Majestátní zahájení Velikonočního festivalu duchovní hudby

31. březen 2026, 13:00
Majestátní zahájení Velikonočního festivalu duchovní hudby

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava Kyzlinka, Pražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturové.

Po tradiční úvodní zdravici ředitelky filharmonie Marie Kučerové a brněnského biskupa Pavla Konzbula rozezněla chrámový prostor kompozice francouzského skladatele Henriho Tomasiho (1901–1971) pro soprán, sbor a žesťový soubor s příznačným názvem Fanfares liturgiques. Tomasi si v rámci dechového uskupení pohrává s jednotlivými nástrojovými skupinami a dává každé z nich vyniknout. V rámci tří čistě instrumentálních vět využívá různobarevnosti instrumentáře pomocí dusítek, ostrých nebo naopak velmi kulatých tónů a širokého tónového ambitu. Vyzdvihnout musím také trombónové sólo ve druhé větě, které jí dominovalo. Ošemetná místa jako nasazování ve slabé dynamice nebo pasáže trumpet unisono měla své kritické momenty, ale hudebníci je ustáli se ctí. Výtečně skladatel využívá také tympány, činel či malý bubínek dodávající například třetí větě pochodový charakter. Čtvrtá část, umně využívající atmosférického napětí, již obsahuje sborový a sopránový part. Zde je otázkou, jestli posluchači sedící hlouběji v kostele dobře slyšeli sopranistku pod zvukovou tíhou kombinace dechů a sboru, jelikož i ti, kteří byli muzikantům blíže mohli mít občas problém se srozumitelností sopránového partu. Simona Šaturová publikum oslovila technickou precizností a příjemnou barvou hlasu. Dobře připravený se zdál být také smíšený sbor. Celkové vyznění díla i díky pevnému a přehlednému vedení Jaroslava Kyzlinka působilo velkolepým, majestátním dojmem, který k zahajovacímu koncertu patří.

zahajeni_velikonocniho_festivalu_2026_02

Larghetto pro orchestr z roku 2017 je instrumentální transformací sborového díla Miserere skotského skladatele Sira Jamese MacMillana (*1959). Jeho silná víra založená na římskokatolickém vyznání se v díle odráží ztišením. A právě to v rámci dramaturgie koncertu příjemně kontrastovalo s předešlou skladbou. Hlavní témata skladatel přelévá mezi nástroji, z nichž dává největší prostor anglickému rohu, harfám i bohaté sekci perkusí. Autor v kompozici vychází z jednapadesátého žalmu, z nějž vtiskuje do díla myšlenku světla a naděje. Spíše statická kompozice s kratší duratou plná rozjímavých ploch, melodického tématu a jemného témbru zapůsobila jako intermezzo s kvalitním, avšak nijak výrazným provedením orchestru.

Francis Poulenc (1899–1963) napsal své Stabat Mater v době, kdy procházel svou osobní krizí spjatou i se ztrátou blízkých. Namísto původně zamýšleného requiem si ale Poulenc zvolil text středověké mariánské sekvence, v jejímž zhudebnění se odráží skladatelův cit pro dramatičnost (např. Quis est homo) i odlehčení v podobě (v kontextu textu až nesourodě) durových částí (např. Quae moerebat). Výraznou úlohu v díle sehrává sbor v podobě mohutné a harmonicky bohaté masy i komorních útvarů. Jak za doprovodu filharmonie, tak i v částech a capella Pražský filharmonický sbor ukázal svoji hlasovou profesionalitu. Nutno zmínit, že konkrétně v této skladbě u sboru vynikaly spíše střední a nízké hlasy. Poklonu si zaslouží i tenoři, kteří výtečně zvládli exponovaný moment v části Fac ut ardeat. Zevrubně vyvedená dynamika a frázování dodaly dílu vnitřní napětí a spád. Opět suverénní a interpretačně vyvážený výkon podala i sopranistka Simona Šaturová. Nastudování orchestru lze označit za povedené s občasnými intonačními nedostatky (např. flétny unisono se sopránem v části Vidit suum), které však nijak neuškodily celkovému vyznění a poselství díla i celého večera.

Program:

Henri Tomasi – Fanfares liturgiques

James MacMillen – Larhetto pro orchestr

Francis Poulenc – Stabat Mater

Simona Šaturová – soprán

Pražský filharmonický sbor

Lukáš Kozubík – sbormistr

Jaroslav Kyzlink – dirigent

Filharmonie Brno

Neděle 29. 3. 2026 v 20 h, Kostel sv. Janů

Foto archiv Velikonočního festivalu duchovní hudby

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Nejčtenější

Kritika

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více