Mše od svatého Jakuba v mistrovském provedení. Antoine Brumel a La Capilla

Mše od svatého Jakuba v mistrovském provedení. Antoine Brumel a La Capilla

Jeden z nejpozoruhodnějších programů v dějinách Velikonočního festivalu duchovní hudby se nenápadně ukrýval v běhu letošního ročníku. Unikátní nálezy ze svatojakubské farní knihovny provedl vokální ansámbl La Capilla.

Bezvadně sestavený program z nedávných nálezů ve svatojakubských archivech ve spojení s perfektní interpretací: ano, tak by měl vypadat festival. Pokud si dobře vzpomínám z minulých ročníků, pěvecké večery věnované staré hudbě nemívaly na festivalu zrovna na růžích ustláno. Mám na mysli o něco slabší posluchačskou přízeň oproti velkým koncertům orchestrálním a sborovým. Pokud se nejednalo o Scholu Gregorianu Pragensis zaštítěnou hvězdným jménem Eben, komorní vokální koncerty patřily spíš k těm méně navštíveným. Vokální polyfonie ale k liturgické tradici patří a dramaturgie festivalu dělá jednoznačně dobře, že boj o prosazení žánru nevzdává. Včerejší koncert sice také nebyl vyprodán, ale zároveň naznačil, kudy vede cesta k absolutně přesvědčivému – a do budoucna snad i k posluchačsky přitažlivému – výsledku.

Antoine Brumel (1460–1512, 13, 15?) patří k nejvýznamnějším skladatelům své doby a jeho šestihlasá mše se stala základem koncertu v Červeném kostele. Brumel je označen jako její autor v jednom ze dvou rukopisných kodexů, které byly nalezeny během loňského roku ve svatojakubském chrámu. Dosud neznámá mše byla pravděpodobně určena pro mimořádné slavnostní příležitosti a svědčí také o vysokých ambicích hudebního života v tehdejším Brně. Program koncertu se ale nespokojil se samotným provedením Brumelových ordinárií – doplnil je vhodně o zpěvy, jaké mohly při tehdejší liturgii či před ní zaznívat. Nejednalo se tedy zdaleka pouze o doplnění programu na potřebnou délku, ale o vytvoření jakési repliky pobožnosti, jakou bylo možné o Velikonocích v 15.–16. století zažít. K úplnému dojmu autenticity scházel jen kostel sv. Jakuba, kde přestavba z druhé poloviny 19. století uzavřela původní pěvecký kůr. Červený kostel byl ale důstojnou náhradou jak akusticky, tak strohostí novogotického interiéru evangelického kostela. Pro dnešního návštěvníka, který nepřišel na mši ale na koncert, byl jistě důležitý i menší prostor vzbuzující pocit intimity a blízkosti interpretů.

Vstoupit a poslouchat. Text Vladimíra Maňase věnovaný nálezům ze svatojakubské farní knihovny

Pěvecké schopnosti jednotlivých členů souboru byly hned po prvních taktech zcela nepochybné, ohromující ale byl především ansámblový duch, který všechny spojoval. Společný způsob tvoření tónu, dýchání, rovné hlasy, jejichž charakteristické barvy nezanikaly, ale pořád byly ve službě sjednoceného projevu. K tomu jemná práce s tempy i dynamikou bez extrémních zlomů, ale v neustálé proměnlivosti. Nikoho by jistě ani nenapadlo, že dva zpěváci jsou „pouze“ hosté a nikoli kmenoví členové. Jádro souboru La Capilla tvoří vokální kvarteto Rob Cuppens (alt), Tore Tom Denys (tenor), Lieve Termont (baryton) a Matthew Alec Goldstone (bas). Pro brněnský šestihlasý koncert se soubor rozrostl o dalšího altistu Antónia Breitenfelda Sá Dantase a basistu Ulfrieda Stabera.

Koncert (nebo snad koncertní liturgii) otevřel z ochozu nad oltářem chorál Christ ist erstanden připsaný v programu Martinu Lutherovi. Na něj navázalo šestihlasé moteto Christ der ist erstanden, které melodii chorálu v jednom z hlasů drží. Stejná melodie procházela i vstupní antifonou Heinricha Isaaca Resurrexi et adhuc tecum sum. Následovaly části KyrieGloria Brumelovy šestihlasé mše a chorál Aleluia. Sekvence Victimae paschali laudes zazněla nejdříve jako chorál a potom v polyfonním zpracování jako moteto Josquina Despreze – vlastně se tu parafrázoval postup z úvodu koncertu. Credo Heinricha Isaaca působivě střídalo chorál a polyfonii, výrazná melodie podpořená basovou prodlevou se opakovala na texty „Credo in unum Deum…“, „Et in unum Dominum…“, „Et in Spiritum Sanctum…“ a procházela od barytonové po altovou polohu. Po chorálním offertoriu Terra tremuit přišly části Sanctus, BenedictusAgnus Dei Antoina Brumela a po chorálu Pascha nostrum ještě jeho krásně melodické moteto Beata es, Maria Virgo. A na úplný závěr opět z ochozu ještě chorál Benedicamus in laude s odpovědí Deo gratias.

Polyfonie z brněnských rukopisů. Antoine Brumel: Mše pro šest hlasů. Velikonoční moteta a chorály (Martin Luther, Heinrich Isaac, Josquin Desprez). Vokální soubor La Capilla. 8. dubna 2015, Českobratský evangelický chrám J. A. Komenského (Červený kostel), Brno.

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

V rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby vystoupí v Brně belgický vokální soubor La Capilla. Koncert doprovodí symposium pořádané Ústavem hudební vědy.  více

Obyvatel Brna v polovině šestnáctého století sotva přišel do styku se špičkovým soudobým malířstvím, špičkovou hudbu ale slýchat běžně mohl. Další díl seriálu Brněnská hudební historie je doplněn o řadu ukázek.  více

Po úvodním koncertu z autorů 20. století přinesl Velikonoční festival duchovní hudby velké oratorní dílo Johanna Sebastiana Bacha – skladatele, u nějž na letopočtu narození nezáleží. Provedení Wrocławským barokním orchestrem mělo především kolektivní kvalitu.  více

Ohromné sbory, ohromné kulisy, ohromné množství účinkujících, ale také hloubka a pokora. Hry o Marii se v Janáčkově divadle hrají pro zrak i sluch, ale také pro duši.  více




Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

Nejčtenější

Kritika

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více