Pestrý folkový svět. Barvy tria Vondrák — Bodlák — Polák

Pestrý folkový svět. Barvy tria Vondrák — Bodlák — Polák

Nejdná se vlastně jenom o folk, ke sdružení Vondrák – Bodlák – Polák se střídavě připojovali spoluhráči od rocku až po alternativu. Album Barvy přináší výběr nahrávek ze začátku 80. let, ale koncentruje v nich dlouhý úsek vývoje brněnské hudební scény, jak se formovala předtím i potom.

„Bylo mi asi patnáct, byl jsem na diskotéce, kde se pila kofola s rumem, a mně se udělalo špatně. Jedna řecká kamarádka mě vyvedla na vzduch, a tam, nad kanálem, stál on, bledej mánička. Říká: „Já su Bodlák“, já nato: „Já su Vondrák“ – a od toho momentu jsme byli kamarádi.“ Tak líčil v červnu 2014 v rozhovoru pro tento server Jiří Vondrák své seznámení s kamarádem a dlouholetým spoluhráčem. Že Vondrák a Bodlák byly vlastně přezdívky, je nepodstatné. Důležitější jsou písně, které po duu Jiřího Vondráčka a Antonína Jaroše zůstaly. Vondrák & Bodlák však nebylo duo typu dnešního Sovy & Slamáka (zajímavá písničkářská dvojice z Ostravy, pokud ještě neznáte…) nebo někdejšího Palečka s Janíkem. Šlo spíše o pevné jádro, kolem kterého jako elektrony kroužili další hudebníci v čele s violoncellistou Aťou Lukášem. V roce 1980 – to už měli pánové za sebou roli doprovodné kapely řecké zpěvačky Froso Tarasidu – pak duo rozšířil na trojici Michal Polák, muž bez přezdívky, starší a zkušenější, v Brně známý především jako zpěvák Synkop 61 s nezaměnitelným falsetem. A právě repertoár tria Vondrák—Bodlák—Polák, opět v propojení s dalšími muzikanty, nabízí album Barvy, záslužný počin vydavatelství Indies Happy Trail. Jde o výběr nahrávek ze samého počátku 80. let (trio se rozpadlo v roce 1982). I tak malý výsek z historie brněnského folku však mnohé prozradí a dostatečně uvede do souvislostí.

Především nešlo o trojici čistě folkovou. I když pánové měli v základním obsazení pouze své hlasy, akustické kytary a foukací harmoniku, jejich písně byly postaveny na pestrých aranžích. Podstatná část alba (7 písní z 19) pochází z legendárního Folkového kolotoče z Ostravy, kde kapelu obohatil zvuk už tehdy nevšední flétny Zdeňka Němečka a také host mimobrněnský a mimofolkový, saxofonista Mikoláš Chadima. Zajímavá je například – nejen svým názvem – píseň Punk. V ní vytváří zvuk saxofonu a skutečně takřka punková (akustická!) kytara kontrast k folkově zpěvnému „na na náj“. Text je strukturou vět spíše folkově protestsongový, ale s punkovými myšlenkami si nezadá: „Ten, kdo si to zpívá, má asi pěknej barák a nikdy z něho nevylezl ven.“ Z téhož koncertu pochází i nahrávka písně Chmýří bodláků, něco mezi podobenstvím, vtípkem namířeným dovnitř a zajímavou hrou s jazykem (zpíval by dnes někdo „Nikdy se nevrátí ku rodné stopce“?). A do třetice Folkový kolotoč – vážnější píseň Vlaštovka odnáší jaro, opět s výraznou Němečkovou flétnou a se zajímavými skoky do falsetu.

Nejen Chadima a Němeček však kolem Vondráka, Bodláka a Poláka kroužili. Album zachycuje pokračující spolupráci s Vratislavem „Aťou“ Lukášem (včetně dodnes silné folkové písně Barvy) a důležitým hostem je také klávesista Karel Horký, dnes syntezátorový mág Daniel Forró, žijící v Japonsku. Jeho vklad do písní folkového tria byl dvojí – zatímco ve studiové nahrávce písně Příroda jeho varhany pouze decentně doprovázejí folkový základ, který charakterizují plné kytary a velmi dobrý zpěv s důrazem na každý dlouhý tón, funkově rozdováněná skladba Dětská svým zvukem připomíná stav rockové hudby na počátku 80. let a současně odkazuje jak k raným Synkopám, tak třeba k bigbítovému období Ulrychů. Z dalších hostů – ano, výčet ještě není kompletní – pak zmiňme ještě Pavla Kopřivu. Ne proto, že by se bez jeho houslí písně BarvyVánoce neobešly, ale proto, že muzikanti z Folk Teamu byli na brněnské scéně důležitými souputníky Jiřího Vondráka a jeho spoluhráčů. Ostatně třístránková vzpomínka Romana Venclovského v bookletu alba začíná slovy: „V mém životě měli Vondrák s Bodlinou zcela zásadní význam. Byli to oni, kteří v podstatě zavinili, že jsem muziku v tomto žánru začal taky hrát.“

Album Barvy má velkou dokumentární hodnotu a je jen škoda, že zdánlivě solidně vypravený booklet neobsahuje přesná data vzniku skladeb (jsou-li známa) a především – což je vážnější chyba – údaje o autorství jednotlivých písní. Navzdory těmto opomenutím jsou Barvy důležitým, donedávna citelně chybějícím, kamínkem do mapování historie brněnského folku a hudební scény obecně. Za to patří protagonistům a především vydavateli velký potlesk. Horší technická kvalita některých nahrávek (například Punk poznamenal zvuk vskutku punkový) je v tomto ohledu nepodstatná.

A písně samotné? Obstojí i více než třicet let po svém vzniku? Některé určitě. Titulní Barvy, Staroušků svět, Kolikrát a mnohé další znějí stále svěže, a to navzdory – viděno z dnešního pohledu – nadužívaným knižním výrazům a složitější syntaxi. Ale možná je to jinak. Třeba ono „Ach, kolik krásných barev odkládáš…“ nebo „Ten celičký svět byl pro ně dva krůčky svět“ tvoří svou něžností tak dokonalý protipól k slovníku dnešních písňových autorů, že se nám to nemůže nelíbit. A skladby, v jejichž struktuře výrazně slyšíme folk sedmdesátých, spíše než nastupujících osmdesátých let, jako je například epická Kluci, nezlobte se od Vlasty Třešňáka? Ty jsou skutečně především dokumentem doby – dokumentem o tom, jak důležitým nástrojem byla ve folku foukací harmonika; jak se pro umocnění pocitu pracovalo s prolínáním zpěvu a recitativů; a jak tehdy tvorbou mladých autorů i interpretů rezonovala sociální témata. Ostatně právě tato převzatá píseň byla jednou z prvních, které spolu Vondrák s Bodlákem nacvičili. Proto možná její odvážné zařazení na úvod desky. Vnímáme-li repertoár zařazenýna album jako celek – tedy skladby autorské i převzaté –, vyjde nám Vondrák—Bodlák—Polák jako kapela zakotvená ve své době, ale zároveń velmi pestrá, díky aranžím i tématům písní.

Vondrák—Bodlák—Polák: Barvy, vydavatel: Indies Happy Trails 2015. 19 skladeb, celková stopáž: 69:13

Vondrák – Bodlák – Polák a navíc Daniel Forró, foto Jef Kratochvil

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Šedesáté narozeniny letos v březnu oslavil Jiří Vondrák, významná postava brněnské kultury – písničkář, dokumentarista, režisér, autor divadelních her i prózy, někdejší vydavatel a principál Divadla šansonu. Povídali jsme si u něj doma. O zahraničních úspěších skupiny Bowle, o setkávání s Bulatem Okudžavou, o vztahu k Řekům nebo o novém albu šansonů, na kterém právě pracuje. Mimochodem Jiří Vondrák se ve skutečnosti jmenuje Vondráček a z Brna nepochází.  více

Brněnská skupina Folk Team letos slaví čtyřicet let od svého vzniku. Stačí vidět jedno jediné její vystoupení a člověk si uvědomí, že pánové mají i po těch čtyřech dekádách stále energie na rozdávání. Že své hudbě zdravě věří a že věří i tomu, že lidem se vedle léty ověřených hitů budou líbit i nové písně. O historii i současnosti Folk Teamu jsme hovořili s kapelníkem a houslistou Pavlem Kopřivou.  více


Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce