především Kvedlačka). Ztřeštěný milostný příběh, v němž manželské nevěry mezi kuchyňským náčiním rozežene strážce čistoty smeták, byl dobře čitelný. Jen bych řekl, že na tak malé časové ploše se během Charlestonu tanečky až příliš opakovaly. Kvartet Bohuslava Martinů a Vyvolenou Pavla Haase ztvárnila sólově Radka Kulichová. Obě její pohybové kreace pracovaly se znakovou řečí a zapadaly do hudební atmosféry úplně samozřejmě.

Hudba pro oči. Bohuslav Martinů: Kvartet pro klarinet, lesní roh, violoncello a malý bubínek, Kuchyňská revue, Pavel Haas: Vyvolená, Leoš Janáček: Mládí. Janáček Ensemble (umělecký vedoucí Vít Spilka), Hluchavky léčivé (Ateliér výchovné dramatiky pro neslyšící na Divadelní fakultě JAMU, pedagogické vedení Zoja Mikotová), video: Jiří Skovajsa, světelná koncepce: Tomáš Příkrý. 11. 5. 2014, Divadlo na Orlí, Brno.

Ilustrační foto archiv Janáček Ensemble

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Hudební a Divadelní fakulta JAMU připravily společný hudební a scénický program v Divadle na Orlí. Lákavé pro mě bylo především uvedení symfonického melodramu Bosé nožky Petra Grahama.  více

V Divadle na Orlí se sešly v jednom večeru absolventské výkony dvou režisérek. Bakalářský Vendelíny Osvaldové v klasicistní hříčce Bylť jest jednou kantor dobrý a magisterský Renaty Fraisové v shakespearovské semiopeře Henryho Purcella Bouře. Rozdílná díla, diametrálně odlišné režijní přístupy i celkové výsledky se postaraly o večer zábavný, rozpačitý, podnětný a nesourodý zároveň.  více

V Divadle na Orlí byl minulý týden uzavřen Týden staré hudby. Připravila jej Hudební fakulta JAMU pod záštitou evropského projektu Eur-text: zpět do budoucnosti! Heslo zpět do budoucnosti bylo tentokrát naplněno lépe než při minulém ročníku – závěrečný koncert sestával ze čtyř klasicistních až raně romantických skladeb a jejich reinterpretací současnými mladými autory.  více


V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Nejčtenější

Kritika

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce