Nový rok ve znamení oslav i návratu

Nový rok ve znamení oslav i návratu

Návratem do Janáčkova divadla po třech letech a s první předzvěstí nadcházejících oslav 250. výročí narození Ludwiga van Beethovena vstoupila Filharmonie Brno do nového roku tradičním, v historii již 65. novoročním koncertem. Pro tuto příležitost si vybrala program vskutku noblesní a patřičný, korunovaný evropsky proslavenou Ódou na radost. Celý slavnostní večer se odehrál pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese.

Večer poněkud znenadání zahájila netradiční a stručná Fanfára pro obyčejného člověka Aarona Coplanda. Vzhledem k obsazení pouze žesti a bicími nástroji zvolil dirigent pozici ve středu orchestru, jeho příchodu si tudíž mnozí diváci ani nepovšimli. O to více pak byli překvapeni, když čtyřminutovou kompozici zahájily rázné údery tympánů. Skladba, která vznikla jako reakce na projev „Století obyčejného člověka“ viceprezidenta Spojených států Henryho A. Wallaceho v roce 1942, vnesla do večera kromě oslavného charakteru také tematickou linii humanismu a boje za svobodu. Žesťová sekce se své hlavní melodické úlohy zhostila se vší přesností a profesionálností, zřetelná byla souhra a čistota všech hráčů jako celku, podpořeného množstvím bicích nástrojů. Počáteční unisono trumpet stejně kvalitně rozvinuly horny a majestátní zvuk barvité homofonie poté zacelily trombony.

novorocni_koncert_FB_2019_foto_Jiri_jelinek_05

Po fanfárou předeslaném proslovu a ohlédnutím se za uplynulým rokem vystřídala americkou modernu kompozice domácí, Slovanská rapsodie terezínského skladatele Viktora Ullmanna. Skladba vydaná v roce 1940, v níž autor vyjadřoval solidaritu s okupovaným zbytkem republiky i zašifrovaný vzdor, si od samého úvodu udržela folklorní nádech a slovanskou melodiku romantismu navíc zahuštěnou častými sekundovými postupy a souzvuky. Dominantou díla pak byl obligátní saxofonový part v podání Jiřího Klementa. Krásná a měkká barva altového saxofonu, netradiční pro běžné symfonické obsazení, se nesla ze zadních řad jeviště, avšak vzhledem ke svému poddajnému zvuku byl přednes místy přehlušen i mírnou dynamikou orchestru. Celkový dojem z neotřelé kompozice to však nezkazilo, závěrečná stupnicová kadence efektně vynikla a spolu s orchestrem tak dovedla dílo k závěru první poloviny.

novorocni_koncert_FB_2019_foto_Jiri_jelinek_04

Pomyslným i reálným vrcholem večera byla Beethovenova Symfonie č. 9. Inspirován básní „An die Freude“ Friedricha Schillera, plánoval Beethoven nejdříve samostatný sbor či kantátu jako zhudebnění tohoto radostného textu. Vývoj událostí dal následně vzniknout celé symfonii, která se až o několik let později ve finále propojila se sborem a překročila tak hranice symfonie jako čistě instrumentálního díla.

Prostor na jevišti i rozestavění tělesa daly vyniknout rovnoměrnému barevnému rozložení všech nástrojových skupin, vhodně se v celkovém zvuku prosazovaly zejména dechy. Přednes celého orchestru se vyznačoval profesionální souhrou, a to i pod ne vždy zcela zřetelnými a minimalistickými gesty šéfdirigenta.

Přestože velkolepá kompozice slibovala skutečné zvukové vyvrcholení, kterého se publikum v první polovině nedočkalo, malý kousek k němu chyběl i ve druhé části koncertu. Je to snad příčinou stále ne zcela ideální akustiky, která očekávaný „wow efekt“ kolosální symfonie pohltila, protože nasazení, výrazové tendence i snahy všech účinkujících byly jasně patrné.

novorocni_koncert_FB_2019_foto_Jiri_jelinek_02

Postupný rozvoj první svižné věty a její přehlednou stavbu vystřídala v celém svém průběhu svěží a lehká druhá věta, ve které se minimalismus dirigentských gest přenesl i na dynamiku orchestru – ta se jen v některých momentech dostala do vyšší zvukové hladiny. Kontinuitu symfonie pak před třetí větou bohužel narušil snad až příliš pomalý nástup Českého filharmonického sboru Brno (sbormistr Petr Fiala) a sólistů stejně jako nežádoucí potlesk obecenstva. Poeticky mírnou třetí větu, mající však poněkud uspávající efekt, nakonec vystřídala ona očekávaná věta finální.

Celoevropsky známé téma, které z úvodu postupně vykrystalizovalo, nabíralo na intenzitě a diváci se tak v závěru dočkali nejexponovanějšího vrcholu večera. Do rozehraného instrumentálního proudu následně vstoupil svým hlasově vyváženým a přesvědčivým přednesem basista Roman Janál, kterého vzápětí doplnilo celé pěvecké kvarteto. To v doplnění Kateřiny Kněžíkové (soprán), Jany Hrochové (alt) a Richarda Samka (tenor) znělo rovněž kompaktně a neuškodilo mu ani na první pohled nevýhodné postavení za orchestrem. Snad jen alt Jany Hrochové i přes svou plnost a barvitost v jednotném zvuku sólistů mírně zanikal. S podporou téměř sedmdesátičlenného sboru, který se dokázal spolehlivě prosadit svým plným a pevným zvukem, pak variované téma hymny Evropské unie dospělo do samého závěru koncertu.

novorocni_koncert_FB_2019_foto_Jiri_jelinek_03

Pro oslavu Nového roku i začínajícího jubilejního roku velkého skladatele byl zvolený program více než ideální, vyčnívající (zejména v případě symfonie) svou významností nad rámec dalších koncertů sezóny. Po všech stránkách vydařené provedení celého večera tak odstartovalo a snad i předeslalo úspěšnost celého nadcházejícího roku. Bylo také po zásluze odměněno dlouhými ovacemi vestoje.

Novoroční koncert

AARON COPLAND

Fanfára pro obyčejného člověka

VIKTOR ULLMANN

Slovanská rapsodie

LUDWIG VAN BEETHOVEN

Symfonie č. 9 d moll

Kateřina Kněžíková – soprán

Jana Hrochová – alt

Richard Samek – tenor

Roman Janál – bas

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Dennis Russell Davies – dirigent

Filharmonie Brno

Janáčkovo divadlo

Středa 1. 1. 2020

Foto Jiří Jelínek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

Nejčtenější

Kritika

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více