V pořadí třetí koncert 35. ročníku Mezinárodního kytarového festivalu a kurzů BRNO ´26 se odehrál v úterý 4. srpna v Zastupitelském sálu Nové radnice. Světový kytarista Jorge Caballero zde připravil sólový recitál klasických autorů v úpravě pro akustickou kytaru. U této příležitosti představil ředitel festivalu Vladislav Bláha se svou ženou Tatianou Bláha Drobyš jejich zbrusu nové CD Tance napříč světem a časem.
Na Mezinárodní kytarový festival a kurzy BRNO se sjíždí umělci, pedagogové, studenti i amatéři z více než čtyřiceti zemí světa. V prvním srpnovém týdnu se v Brně konají koncerty, mistrovské kurzy, soutěž GUITARTALENT a přednášky zaměřené na repertoár strunných drnkacích nástrojů a jejich historii. S cílem sounáležitosti a vzájemného porozumění prostřednictvím hudby přináší festival program nejrůznějších žánrů.
Jorge Caballero, pedagog torontské univerzity v Kanadě a čestný profesor Limské národní univerzity v Peru, se ve své kariéře proslavil především adaptací mistrovských děl velkých klasiků pro kytaru. Koncertoval v Lincoln Center, Carnegie Hall, Library of Congress a spolupracoval s předními tělesy jako například Los Angeles Philharmonic Orchestra, Mendelssohn Quartet, Turkey’s Presidential Symphony a další.
Úvodního slova se ujal ředitel festivalu Vladislav Bláha, který přizval na pódium Tatianu Bláhu Drobyš a Jorgeho Caballera, se kterými společně pokřtili nově vydané CD Tance napříč světem a časem. Manželé Bláhovi (Duo Brillante Cordi) zahráli jako malou ukázku skladby Cable a Tierra od Máxima Diega Pujol a Slovanské tance op. 72, č. 2. Allegretto grandioso od Antonína Dvořáka v úpravě pro domru a akustickou kytaru. První skladba, věnovaná právě Duo Brillante Cordi, měla energii a hybnost a využila neobvyklé kombinace strunných nástrojů. Naopak Dvořákův Slovanský tanec ztratil svoji původní eleganci a dramatičnost, která v tomto obsazení zněla spíše ironicky.
Hlavní program večera byl věnovaný Johannu Sebastianu Bachovi (1685-1750). Nejprve zazněla úprava Suity pro violoncello C dur, BWV 1009. Je třetí v pořadí Bachova cyklu šesti sólových suit, který byl zkomponovaný pravděpodobně mezi lety 1717-1723. Jednotlivé suity mají formu standartních barokních tanců (allemande, courante, sarabanda, gigue) s přidaným úvodním preludiem a galanterií v podobě bourrée. Preludium má hlavní téma založené na stupnici střídané s rychlými arpeggi, které uvedlo suitu s opravdovou něžností. Hybný a veselý Allemande se snoubil s dynamickým Courante, během kterých Jorge Caballero ukázal galantní obratnost své hry. Pomalá Sarabande byla procítěnou předzvěstí romantického Bourée I a II, jenž vystřídalo kontrasty C dur a c moll v stupňovitých a akordických motivech. Poslední ze suity Gigue by razantním zakončením, které v úpravě Michaela Lorimera a podání Caballera vyznělo velmi impozantně. Následující Preludium a fuga cis moll, BWV 849 ze sbírky Das Wohltemperierte Klavier, I. Teil (Dobře temperovaný klavír, 1. část) pochází ze stejného období jako violoncellové suity. Tato klíčová sbírka pro klávesové nástroje obsahuje 48 preludií a fug zastupující chromaticky všechny durové a mollové tóniny. Jorge Caballero zvolil pro úpravu nelehkou cis moll, ve které téma Preludia má hloubku a jasnost, jež na kytaře vyjádřil perfektně. Spletitou pětihlasou fugu s hraničním zahuštěním zahrál s obtížemi, avšak bez chyby a ztráty napětí. Důmyslným krokem byla volba Chromatické fantazie a fuga a moll, BWV 904 pro harpsichord, který svým ostrým zvukem má k akustické kytaře blízko. Pochází z Bachova období ve Výmaru, kde působil mezi lety 1708-1717. Fantazie rozvířila divoká arpeggia nad klesajícím chromatickým basem, Fuga s mystickým tématem zpracovává motiv klesání ve spletitém harmonickém celku, jež Caballero předvedl velmi obratně.
Ve druhé půli večera se hudba přesunula do romantického 19. století. Ve vlastní úpravě zazněla Klavírní sonáta h moll, S. 178 od maďarského klavíristy a průkopníka symfonické básně Ference Liszta (1811-1886). Vydaná roku 1854 má na svoji dobu nevšední formu pouze jedné věty, která je vnitřně členěna na 15 částí variující motivy na délce 30 minut. Liszt nešetřil na grandiózní expresi, napětí i sladkém a niterném výrazu, ostatně byl známý vytvářením nových klavírních technik a bourání limitů nástroje. Caballero dal do přednesu opravdu vše a předvedl jak svoji technickou zdatnost, tak obdivuhodnou preciznost.
Závěr večera patřil dvou miniaturám od Isaaca Albénize (1860-1909). Autor pozdního romantismu spřátelený s Lizstem promítl do své klavírní a operní tvorby španělskou melodiku a rytmiku, která je často adaptována do kytarového repertoáru. Capricho Catalán ze Suity pro klavír España, op. 165 a serenáda Torre Bermeja ze sbírky 12 piezas características, op. 92 jsou toho zářným příkladem. Cikánské melodie a synkopický rytmus v radostném tempu vyzněly pod Caballerovými prsty naprosto přirozeně. Pečlivý výběr úprav představil tuto paletu klasických děl v novém rozměru, který Jorge Caballero předal posluchačům ve vysoké kvalitě.
Účinkující:
Duo Brillante Cordi
Vladislav Bláha – akustická kytara
Tatiana Bláha Drobyš – domra
Jorge Caballero – akustická kytara
Program:
Duo Brillante Cordi – Ochutnávka z CD Tance napříč světem a časem
Máximo Diego Pujol
Cable a Tierra
Antonín Dvořák
Slovanské tance op. 72, č. 2. Allegretto grandioso; arr. Vladislav Bláha
Johann Sebastian Bach
Suita pro violoncello C dur, BWV 1009; arr. Michael Lorimer
Preludium a fuga cis moll, BWV 849; arr. Jorge Caballero
Chromatická fantazie a fuga a moll, BWV 904; arr. Jorge Caballero
Ferenc Liszt
Klavírní sonáta h moll, S. 178; arr. Jorge Caballero
Isaac Albéniz
Suita pro klavír España, op. 165, č. 5. Capricho Catalán; arr. Michael Lorimer
12 piezas características, op. 92, č. 12. Torre Bermeja, serenata; arr. Jorge Caballero
Úterý 4. srpna 2026 ve 20:00, Nová radnice, Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..