Pozapomenutý klenot Františka Musila zahájil Velikonoční festival duchovní hudby

Pozapomenutý klenot Františka Musila zahájil Velikonoční festival duchovní hudby

Velikonoční festival duchovní hudby letos slaví třicet let své existence. Tradičně je jeho program rozčleněn do dvou velikonočních týdnů. Letos se festival koná mezi 2.–16. Dubnem. Jak sám dramaturg Vladimír Maňas zmiňuje, jubilejní ročník vnímá jako „příležitost k vykročení a hledání nových horizontů“. Myšlenku zrcadlí také festivalové téma, kterým je přetváření – hledání zapomenutých skladeb, střet staré a nové hudby či uvádění hudby soudobé. Kromě provádění duchovní děl minulých staletí i současnosti se program festivalu dramaturgicky opírá o liturgii velikonočních svátků. Rozdělen je do devíti koncertů konajících se v šesti brněnských chrámech, z nichž dva vyčnívají svým nákladných vokálně–instrumentálním aparátem.

Jedním z nich byl včerejší zahajovací koncert, který se konal v katedrále Petra a Pavla. Věnovaný byl dílu brněnského dómského varhaníka a skladatele Františka Musila (1852–1908). Kdysi slavné oratorium Stabat Mater pro sbor a orchestr, dnes známé spíše v podobě úpravy jako kancionálové písně Stála Matka, je vzácnou příležitostí ke spojení profesionálních hudebníků a vyspělých amatérských sborů. Skladba měla premiéru 21. dubna 1895, které se ujal Filharmonický spolek Beseda brněnská pod vedením Josefa Kompita. V témže roce byla oceněna cenou České akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění. O deset let později se skladba dočkala také provedení pražským Hlaholem a Českou filharmonií, kterou dirigoval Stanislav Jiránek.

Při novodobé premiéře díla se pod taktovkou dirigenta a sbormistra Tomáše Krejčího propojila Filharmonie Brno s pěti brněnskými sbory: Ars Brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Pěvecký sbor Masarykovy univerzity a Vox Iuvenalis. Sólových pěveckých partů se ujali Lucie Kašpárková (soprán), Jarmila Balážová (mezzosoprán), Martin Javorský (tenor) a František Zahradníček (bas). Celý koncert v přímém přenosu vysílala stanice Český rozhlas Vltava.

Skladba členěná do deseti částí je obohacena o úvodní orchestrální preludium. Předehra svou ponurou náladou odkazuje na závažné téma obsažené v liturgickém textu. Kompletní provedení oratoria v roli Filharmonie Brno působilo velmi vkusně. Až na pár drobných rytmických a intonačních nedokonalostí hrál orchestr jednotně. A však i přes velmi zřetelná, jednoduchá a dobře čitelná gesta Tomáše Krejčího bylo znát, že dirigent orchestr popohání. Proto se také některé orchestrální mezihry zdály být bez onoho žádoucího napětí a orchestr při nich působil unaveně.

Méně vyrovnané byly výkony sólistů. Při společných částech (např. Eja Mater, fons amoris) kvarteto zpívalo subtilně, obzvlášť v komorně pojatých úsecích. Bohužel však velmi často v nízké dynamice a v nízkých polohách zanikal mezzosopránový a tenorový hlas. V dramaticky vypjatějších momentech (např. Fac me plagis vulnerari) se taktéž zvukově do popředí dostávali basista se sopranistkou, která mnohdy svým silným, přespříliš vibrujícím hlasem, a ne vždy (ve vyšších polohách) příjemnou barvou hlasu ostatní přezpívala. Bohužel, tyto nedokonalosti se objevovaly i při sólových áriích zpěváků. Kvůli silnému vibratu Lucie Kašpárkové zanikala výslovnost. Jarmila Balážová oproti své kolegyni sice působila mnohem decentněji a se svou temnou barvou hlasu tajemněji, ale i u ní se vyskytoval problém s výslovností, vycházející z ne příliš znělých nízkých poloh. Obdobně tomu bylo také u tenoristy Martina Javorského. Jak Javorskému, tak Zahradníčkovi nejlépe zněly středy, které byly suverénní, barevně vyvážené a dobře znělé.

Excelentní bylo sborové provedení. I když se jednalo o spolupráci pěti amatérských sborů, dohromady působily jako jeden. V rámci oratoria fungoval sbor jako dramatický prvek. Detailní práce s dynamikou a frázováním působila svěže i ve vypjatějších částech, kupříkladu ve fugách. Naopak jemnost a prosvětlenost bylo u sboru možné zaznamenat v šesté části Sancta Maria nebo v závěrečném Amen.

I přes jistou rozporuplnost provedení Musilova Stabat Mater je možné koncert vnímat jako neopomenutelné a majestátní zahájení festivalu.

Program

František Musil – Stabat Mater

Obsazení

Lucie Kašpárková – soprán

Jarmila Balážová – mezzosoprán

Martin Javorský – tenor

František Zahradníček – bas

Spojené brněnské sbory:

Ars Brunensis

Ensemble Versus

Gaudeamus Brno

Pěvecký sbor Masarykovy unvierzity

Vox Iuvenalis

Filharmonie Brno

Tomáš Krejčí – dirigent

2. dubna 2023 v 19 hodin, katedrála sv. Petra a Pavla

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce