Pestré matiné studentů Janáčkovy akademie múzických umění

11. listopad 2024, 17:00
Pestré matiné studentů Janáčkovy akademie múzických umění

Do letošního ročníku festivalu Janáček Brno přispěla i Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění. Její posluchači připravili sobotní komponovaný program, který divákům předvedl nejen hudbu nejrůznějších stylů, ale také jim ukázal různé prostory fakulty. Při vstupu na fakultu byla příchozím rozdána barevná kolečka, která rozdělila publikum na tři menší skupiny. To vše se stalo z kapacitních důvodů, jelikož se program kromě auly odehrával také ve varhanním sále, klenbovém sále a učebně 09. Všichni tak slyšeli totožný program jen v jiném pořadí.

Na samém začátku před publikum předstoupila trojice průvodkyň. Bedřiška Ponížilová, Anna Porubanová a Edita Košnárová se s příjemnou dávkou humoru vyjádřily k české hudbě a připomněly, že se hraje všude na světe, ale také na Měsíci (Dvořákova Novosvětská). Poté přivítaly publikum a krátce představily účinkující. V aule, ve které byly všechny tři skupiny ještě pospolu, nejprve zazněla experimentální kompozice Nápěvkové patternlude Filipa Zázvorky a Jakuba Kuba, kteří se představili také v roli interpretů. Kub obsluhoval irský buben a Zázvorka elektroniku, kterou doplňoval vlastním hlasem. Za rytmického doprovodu bubnu se ozývalo opakování slov dobrý den, pivo, nebo ty vrata nejdou zavřít, ad. Mluva byla zkreslována a doplňována pomocí syntezátorů. Ze skladby bylo patrné, že se interpreti/skladatelé neberou příliš vážně a hlavním úkolem bylo diváky pobavit, což se povedlo. Jako další vystoupil Dan Dlouhý se svojí Sublimací pro theremin a elektronickou složku a video. Záběry mrakodrapů, taxíků nebo například lidí na ulici doprovázela zvuková složka, ve které se objevovaly různé ruchy, šumy, ale také zvonky nebo konkrétní tóny. K tomu Dlouhý přidával zvuky efektově zkresleného thereminu. První část matiné mohla být pro mnohé velkým překvapením, obě kompozice se ale ukázaly jako poměrně funkční experimenty.

Po úvodní části došlo k rozdělení na skupiny podle barvy koleček. Modrá skupina (ve které jsem byl i já) se vydala z auly do učebny 09, kde zazněla árie Potkal jsem jeseň z kantáty Otvírání studánek Bohuslava Martinů (1890–1959). Kvartet instrumentalistů ve složení Marek Rajnoch: klavír, František Čech: housle, Pavel Popelka: housle a Miguel Alexandr Jara: viola byl hezky sehraný, intonace smyčců byla čistá a dynamicky se soubor velice dobře podřídil zpěvákovi Simeonu Hánovi. Naplno tak mohla vyznít jeho nádherná a plná barva hlasu. Jeho intonace byla na velmi vysoké úrovni a textu bylo dobře rozumět.

Následně se „modrá skupina“ přesunula do varhanního sálu, kde nejprve zazněly dvě z celkových pěti cembalových skladeb z cyklu Vingt-cinquième ordre Françoise Couperina (1668–1733) v podání Silvie Sommrové. Až na několik drobných přehmatů se Sommrové podařila povedená a historicky poučená interpretace dvou skladbiček. Ve varhanním sále zazněla taktéž Sonata seconda Daria Castella (1602–1631). Duo ve složení Bohdana Hinerová (housle) a Kateřina Maňáková (theorba) bylo dobře sehrané. Jen na samotný závěr muzikantky neskončily úplně sjednoceně. Během rychlých běhů v houslích se několikrát stalo, že tóny neladily zcela přesně. Vždy se ale jednalo jen o krátký okamžik a během chvíle se intonace napravila.

matine_JAMU_02

Předposlední zastavení se odehrálo v klenbovém sále. Zde zaznělo nejprve Postludium z Glagolské mše Leoše Janáčka (1854–1928) v úpravě pro dvě marimby Martina Opršála, který se společně s Martinem Švecem ujal také paliček. Aranže tohoto díla byla odvážná a po bubenících vyžadovala velkou technickou zdatnost. Ve většině případů to však bicistům nedělalo žádný problém. Následně zazněla úprava druhé věty Smyčcového kvartetu č. 8 Dimitrije Šostakoviče (1906–1975), kterou pro ansámbl bicích nástrojů zaranžoval Jakub Kub. Bicí ansámbl ve složení Jakub Kub, Anežka Nováková, David Paša, Adéla Spurná, Martin Kučík, Filip Zázvorka a Lenka Titzová si s interpretací poradil velmi dobře. Tato aranže fungovala o něco lépe než výše zmíněná úprava Janáčkova Postludia. Občas bylo sice těžší rozeznat jednotlivé nástroje v celkové mase zvuku, což ale mohlo z části být vlastním prostorem. Naopak pochválit je potřeba zvukovou barevnost aranže.

V závěru matiné se opět všechny skupiny sešly v aule, kde v podání klavíristy Adama Závodského zazněla Janáčkova klavírní sonáta 1. X. 1905. Závodský hned s několika prvními notami ukázal, že má výborný cit pro tón. Měl také skvěle podchycené frázování a veškerá zrychlení nebo zpomalení měla jasný smysl. S tím souviselo i velice dobré uchopení dynamických a výrazových rozdílů. Ačkoliv se do provedení vloudilo pár přehmatů, Adam Závodský to jednoznačně dohnal nasazením a výrazem, které do hry vkládal.

Matiné Hudební fakulty JAMU v sobě dokázalo zkombinovat povedené hudební výkony se zajímavým dramaturgickým uchopením. Divákům se tak naskytla i příležitost, aby navštívili místa, kam se třeba ještě nedostali. HF JAMU dlouhodobě ukazuje, že do brněnského kulturního prostoru dozajista a právem patří.

Filip Zázvorka, Jakub Kub: Nápěvkové patternlude

Dan Dlouhý: Sublimace pro theremin a elektronickou složku a video

François Couperin: Vingt-cinquième ordre (La Visionaire, Les ombres errantes)

Dario Castello: Sonata seconda

Leoš Janáček: Postludium (arr. pro dvě marimby Martin Opršál)

Dimitrij Šostakovič: Smyčcový kvartet č. 8, II. Allegro molto (arr. pro bicí ansámbl Jakub Kub)

Bohuslav Martinů: árie z kantáty Otvírání studánekPotkal jsem jeseň

Leoš Janáček: 1. X. 1905

Průvodkyně: Bedřiška Ponížilová, Anna Porubanová, Edita Košnárová

Filip Zázvorka: hlas a elektronika

Jakub Kub: perkuse

Dan Dlouhý: theremin

Silvie Sommrová: cembalo

Bohdana Hinerová: housle

Kateřina Maňáková: theorba

Martin Opršál: marimba

Martin Švec: marimba

Anežka Nováková: perkuse

David Paša: perkuse

Adéla Spurná: perkuse

Martin Kučík: perkuse

Filip Zázvorka: perkuse

Lenka Titzová: perkuse

Marek Rajnoch: klavír

František Čech: housle

Pavel Popelka: housle

Miguel Alexandr Jara: viola

Simeon Hána: zpěv

Adam Závodský: klavír

sobota 9. 11. v 11 hodin, Hudební fakulta JAMU

Foto Marek Olbrzymek

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více