Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Musica Figuralis zahájila „s mocným vzruchem duševním“ Velikonoční festival duchovní hudby

Po dvouleté pauze vynucené covidovou pandemií se včera do brněnských chrámů vrátil Velikonoční festival duchovní hudby. Letošní 29. ročník se nese v dramaturgické linii Tělo / Vtělení / Oslavení a svým způsobem se jedná o symbolické splynutí neuskutečněných programů z minulých let. Původní emblémy umučeného i oslaveného těla se tak staly ještě aktuálnějšími. Festival zahájil v kostele sv. Janů na Květnou neděli ansámbl Musica Figuralis s uměleckým vedoucím a hráčem na klávesové nástroje Markem Čermákem. Kromě instrumentalistů a choralistů (pod vedením Vladimíra Maňase, hru na pozitiv obstaral Ondřej Múčka) vystoupili také sopranistka Lenka Cafourková Ďuricová, mezzosopranistka Monika Jägerová, tenorista Matúš Šimko a basista Tomáš Šelc. Lákadlem klasicistního programu s názvem Affettuoso („s mocným vzruchem duševním“ dle Ottova slovníku naučeného) bylo nejen Haydnovo málo známé, přesto hudebně fascinující Salve Regina, ale především premiéry děl Josepha Puschmanna (novodobá) a Antona Zimmermanna (česká novodobá).

Večer zahájila novodobá premiéra Miserere c moll skladatele a od roku 1777 kapelníka olomoucké katedrály Josepha Puschmanna. Místo kapelníka získal nejen po letech praxe ve šlechtických službách, ale také díky důkladnému studiu kompozice ve Vídni. Opis žalmu Miserere mei, Deus v Puschmannově zhudebnění pochází ze sbírky brněnských augustiniánů a taktéž ve fondu kroměřížského kostela sv. Mořice. Skladba je atypická nejen tím, že je zkomponována ve slohu stile antico (kompoziční přístup vycházející z estetického ideálu Giovanniho Pierluigiho Palestriny), ale také technikou alternatim, tedy střídáním figurálních a chorálních částí. Posluchačům duchovní tvorby není chorál ve figurální hudbě jistě cizí, avšak jen málokdy je postaven jako protipól instrumentální hudbě. V případě Puschmannova Miserere je tomu však přesně tak – poklidným chorálním úsekům odpovídají figurální oddíly s proměnlivou a místy veskrze expresivní harmonií i melodií. Chorální vložky naopak uklidňují vyhrocené instrumentální a sborové části, čímž umocňují dialogické působení skladby. Puschmannovo Miserere nezachází k dlouhým a enormně dramatickým plochám, jeho síla tkví právě v onom pnutí mezi chorálem a figurální hudbou se sborem. Marek Čermák s těmito kontrasty vědomě pracoval a bohatost výrazu (stejně jako enormně pozoruhodné chromatiky) svým nastudováním ještě umocňoval. O to působivější pak byl každý návrat chorálních úseků. Ze sólistů složený ansámbl prokázal nejen maximální porozumění skryté i zjevné expresivitě, ale zůstával také za všech okolností dynamicky i výrazově sjednocený.

Novodobá česká premiéra skladby Serenata affettuosa per la Quaresima Antona Zimmermanna dala zahajovacímu večeru svůj název. Zimmermannova skladatelská tvorba je bohatá nejen z hlediska hudebních žánrů, ale také jejich uměleckého zpracování; ostatně není náhoda, že některá jeho díla byla ještě do nedávna považována za tvorbu Josepha Haydna. Serenata Affettuosa per la Quaresima (Procítěná serenáda pro postní čas) svým názvem nabádá interpreta k procítěnému až přecitlivělému přednesu. Základním prvkem skladby by měla být melancholie, kterou autor umocnil klarinety, jejichž melodické využití bylo v klasicismu pro tyto účely obvyklé. Marek Čermák zvolil veškeré prostředky, aby tomuto „doporučenému“ pojetí vyhověl – náhlé dynamické změny, pestrá práce s tempem i promyšlené frázování – to vše dodalo nastudování hlubokou a často náhlými emocemi zmítanou citovost. Přestože se ve smyčcích občas objevily drobné intonační či rytmické nedostatky, vysoce kvalitní a zajímavé nastudování na ně dalo zcela zapomenout. Pochvalu si zaslouží také intonačně pevné lesní rohy.

Závěrečné Salve Regina Josepha Haydna potvrdilo kvalitu nastudování Marka Čermáka i orchestru a dalo možnost sólistům projevit své interpretační kvality. Skladatel střídá afekty pro vyjádření obsahu textu takřka v každém zhudebněném verši, interpretační „pohotovost“ a schopnost vystihnout jemné výrazové odstíny a nálady je tak zcela bezpodmínečná. Naštěstí Lenka Cafourková Ďuricová, Monika Jägerová, Matúš Šimko i Tomáš Šelc patří k předním interpretům staré hudby, a tak tyto jemné nuance zvládali bez sebemenších problémů. Pochvalu si zaslouží také homogennost a dynamická jednota jejich projevu jako celku i jako sólistů. Závěrečné pianissimo podložené smířlivou tóninou G dur uzavřelo v kýženém klidu nejen Haydnovo Salve Regina, ale také zahajovací koncert 29. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby. Dramaturgická linka Tělo / Vtělení / Oslavení dává nicméně příslib, že povedené otevření festivalu je pouhým začátkem a posluchače čeká pestrá přehlídka duchovní hudby minulosti i současnosti.

JOSEPH PUSCHMANN: Miserere c moll, novodobá premiéra

ANTON ZIMMERMANN: Serenata affettuosa per la Quaresima, česká novodobá premiéra

JOSEPH HAYDN: Salve Regina

Lenka Cafourková Ďuricová soprán

Monika Jägerová mezzosoprán

Matúš Šimko tenor

Tomáš Šelc bas

Ondřej Múčka varhanní pozitiv

Musica figuralis

dirigent, cembalo Marek Čermák

Kostel sv. Janů, Minoritská

Neděle, 10. dubna 2022, 20:00

Foto Petr Francán

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Nejčtenější

Kritika

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce