Baletní soubor Národního divadla Brno představil v rámci letošní letní scény BaLéto na Biskupském dvoře v Brně 2026 hned čtyři reprízy světoznámého baletu Romeo a Julie ruského skladatele Sergeje Prokofjeva (1891-1953) podle stejnojmenné tragédie Williama Shakespeara (1564-1616). Diváci se však mohli těšit z různých obsazení; každý večer měl tedy svůj osobitý ráz. V pátek 17. července se představili v titulních rolí tanečníci Philipp Mergener a Ksenia Ovsyanick. Tuto letní verzi upravenou pro prostory dvora připravil režisér Martin Glaser s choreografem Máriem Radačovským, scénu vytvořil Marek Hollý a kostýmy Alexandra Grusková.
Tragický příběh dvou milenců zaujal Sergeje Prokofjeva v roce 1935. Světové premiéry se dočkal v Mahenově divadle Brně v roce 1938, kvůli politickým restrikcím však bez Prokofjevovy přítomnosti. Jeho hudba podtrhuje dramatický charakter baletu a dává jasnou strukturu jednotlivých vět ve čtyřech dějstvích. Brněnská produkce změnila dělení na pouhé dvě dějství, avšak bez škrtů. Jako každé představení prováděné venku i tento večer zápasil s externími faktory – nejisté počasí posunulo začátek o dvacet minut a občasné kapky deště provázely celý večer. Větším neštěstím byl však rockový koncert na vedlejším Zelným trhu, který v plné síle hrál až do noci.
Strohá scéna přirozeně tvořená budovou Moravského zemského muzea doplněná závěsy a postranními černými portály dala vyniknout kostýmům obou rodů – neutrální a ležérní béžový úbor Monteků v kontrastu s černými a vyšperkovanými šaty Kapuletů. Od jejich vizuálu se odrážela i úvodní choreografie, která nechala Romea a jeho přátele volně poskakovat v hravém až žertovném duchu. Skupina okolo Tybalta (Ilia Mironov) se naopak pohybovala pevně a rázně s vlajkami. Velmi efektní byli praporečníci souboru Flag art Monadria, kteří si nad bitkou dvou rodů přehazovali vlajky v organizovaném vrhu. Očekávaná scéna na plese přinesla zajímavé vizuální pojetí, ve kterém tanečníci oděni v černém vykazovali noblesu stříbrnými kamínky na šatech a pavučinovou mřížkou před obličejem. Až při ikonickém Tanci rytířů, kdy všichni tančili k divákům zády, se odhalily jejich masky nandané na zátylku. Když Tybald rozpoznal Merkucia (Shoma Ogasawara) a Benvolia (Nikolas Muňos) na plese z tanečníků se staly stěny, mezi kterými se nezvaní hosté divoce proplétali. Opravdová vášeň a sladkost nastala ve večerní scéně, při které režisér Martin Glaser chytře využil balkón Moravského zemského muzea. Tento závěr prvního dějství dal velký prostor Philippovi Mergenerovi a Ksenii Ovsyanick, kteří předvedli krásné vzájemné napojení a divokou chemii.
Druhá půlka večera začala poněkud zmateně. V programu bylo rozděleno dějství jinak než na scéně. Navíc po několika minutách představení přerušil s omluvou choreograf Mário Radačovský, který požádal techniky, aby usušili vlhké baletolino. Je opravdu na škodu, že jeviště nezkontrolovali během přestávky a tak se zkrátila věta o předání dopisu Romeovi. Následoval tajný sňatek Romea a Julie knězem (Ivan Příkaský), po kterém se odehrálo další násilí mezi Monteky a Kapulety. V této scéně vynikl Shoma Ogsawara v roli Merkucia, který postupně podléhá svému zranění. Moment, kdy jeho skupina stojí nehnutě a Merkucio s každým pohybem vyčerpává své síly, měl velkou a bolestnou hloubku. Odveta v podobě smrti Tybalta byla vrcholem taneční akce a napětí. Hořkosladké střetnutí milenců opět rozpoutalo vroucí vášeň a křehkost, které se mladí představitelé zhostili s citem. Velké napětí finální věty v jízlivých tremolech orchestru bylo podpořeno protichůdnou akcí na jevišti, kdy netušící služky a rodiče Julie (Se Hyun An a Dillon Perry) připravují na Juliinu svatbu s Parisem (Adam Ashcroft). Závěrečná smrt obou hlavních rolí byla vyústěním ve velkém zvuku a dramatickém patosu.
Nahrávka orchestru Janáčkova divadla ze záznamu byla dobře slyšet, bohužel při jakýchkoliv sólových pasážích byl zvuk až příliš hlasitý a působil velmi surově. I přesto intimní momenty, hlavně první noc milenců a finální scéna Juliiny a Romeovy smrti, přehlušila venkovní hudba, která významně narušila atmosféru a koncentraci. Absence dirigenta byla znát v souhře skupiny Kapuletů, za ztížené podmínky se tato maličkost dá však odpustit. Těžištěm večera byla bezpochyby choreografie, která byla v pohybech i komunikaci postav velmi konkrétní a nejen symbolická, tudíž byla snadno čitelná a srdci diváků blízká.
Program:
Sergej Prokofjev
Romeo a Julie, Op. 64
Režie: Martin Glaser
Choreografie: Mário Radačovský
Scéna: Marek Hollý
Kostýmy: Alexandra Grusková
Orchestr Janáčkovy opery pod vedením dirigenta Pavla Šnajdra ze záznamu
Osoby a obsazení:
Ksenia Ovsyanick – Julie
Philipp Mergener – Romeo
Dillon Perry – Kapulet, hlava rodu, otec Julie
Se Hyun An – žena Kapuletova, matka Julie
Kristýna Kmentová – přítelkyně Julie
Ilia Mironov – Tybalt, bratranec Julie
Shoma Ogasawara – Merkucio, přítel Romea
Nikolas Muňos – Benvolio, Romeův bratranec
Adam Ashcroft – Paris, příbuzný vévody
Karel Littera – vévoda veronský
Ivan Příkaský – Lorenzo, kněz
Baletní soubor NdB
Flag art Monadria – praporečníci
Pátek 17. července ve 20:15, Biskupský dvůr v Brně
Zatím nebyl přidán žádný komentář..