Postní koncert Českého filharmonického sboru Brno

1. duben 2014, 0:37

Postní koncert Českého filharmonického sboru Brno

Dobře sestavený i výborně provedený program duchovní hudby jsme mohli slyšet v neděli večer v Besedním domě. Český filharmonický sbor Brno pod vedením Jana Ocetka uzavřel pro tuto sezónu svůj abonentní cyklus.

Skladby čtyř autorů se tematicky všechny hodily do postního období, hudebně by se daly velmi obecně zařadit do umírněného proudu evropské moderny dvacátého století. První polovina koncertu patřila takřka celá dílu Francise Poulenca. Jeho Litanie k černé Madoně pro tříhlasý ženský sbor s varhanami (hrál Martin Jakubíček) jsou niterná skladba, která svou atmosférou a barvou připomene fantastické Salve Regina ze závěru Dialogů karmelitek. Ženská část ČFSB zněla průzračně a křehce a v tomto duchu koncert pokračoval i po příchodu mužské části. Čtyři postní moteta pro smíšený sbor bez doprovodu umožnila filharmonickému sboru, aby se ukázal tak, jak ho mám nejraději. Čistý, krásně znějící zpěv vyrovnaných hlasů, bezvadná výslovnost, dynamický rozsah i kázeň, nic netrčí ven, všechno je tam, kde má být. V posledním motetu Tristis est anima mea zasvítilo krátké sopránové sólo členky sboru. Poulencovskou část večera uzavřela modlitba Salve Regina. Jako ne úplně šťastné mi přišlo zařazení menší oslavné skladby Totus tuus (Celý tvůj) Henryka Góreckého. Jedná se o příležitostnou kompozici na počest cesty Jana Pavla II. do Polska v roce 1987. Skladba se i při malém rozsahu opakuje a ztrácí napětí. Provedení – především krásné, dlouhé pianissimo v závěru – mě s ní částečně smířilo, ale nadšený jsem z ní stejně nebyl.

Ve druhé polovině se koncert přelomil k dramatičtějším kompozicím. Na prvním místě to byla kantáta Bohuslava Martinů Hora tří světel, která kombinuje texty lidových vánočních písní, Henryho Vollama Mortona a Matoušova evangelia. Kantáta konfrontuje lidově podávanou radostnou zvěst o Kristově narození s naléhavou reflexí jeho smrti na kříži. Sólový part zazpíval pěkným, světlým barytonem Tomáš Badura. Rušila mě recitace zesílená přes mikrofon – škoda, že ji Vladimír Krátký nezvládl akusticky. Koncert uzavřel Otče náš Leoše Janáčka pro smíšený sbor, tenor, varhany a harfu. Skladba svým charakterem i dramatickým výrazem hezky navázala na předchozího Martinů, uzavřít koncert duchovní hudby modlitbou Páně má navíc i obecnější logiku. Provedení bylo výborné, tenorista Petr Levíček i harfistka Pavla Kopecká se přidali k vysoké úrovni sboru.

Český filharmonický sbor Brno je těleso špičkové kvality, ale na koncertě bylo vidět, že zápasí s existenčními potížemi, a připadá mi skoro jako zázrak, že se neprojevují na jeho umělecké úrovni. Když si musí harfistka sama připravovat notový pult, gratulovat sólistům chodí členky sboru a další člen sboru stojí před koncertem i o přestávce ve foyer u prodejního stolku s nahrávkami, tak je jasné, že tu cosi chybí. Konkrétně aspoň jedna nebo dvě technické síly, které by hudebníkům ušetřily tyto mimohudební zádrhele. Jistě, jsou to maličkosti, ale bylo by fajn, kdyby si profesionálové, kteří spolupracují s Berlínskou filharmonií, nemuseli dělat všechno sami jako undergroundová kapela. Přál bych v tomto směru ČFSB snadnější život skrz sponzora, větší přízeň magistrátu – cokoliv, co by pomohlo. Některé věci by se ale na koncertech mohly i tak lépe pohlídat. Byl bych pro to, aby se zvlášť při takto meditativních večerech v sále zšeřilo nebo možná úplně zhaslo a světlo by se soustředilo jenom na jeviště. Kromě atmosféry to vytvoří i pocit koncentrovanějšího zvuku, když se světlem zdůrazní, kde je jeho zdroj. A z římsy nad manuálem varhan bych odstranil ten umělohmotný kelímek, fakt to nevypadá dobře.

Český filharmonický sbor Brno i se svým šéfem Petrem Fialou pokračuje v činnosti a abonentní cyklus pro příští sezónu je připraven. Pokud bych měl brát nedělní koncert jako pozvánku, rozhodně se podařila.

Sborový koncert. Francis Poulenc: Litanies a la vierge noire, Quatre motets pour un temps de pénitence, Salve regina, Henryk Górecki: Totus tuus, Bohuslav Martinů: Hora tří světel, Leoš Janáček: Otče náš. Petr Levíček – tenor, Tomáš Badura – baryton, Vladimír Krátký – recitace, Pavla Kopecká – harfa, Martin Jakubíček – varhany, Český filharmonický sbor Brno (sbormistr Petr Fiala), dirigent Jan Ocetek. 30. 3. 2014, Besední dům, Brno.

Foto Boris Klepal

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Digital Concert Hall má v neděli na programu přímý přenos Janáčkovy Glagolské mše. Na provedení se s Berlínskými filharmoniky a Simonem Rattlem podílí i Český filharmonický sbor Brno a varhanní virtuos Christian Schmitt, jehož jste mohli slyšet s Magdalenou Koženou při jejím Koncertu pro Brno.  více

Zakladatel Českého filharmonického sboru Brno Petr Fiala dnes slaví sedmdesáté narozeniny. Kromě gratulace to pokládám za dobrou příležitost k rozhovoru o jeho práci současné, minulé i budoucí.  více

Abonentní sezónu Českého filharmonického sboru Brno zahájili hosté: Kühnův dětský sbor se sbormistrem Jiřím Chválou. Pěvecká kvalita koncertu byla jednoznačná, repertoár konzervativní. Slabinou bylo scénické ztvárnění druhé části koncertu.  více


Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více