Obdivuhodná energie schovaná v problémech se souhrou

Obdivuhodná energie schovaná v problémech se souhrou

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kam.

Čtvrteční večer zahájila předehra z komické opery Abu Hassan Carla Maria von Webera (1786–1826). Ačkoliv se v interpretaci objevilo pár nepřesných nástupů, orchestr zaujal energickou hrou, podpořenou povedeným budováním frází zejména pomocí pestré práce s dynamikou. Po předehře přišla na řadu Sonáta č. 1 pro klarinet a orchestr Johannese Brahmse (1833–1897) v instrumentaci Luciana Beria (1925–2003). Berio skladbu, napsanou původně pro klarinet a klavír, upravil s citem
a respektem k originálu. Ačkoliv v interpretaci alespoň z větší části zůstala zachována pozitiva zmíněná u první kompozice koncertu, orchestr se potýkal s výraznějšími problémy v souhře, a to uvnitř tělesa samotného i mezi orchestrem a sólistkou. Oproti tomu výkon klarinetistky Sharon Kam byl vynikající. Předvedla nádherně znělý kulatý tón i v těch nejjemnějších a nejtišších částech. Velmi citlivě si pohrávala s frázováním, což se v několika místech podařilo skloubit také se hrou orchestru.

V závěru první poloviny se koncert vrátil ke Carlu Maria von Weberovi a Filharmonie Brno společně s Sharon Kam provedla Concertino Es dur pro klarinet a orchestr. Ačkoliv neduh v podobě problematické souhry v několika místech zůstal, oproti Brahmsově Sonátě se to výrazně zlepšilo. Sharon Kam opět předvedla ukázkovou práci s tónem i frázováním a ani při nejmenším jí nezaskočilo několik technicky velice náročných běhů, při kterých byly všechny tóny perfektně vyhrány s ukázkovou lehkostí. Za zmínku stojí také vyvážení intenzity zvuku, kdy se klarinet
a orchestr velice dobře doplňovaly a sólistka se ve zvuku Filharmonie Brno neztrácela.

Druhá polovina koncertu patřila Symfonii č. 3 a moll „Skotské“ z pera Felixe Mendelssohna Bartholdyho (1809–1847). Přestože problematická souhra muzikantů se občas opět objevila, například v závěrečných staccatech I. věty, v rámci celého koncertu byl orchestr sehraný nejlépe. Naplno zde tak mohla vyznít velmi dobrá práce dirigenta Ivora Boltona s vedením frází pomocí prudkých změn dynamiky i pozvolných crescend či jemných tempových nuancí. Výraznější problémy s intonací až na pár výjimek nenastávaly a v rámci různých nástrojových skupin se objevovaly náročnější běhy, které ve většině případů nedělaly muzikantům problém. Když už se chyba objevila, nebylo to ve schopnosti běh vyhrát, ale opět spíše v již několikrát zmíněné souhře.

Čtvrteční koncert je potřeba hodnotit ve třech rovinách. První z nich byl naprosto brilantní výkon klarinetistky Sharon Kam, ve kterém bychom jen stěží hledali chybu. Výborně si poradila se všemi technickými nástrahami, ale zároveň předvedla ukázkové hudební cítění. Druhou rovinu představovala souhra orchestru, která představovala nejvýraznější problém při celém koncertu. Z pohledu diváka to není možné vyčítat pouze samotným muzikantům, ale také dirigentu Ivoru Boltonovi, jehož gesto se velmi často zdálo jen stěží čitelné. Je velmi pravděpodobné, že některým orchestrům jeho styl dirigováni dozajisté sedí, u Filharmonie Brno se ale bohužel dá předpokládat spíše opak. Zde si neodpustím jednu (možná nevhodnou) poznámku – dirigent si během celého koncertu neustále povytahoval kalhoty, což nejen že působilo až neesteticky a komicky, ale zároveň kvůli tomu občas na moment přestal dirigovat a problém v souhře se pak objevil velmi lehce. Ano, nepadnoucí kalhoty můžou představovat problém, ale celá situace by šla určitě řešit elegantněji či alespoň o něco méně nápadněji. Třetí rovinou koncertu bylo pak hudební cítění. Kdybychom si odmysleli problémy v souhře, Bolton, podobně jako členové Filharmonie Brno, během celého koncertu prokazoval výrazný cit pro prováděné skladby. Jednotlivé fráze byly pečlivě vystavěné a (ať už tempové nebo dynamické nuance) dávaly smysl. Rozdíly mezi těmi nejjemnějšími pianissimy a burácivými forte byly výrazné a celkový projev tak byl záživný. Je velká škoda, že tyto pozitivní aspekty zastínily výše zmíněné nedostatky.

Carl Maria von Weber: Abu Hassan, předehra

Johannes Brahms / arr. Luciano Berio: Opus 120 no. 1 / Sonáta č. 1 pro klarinet a orchestr

Carl Maria von Weber: Concertino Es dur pro klarinet a orchestr op. 26

Felix Mendelssohn Bartholdy: Symfonie č. 3 a moll „Skotská“ op. 56

Sharon Kam – klarinet

Filharmonie Brno

Ivor Bolton – dirigent

čtvrtek 5. 2. v 19 hodin, Besední dům

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce