Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.
První polovinu večera ovládlo jedno z nejvýznamnějších děl romantického repertoáru – Sonata c moll na 94. žalm od Juliuse Reubkeho. Skladba z roku 1857 je symfonickou básní adaptovanou pro varhany, jejímž programem je devět veršů žalmu volajícího po boží spravedlnosti. Aby publikum lépe proniklo do obsahu, byla interpretace doplněna o videoprojekci textu. Jan Šprta vystavěl kompozici s velkým citem pro její afektovou proměnlivost: od mystického úvodu Grave, přes bouřlivé Allegro con fuoco plné vzteku a energie, až po uklidňující Adagio. Závěrečná čtyřhlasá fuga gradovala v apokalyptickém napětí, které však nevyústilo v tradiční monumentální závěr, ale uzavřelo se v tísnivém klesajícím pohybu, jenž nechal doznít syrovost žalmového textu.
Program pokračoval dílem Johanna Sebastiana Bacha, ovšem v mohutné úpravě Maxe Regera, která barokní skladbě dodala romantický rozměr. Konkrétně zaznělo Preludium a fuga cis moll (BWV 849), kde se však naplno projevila zrádnost katedrální akustiky. Šprtova snaha o jemnou dynamickou kresbu v extrémním pianissimu byla v rozlehlé lodi chrámu na hranici slyšitelnosti, což mohlo pro laického posluchače působit poněkud nesrozumitelně. V hustějších pasážích se pak jednotlivé hlasy vlivem dozvuku slévaly do jednoho masivního celku. Ačkoliv to ubíralo na čitelnosti kontrapunktu, jako celek tato interpretace působila zajímavě – hudba se proměnila v jednolitý proud zvukové energie, který k Regerovu stylu neodmyslitelně patří.
Vrcholem večera se stala Regerova Chorální fantazie „Straf’ mich nicht in deinem Zorn“, op. 40 č. 2. Toto dílo, které mělo svou premiéru právě v Brně v roce 1900, vyniká improvizačním charakterem a extrémními emocionálními zvraty. Opětovné využití videoprojekce s českým překladem chorálu umožnilo posluchačům sledovat, jak Šprta hudebně ilustruje konkrétní slova – od melancholie a strachu až po vítězné jásání. Dynamické kontrasty byly strhující, od sotva slyšitelného šepotu po hřímavé ffff. Závěrečná gradace, oslavující vyslyšení proseb („Že Tys mě vyslyšel“), doslova zaplnila katedrálu a proměnila původní tísnivou náladu v triumfální závěr.
Koncert Jana Šprty byl mimořádným počinem, který přesně naplnil festivalovou ideu Stálosti. I přes akustické výzvy prostoru se mu podařilo předat hluboký zážitek, v němž se technická suverenita potkala s upřímným duchovním hledáním. Zcela zaplněná katedrála odměnila varhaníka dlouhotrvajícím potleskem za večer, který ukázal, že se z hloubi sklíčenosti lze skutečně „prozpívat ke světlu“.
Varhanní koncert
30. března 2026, 20:00 hodin
Katedrála sv. Petra a Pavla, Brno
Program:
- Julius Reubke: Sonata c moll na 94. žalm
- J. S. Bach / Max Reger: Preludium a fuga cis moll (BWV 849)
- Max Reger: Chorální fantazie „Straf’ mich nicht in deinem Zorn“, op. 40 č. 2
Účinkující:
- Jan Šprta – varhany
Zatím nebyl přidán žádný komentář..