Monumentální vstup Filharmonie Brno do jubilejní sezony

15. září 2025, 18:00
Monumentální vstup Filharmonie Brno do jubilejní sezony

Nedělním zahajovacím koncertem vstoupila Filharmonie Brno do své jubilejní sedmdesáté sezony a zároveň do osmé, kdy v jejím čele stojí dirigent Dennis Russell Davies. Stejné jubileum jako Filharmonie Brno slaví i dětský pěvecký sbor Kantiléna, a tak se propojení obou těles při zahajovacím koncertu sezony vyloženě nabízelo. V Janáčkově divadle tuto konjunkci obstarala monumentální Symfonie č. 3 d moll Gustava Mahlera. Zmíněné interprety při jejím provedení doplnila ještě mezzosopranistka Kateřina Hebelková a Český filharmonický sbor Brno.

Gustav Mahler (1860–1911) se stal se svými devíti dokončenými číslovanými symfoniemi dovršitelem romantické symfonie a zároveň v mnohém ukázal cestu svým následovníkům ve století dvacátém. Svoji Symfonii č. 3 d moll pro alt, ženský a dětský sbor a orchestr dokončil v létě 1896 ve svém malém pracovním domku na břehu Atterského jezera ve Steinbachu (přibližně 50 km východně od Salcburku). Tato monumentální kompozice je nejen nejdelší skladbou Gustava Mahlera, ale také nejdelší symfonií ve standardním koncertním repertoáru (její provedení trvá přibližně 100 minut). Symfonie č. 3 je rozdělena na dva díly, a šest vět, přičemž první díl je samotná první, více než půlhodinová věta a druhý díl představuje zbylá pětice vět. Mahler své symfonie nerad verbálně popisoval, neboť si nepřál, aby byla vnímána prostřednictvím popisného programu. V případě Třetíale v dopisech či ústně naznačil její program dosti konkrétně: jedná se o představu stvoření světa, ve které „nejprve mluví kameny, potom květiny, zvířata, člověk, andělé a naposledy Bůh-Stvořitel“, jak sdělil českému skladateli Bohuslavu Foersterovi; je to cesta od bezduché hmoty přes zrození živé přírody, člověka až po všeobjímající nadsmyslnou lásku.

Uvedení takto rozměrného díla bude vždy lehce riskantní počin. Udržet diváky ve střehu bezmála dvě hodiny bez přestávky je náročný úkol, ať je skladba sebelepší. S radostí je možné konstatovat, že se to Filharmonii Brno pod vedením Dennise Russella Daviese povedlo. První větě by sice neuškodil o něco větší odpich, což se ale spravilo v díle druhém. Symfonie č. 3 tak měla velice příjemný spád, tempa byla volena zdařile a orchestr dokázal pozornost diváků udržet. Vedle pochvaly filharmonie jako celku, je důležité zmínit i jednotlivé muzikanty či sekce. Koncertní mistryně Marie Petříková zaujala hned v první větě krásně uchopeným houslovým sólem, které bylo později podobně zdařile zopakováno. Žesťová sekce po celou dobu výborně ladila a drobných zaváhání se během celé skladby objevilo jen pár. Ukázkově zahrané bylo jak ze zákulisí znějící sólo na křídlovku (původně napsáno pro poštovní roh) v podání Ondřeje Jurčeky, tak i trombonové v podání Jaroslava Zouhara. Je nutné neopomenout flétnovou sekci, které Mahler v závěru V. věty předepsal jak unisono, tak čtyřzvuky ve čtyřech pikolách – z hlediska ladění náročný úkol se ale muzikantům povedl perfektně.

Podobně povedené byly i výkony obou sborů, tedy Českého filharmonického sboru Brno pod vedením Petra Fialy a dětského pěveckého sboru Kantiléna pod vedením Michala Jančíka. Oba sbory sice zazněly pouze v páté větě, ale jejich party byly zapívány výtečně. Sezpívanost byla skvělá a chyby v intonaci se také neobjevily. Sólový part v podání mezzosopranistky Kateřiny Hebelkové byl taktéž intonačně dokonalý a zpěvačka navíc zaujala naprosto ukázkovou výslovností.

Propojení všech složek tohoto monumentálního díla v podání Filharmonie Brno, sólistky i obou sborů zafungovalo na výbornou. Dirigent volil příjemná tempa, práce s dynamikou byla povedená a problémy v souhře se neobjevovaly ani ve výraznějších změnách tempa. Vstup Filharmonie Brno do nové sezony tedy proběhl krásně a nezbývá než doufat, že na zahajovací koncert navážou v podobném duchu i koncerty všech abonmá.

Gustav Mahler: Symfonie č. 3 d moll pro alt, ženský a dětský sbor a orchestr

Kateřina Hebelková – mezzosoprán

Kantiléna, dětský pěvecký sbor při Filharmonii Brno

Michal Jančík – sbormistr

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Filharmonie Brno

Dennis Russell Davies – dirigent

neděle 14. září 2025 v 19 hodin, Janáčkovo divadlo

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce