Moravské sepolkro v rukou studentů Pražské konzervatoře

Moravské sepolkro v rukou studentů Pražské konzervatoře

V rámci Temných hodinek Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupil včera pod vedením dirigenta Jakuba Kydlíčka Barokní orchestr Pražské konzervatoře. Instrumentalisty doplnila sopranistka Anna Petrtylová, altistka Monika Machovičová, tenorista Marek Žihla a basista David Malát. Zaznělo na český text komponované Oratorium na Velký pátek moravského skladatele a kantora Josefa Schreiera.

Ačkoliv na Velikonočním festivalu duchovní hudby vystupují především profesionální a etablovaná tělesa, dramaturgie festivalu dává prostor i mladým a studentům hudebních škol, kteří své interpretační umění teprve rozvíjí. Není to tedy poprvé, co studenti Pražské konzervatoře vystoupili na Temných hodinkách Velikonočního festivalu. Předloni tady zazněla v jejich podání Zpívaná rozjímání Františka Antonína Míči. Tentokrát se orchestr představil oratoriem kantora Josefa Schreiera a posluchači tak měli možnost nahlédnout do stále nepříliš známého hudebního života moravského venkova 18. století.

tenebrae_18_04_2019_foto_petr_francan_03

Schreierovo sepolkro sestávalo kromě úvodní sinfonie a závěrečného sboru ze sledu recitativů a árií, každý ze zpěváků tak dostal možnost prokázat své kvality v rozdílných skladbách. První árie Kde jsi, hříšníku připadla basistovi Davidu Malátovi v roli Spravedlnosti. Malátův projev byl srozumitelný, intonačně stabilní, jasný a příjemně civilní, zpěvák se nesnažil o násilné zdobení tónu nebo o nepřiměřenou výrazovost, pochvalu zaslouží také stejnoměrná barva hlasu v různých rejstřících a precizní artikulace textu. Tenorista Marek Žihla částečně doplatil na kulatost svého hlasu, kterému scházela potřebná průraznost, přes snahu orchestru zůstával jeho zpěv po většinu času upozaděn. V některých případech se však měkkost Žihlova hlasu probila kupředu a utvořila povedenou dvojici s continuem. V recitativu a ariosu Ach, lide, na stranu ustupte se objevily nesrovnalosti intonačního rázu a nějakou dobu trvalo, než zpěvák našel správný tón. Altistce Monice Machovičové nelze upřít jasný, srozumitelný a intonačně stabilní přednes ve vyšších polohách, samotné přechody k hlubším tónům a zpět by však mohly být jemnější a charakterově stejné. Nezřídka se studentům zpěvu (a nejen těm) stává, že při přechodu k hlubším tónům se jim zásadně změní barva hlasu; zatímco tedy altistčiny výšky zněly jemně, v nižších rejstřících vyvstávala na povrch určitá drsnost. Také u sopranistky Anny Petrtylové se podobné „rejstříkování“ objevilo, i když v menší míře. Zpěvačka zápasila spíše s recitativy, které byly intonačně i výrazově nejisté, zatímco árie byly vesměs vydařené. Obzvláště árie Plač, plač, ó hříšníku byla interpretována s pozoruhodnou lehkostí a výrazovou pestrostí, pochvalu zaslouží také umírněné zdobení ve výškách.

tenebrae_18_04_2019_foto_petr_francan_02

Orchestr byl až na pár výjimek rytmicky i intonačně spolehlivý, především úvodní sinfonia byla povedená. Občasné zádrhely se objevily převážně v duetu Hříšníka a Božího milosrdenství, celkově se však jednalo spíše o drobné intonační nesrovnalosti než o nějaký zásadní interpretační lapsus. Dirigent Kydlíček dbal na dodržování dynamické jednoty v rámci orchestru i jednotlivých jeho částí, a to vždy s ohledem na zpěváky.

I přes kritičtější tón recenze, je třeba mít na paměti, že se jedná o studentské těleso sestávající z hudebníků a zpěváků, kteří své interpretační umění teprve pilují a zdokonalují.

Schreier: Oratorium na Velký pátek

Barokní orchestr Pražské konzervatoře / Jakub Kydlíček

Anna Petrtylová canto (Genius caelestis)

Monika Machovičová alt / alto (Milosrdenství / Misericordia)

Marek Žihla tenor (Hříšník / Peccator)

David Malát bas / bass (Spravedlnost / Iustitia)

Kostel Nanebevzetí Panny Marie, Jezuitská, 18. duben 2019

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více