Náročné a zdařilé odpoledne v podání BCO

Náročné a zdařilé odpoledne v podání BCO

Mezinárodní operní a hudební festival Janáček Brno nabídl v sobotu také koncert Brno Contemporary Orchestra. Pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra zazněl program z děl čtveřice skladatelů, kteří jsou velkou mírou spjati s Brnem. V divadle Reduta zazněly kompozice Miloslava Ištvana, Aloise Piňose, Josefa Berga a Petra Kofroně.

Koncert odstartovala Láska, vzdor a smrt pro mezzosoprán a komorní soubor na podnět hry bratří Mrštíků Maryša Miloslava Ištvana (1928–1990), při jejímž provedení BCO doplnila mezzosopranistka Jana Hrochová. Tato autonomní kompozice vychází ze scénické hudby, kterou Ištvan napsal pro inscenaci hry Maryša režiséra Aloise Hajdy. Skladba je napsána pro netradiční soubor: mezzosoprán bez textu, dva cimbály, dva syntezátory, klavír a bicí a je rozdělena do dvou kompatibilních částí. V interpretaci BCO pod vedením Pavla Šnajdra se neobjevily výraznější chyby. Pouze v jednom momentu první věty nezareagoval bubeník a dirigenta úplně přesně a jeden z úderů na činel byl lehce opožděný. Zpěvačka Jana Hrochová disponovala poměrně silným vibratem, které se ovšem k tomuto dílu velmi dobře hodilo. Její intonace byla naprosto čistá.

Následující Genesis vznikla ve spolupráci skladatele Aloise Piňose (1925–2008) s výtvarníkem Daliborem Chatrným (1925–2012), z jejichž spojení vznikly další dvě audiovizuální kompozice. Výtvarný základ Geneze pro filmový pás a komorní orchestr tvoří konfrontace kontrastních prvků vlnovek a sekaných lomených čar, živého a neživého, racionálního a spontánního, mužského a ženského. Od přísného výkresu partitury se Piňos v závěrečné části přibližuje obrazovému doprovodu Chatrného, kdy se interpretům otevírají možnosti improvizace. Na provedení BCO bylo pozoruhodné, do jaké míry se Pavlu Šnajdrovi podařilo orchestr synchronizovat s promítaným filmem. Naplno tak vyznělo propojení, které bylo výrazné například v rozdílech mezi dlouhými tóny a glissandy, když se na plátně objevovaly vlnovky, a mezi oddělenými skupinkami zvuků, když se v projekci objevily například tečky.

Druhou polovinu započala miniopera Snídaně na hradě Šlankenvaldě Josefa Berga (1927–1971), kterou sám autor žánrově označil jako „výjev ze staré loutkové komedie pro čtyři hlasy, zpěv a šest nástrojů“. Na provedení se kromě členů BCO podíleli také basbarytonista Jan Šťáva (rolník) a členové činohry NdB Pavel Čeněk Vaculík (Vilém), Petra Lorenc (Marie), Martin Sláma (Hradní) a Jakub Svojanovský (vypravěč). Bergova Snídaně na hradě Šlankenvaldě není však operou v pravém slova smyslu. Jedná se spíše o dialogy zejména dvou hlavních hrdinů, které jsou doplňovány německy zpívanými áriemi rolníka, a hudebními pasážemi, které přímo komentují probíhající děj (například znázornění bouře). Ačkoliv se na sobotním koncertu nejednalo o scénické uvedení, herci a zpěvák byli kostýmovaní tak, že svoji roli znázornili alespoň jedním oděvním prvkem: například rytíř měl na sobě krátký plášť. Čtveřice herců zaujala procítěným projevem. Zejména dialogy mezi Vilémem a Marií oplývaly humorem, který sice vycházel z libreta samotného, byl ale výborně podpořen stylem přednesu herců Pavla Čeňka Vaculíka a Petry Lorenc. Jan Šťáva jako rolník (jediná zpívaná role) zaujal nejen perfektní intonací a povedenou prací s dynamikou, ale také vtipnou hereckou expresivitou, kterou dokázal vykouzlit pouze pomocí výrazů na tváři. BCO pod vedením Pavla Šnajdra zvládlo celou hru velice dobře doplnit. Sehraný orchestr dal vyniknout několika vtipům, z nichž jmenujme alespoň zahrání krátké hudební pasáže po vypravěčových slovech „...a krásná hudba zní...“, což vyvolalo smích u nejednoho diváka.

Sobotní odpoledne zakončila skladba Ghetto Brünn (již nebrněnského) skladatele Petra Kofroně (*1955), která vznikla na objednávku BCO v roce 2022. S nadsázkou se jedná o antievoluční kompozici, kde nevyhrává nejsilnější, ale kde kouzla chtěných i nechtěných omylů a zdánlivých marginálností svým opakováním nabývají na významu a důležitosti, až se stávají pravidlem a mnohdy i smyslem existence. Hudbě samotné předcházel krátký monolog Pavla Čeňka Vaculíka, který přednesl text O rubatu čili vyznání filozofa a esejisty Josefa Šafaříka (1907–1992). Vaculíkův přednes byl povedený, přesto mohl méně koukat do papíru a více komunikovat s publikem, což by jeho projevu přidalo. Skladba samotná byla orchestrem provedena velmi dobře. Svým způsobem zvláštně minimalistická kompozice zazněla bez větších zaváhání. Jediná slyšitelná chyba se objevila v místě, kdy se ozval hlas z nahrávky a orchestru krátkou chvíli trvalo, než se s ním plně synchronizoval.

Brno Contemporary Orchestra pod vedením Pavla Šnajdra, sólisté i herci připravili pro publikum interpretačně zdařilé ale posluchačsky náročné odpoledne. Za uvedení jmenovaných kompozic a skladatelů si BCO a dramaturgie festivalu zaslouží velkou pochvalu.

Miloslav Ištvan: Láska, vzdor a smrt pro mezzosoprán a komorní soubor na podnět hry bratří Mrštíků Maryša

Alois Piňos / Dalibor Chatrný: Genesis

Josef Berg: Snídaně na hradě Šlankenvaldě

Petr Kofroň: Ghetto Brünn

Jana Hrochová – mezzosoprán

Jan Šťáva – bas

Pavel Čeněk Vaculík – Vilém

Petra Lorenc – Marie

Martin Sláma – hradní 

Jakub Svojanovský – hlas

Brno Contemporary Orchestra

Pavel Šnajdr – dirigent 

sobota 9. 11. v 15 hodin, divadelní sál, Reduta

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více