Nesmrtelné hity Brouků v konfekční orchestraci

22. srpen 2025, 1:00
Nesmrtelné hity Brouků v konfekční orchestraci

Festival Špilberk pořádaný Filharmonií Brno přináší divákům koncerty, které zdaleka nepatří pouze do sféry klasické hudby. Na festivalu se pravidelně objevuje filmová hudba, jazz nebo různé crossovery mezi vážnou a populární hudbou. Jedním z koncertů letošního 26. ročníku byl projekt nazvaný The Beatles Night – tedy nesmrtelné hity „Brouků“ upravené Carlem Davisem pro symfonický orchestr. Tyto aranže zazněly 21. srpna na nádvoří hradu Špilberk v podání Českého národního symfonického orchestru pod vedením Kryštofa Marka. V samém závěru se k orchestru přidalo trio zpěváků ve složení Sára Milfajtová, Vendula Příhodová a David Kraus.

Čtvrteční koncert zahájily na sebe navazující písně A Hard Day’s Night a Help! Už během nich se bohužel ukázalo několik nedostatků, které více či méně provázely celý program. U aranží vytvořených Carlem Davisem, zejména v první jmenované, měl člověk pocit, že už je slyšel nejméně stokrát. Melodie sloky byla vždy hrána trombonem a výraznější změny se neděly. U následující Help! byla už instrumentace o něco nápaditější. Těmito úpravami se přesto z písní vytratila mladická jiskra, která je ve velké míře obsažena v originálních verzích. Přechod mezi prvními dvěma čísly byl navíc lehce kostrbatý a zejména bubeníkovi pár dob trvalo, než se dostal do přesného tempa určeného dirigentem (což se zopakovalo i během Norwegian Wood). S rytmickými problémy se orchestr potýkal také v následující Good Day Sunshine, ve které se objevují výrazné nepravidelné rytmy. Navíc nebylo vždy zřejmé, zda se orchestr snaží shufflovat či hrát rovný rytmus. V Eleanor Rigby mělo zase v polovině slok tendenci lehce utíkat digitální cembalo, kdy se jeho rytmus změnil na double time. S podobnými problémy se orchestr potýkal celou první polovinu, což jen podtrhlo nekvalitu vytvořených orchestrálních úprav. Naopak v Lucy in the Sky with Diamonds Carl Davis hezky převedl ikonickou syntezátorovou linku do harfy a zvonkohry. Přestože program avizoval, že se na poslední tři písně první poloviny, tedy na už zmíněnou Lucy, Ob-La-Di, Ob-La-Da a Across the Universe, přidají zpěváci, skladby zůstaly instrumentální.

Druhá polovina koncertu se nesla v podobném duchu, výkony se ovšem trochu zlepšily a zejména rytmické nedostatky byly alespoň z části eliminovány. Druhá píseň po přestávce Can’t Buy Me Love dokonce dokázala udržet tah a hezky šlapala. I kytarové sólo bylo zahrané dobře a celkově se její úprava ukázala jako jedna z nejfunkčnějších celého večera. Na začátku následujícího medley Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band / With a Little Help from My Friends se bohužel opět ukázala rytmická rozpačitost, která ale byla napravena. V písni A Day in the Life se projevilo, že nejlépe fungují ty orchestrální aranže, které jsou blízké či dokonce přímo vycházejí z originálu. V tomto konkrétním případě se jednalo
o psychedelický gliss ke střední části (v originálu zpívané McCartneym). Poměrně hezky fungovala úprava McCartneyho sólové písně Blackbird, a to především pro svou střídmost. Hlavní melodická linka zde byla svěřena flétně, což hezky korespondovalo s námětem textu. Přesto v pár místech flétna rytmicky zaškobrtla.

Na poslední čtyři písně All You Need Is Love, medley Here Comes the Sun / Something, Hey Jude a Twist and Shout konečně na pódium přišla i trojice zpěváků Sára Milfajtová, Vendula Příhodová a David Kraus. Trio se střídalo v hlavních a doprovodných vokálech a v obou případech zpěváci hezky ladili. K písním bohužel příliš neseděl pěvecký muzikálový projev zúčastněných. Výjimku tvořil přídavek Twist and Shout, ve kterém David Kraus přesedlal na výraznější chraplák, což se k charakteru písně velice dobře hodilo. Jako zvláštní volbu lze označit uvedení české verze Hey Jude, která zazněla místo avizovaného Let It Be. Je ale možné, že muzikanti tuto změnu udělali jako připomínku čtvrtečního výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy, neboť českou verzi nazpívala Marta Kubišová.

Přestože se ve výkonu orchestru objevilo několik nedostatků, celkový výkon špatný nebyl. Až na zmíněné případy byly muzikanti hezky sehraní a intonace byla dobrá. Práce s dynamikou se každopádně objevila minimálně, což ale bylo způsobeno i samotnými aranžemi. Právě ty se ukázaly jako nejproblematičtější. Chyběl v nich výraznější nápad, byly často jako přes kopírák, člověk měl pocit, že něco podobného už stokrát slyšel a většina z nich zněla jako na pomezí filmové hudby a muzikálu. Neuškodilo by nápaditější předávání melodií i větší propracování doprovodu. Aranžovat písně The Beatles je neskutečně náročná disciplína, a to hned z několika důvodů. První, což platí zejména pro provedení, je ten, že tyto hity zná téměř každý a lze tady jednoduše poznat jakoukoliv nepřesnost. Dále je těžké vystihnout syrovost a mladickou jiskru zejména starších písní z první poloviny šedesátých let. Tím největším důvodem ovšem je, že písně The Beatles jsou samy o sobě dokonalé – a to jak songwritingem samotným, tak produkcí, kterou vytvořil George Martin. A proto právě ty části, které se nejvíce blížily orchestrálním aranžím originálu (zejm. A Day in the Life), fungovaly nejlépe.

setlist:

A Hard Day’s Night

Help!

Good Day Sunshine

Eleanor Rigby

Yesterday

A Ticket to Ride

Norwegian Wood (This Bird Has Flown)

Lucy in the Sky with Diamonds

Ob-La-Di, Ob-La-Da

Across the Universe

And I Love Her

Can’t Buy Me Love

Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band 

/ With a Little Help from My Friends

The Long and Winding Road

A Day in the Life

The Fool on the Hill

Blackbird

All You Need Is Love

Here Comes the Sun

Something

Hey Jude

přídavek: Twist and Shout

Sára Milfajtová, Vendula Příhodová a David Kraus – zpěv

Český národní symfonický orchestr

Kryštof Marek – dirigent

čtvrtek 21. srpna ve 20 hodin, velké nádvoří hradu Špilberk, Brno

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Nejčtenější

Kritika

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více