Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis a Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.
Koncert byl pozoruhodný provedenými skladbami: ústřední kompozicí večera byla mše Dictes moy toutes vos pensées Jeana Moutona (1459–1522), která se nachází ve dvou významných rukopisech. První je uložený v nizozemském Den Bosch a druhý je majetkem knihovny farnosti sv. Jakuba a je deponovaný v Archivu města Brna. Brněnským divákům se navíc naskytla unikátní příležitost do rukopisu náhlednou v „reálném čase“ při provedení, neboť jeho stránky byly při koncertu promítány na plátno. Moutonovo zhudebnění ordinaria vychází z chansonu Dictes moy toutes vos pensées (Prozraďte mi všechny své myšlenky) francouzského skladatele Loyseta Compèra (1445–1518), který celý koncert započal. Provedení skladby bylo vystaveno na kontrastech prostupujících celý večer. Některé sloky byly čistě instrumentální; vše zaznělo v podání loutnistky Kateřiny Maňákové a flétnisty Dante Jongeriuse, a některé pasáže byly zpívané Andrewem Hallockem.
Na první kompozici navázalo Kyrie z Moutonovy mše. Čistě vokální pasáže v podání Cappelly Pratensis ve složení Andrew Hallock a Tim Braithwaite – superius, Lior Leibovici – altus, Peter de Laurentiis – tenor a Marc Busnel a Jonty Coy – bassus, byly prokládány intabulovanými – do loutnové tabulatury přepsanými – úseky (tzv. alternatim praxe – tedy v tomto případě střídání vokálního a instrumentálního provedení částí dané skladby). Mezi jednotlivé části Moutonovy mše pak byly zařazeny instrumentálními kompozice Miguela de Fuenllany a Enríqueze de Valderrábana. V závěrečném Agnus Dei se pak obě složky opět propojily.
Vokální a instrumentální skladby byly během celého večera prováděny z historické notace
a tabulatur, čemuž odpovídalo i rozmístění Cappelly Pratensis na pódiu. Zpěváci byli shromážděni kolem jedné velké sborové knihy umístěné na notovém pultu. Oproti moderním materiálům je zápis jiný nejen v užití samotných notových znaků, ale také v rozmístění jednotlivých hlasů. V současných partiturách jsou řádky hlasů napsány pod sebou a je tedy naprosto zřejmé, kde se kompozice v daný moment „nachází“. Historické partitury byly tvořeny jinak: každý hlas byl napsaný v samostatném segmentu, který obsahoval celou část (v tomto případě čtyři hlasy = čtyři segmenty). Na rozdíl od moderní sborové partitury tato notace vyžaduje, aby interpreti v reálném čase rozhodovali o věcech jako je rozmístění textu či neoznačené předznamenání. Zpěváci z Cappelly Pratensis tak museli vedle klasických požadavků jako jsou intonace, sezpívanost a další ukázat i poměrně velkou znalost hudební teorie daného období. Těleso ovšem demonstrovalo, že je i v tomto aspektu sběhlé a jejich interpretace byla výborná. K intonačním zádrhelům nedocházelo, zvuk byl vyvážený a všechny hlasy byly dobře slyšet. Sezpívání bylo perfektní a kvůli tělesnému kontaktu a gestům, které vycházejí z dobové praxe, si Cappella Pratensis pohrála s lehkými tempovými nuancemi, které celému provedení dodaly na lesku.
Skvělá byla i instrumentální složka večera. Až na závěrečné Agnus Dei byli instrumentalisté u stolu v levé části pódia – ke kontrastu způsobenému střídáním instrumentální a vokální hudby tak přibylo ještě oživení akustické. Podobně jako zpěváci byli i muzikanti výborně sehraní. Duo si povedeně pohrávalo s frázováním i dynamikou, občasné vynechání flétny mělo za následek další zvukový kontrast. Dante Jongerius vystřídal během koncertu více fléten a společně s Kateřinou Maňákovou po celou dobu pečlivě dbali na to, aby se ani jeden z nástrojů v celkovém zvuku neztrácel či nevyčníval. Podobně jako zpěváci i instrumentální duo performovalo z historických materiálů a platí, co bylo zmíněno výše.
Dramaturgicky byl večer velmi pečlivě vystavěný. Střídání vokální a instrumentální a duchovní a světské hudby tak vytvořilo povedené, několikrát zmíněné kontrasty, které zapříčinily, že byl čtvrteční koncert posluchačsky velmi pestrý a dokonale se hodil do prostoru sálu Milosrdných bratří, neboť se zde duchovní a světské spojuje. Atraktivní dramaturgie byla podpořena skvělými hudebními výkony, které lze obdivovat také proto, že byly provedené z historických materiálů.
Loyset Compère: Dictes moy toutes vos pensées (Prozraďte mi všechny své myšlenky)
Jean Mouton: mše Dictes moy toutes vos pensées – Kyrie
Miguel de Fuenllana: Fantasía ze sbírky Orphénica Lyra
Jean Mouton: mše Dictes moy toutes vos pensées – Gloria
Miguel de Fuenllana: Fantasía ze sbírky Orphénica Lyra
Jean Mouton: mše Dictes moy toutes vos pensées – Credo
Diminucce na téma Dictes moy toutes vos pensées
Jean Mouton: mše Dictes moy toutes vos pensées – Sanctus
Miguel de Fuenllana: Fantasía ze sbírky Orphénica Lyra
Enríquez de Valderrábano: Fantasía ze sbírky Silva de Sirenas
Jean Mouton: mše Dictes moy toutes vos pensées – Agnus Dei
Cappella Pratensis
Andrew Hallock, Tim Braithwaite (umělecký vedoucí) – superius
Lior Leibovici – altus
Peter de Laurentiis – tenor
Marc Busnel, Jonty Coy – bassus
Ramillete de Tonos
Dante Jongerius – renesanční flétny
Kateřina Maňáková (umělecká vedoucí) – vihuela de mano
čtvrtek 4. prosince v 19 hodin, konvent Milosrdných bratří, Brno
Zatím nebyl přidán žádný komentář..