Sisa Feher a její Mammatus na Maratonu hudby Brno

11. srpen 2025, 2:00
Sisa Feher a její Mammatus na Maratonu hudby Brno

Na festivalu Maraton hudby Brno si lze zajít na tzv. jazzovou scénu pořádanou také pod záštitou Českého rozhlasu, která se nachází na dvoře brněnského Divadla Husa na provázku. V pátek 8. srpna se tady již poněkolikáté představila slovenská zpěvačka a multiinstrumentalistka Sisa Feher se svou kapelou ve složení Vojtěch Procházka – klavír, syntezátory, Oskar Török – trubka a Jakub Kačic – bicí.

Sisu Feher si brněnské publikum může pamatovat z řady jiných projektů jako Fehero Rocher nebo Used to Be a Sofa, v nichž proplouvá napříč hudebními žánry. Letos zpěvačka posluchačům představila svoji novinku s názvem Mammatus. Toto album vzniklo za relativně krátkou dobu a je inspirováno skladatelčiným mateřstvím (i když samotný název původně značí typ mraku a s mateřstvím nijak nesouvisí). Autorka však obsah a poselství svého nového projektu popsala pro média (www.fullmoonzine.cz) takto: „Témou nahrávky je idealizovanie našej budúcnosti skrz bolestný optimizmus úzko spätý s materinským citom. Ten má napomáhať k nežnejšiemu pohľadu na komplikovanú environmentálnu a spoločenskú situáciu vo svete a romantizovať predpokladanú dystopickú budúcnosť, s ktorou sa budú musieť pasovať práve ďalšie generácie. Urgencia riešenia tejto situácie bez negatívnych a nenávistných procesov je utopistickou predstavou, ktorú sa snažím manifestovať ako reálnu možnosť.“ Do vytvoření alba se zapojilo mnoho hudebníků, avšak v páteční večer se publiku společně se zpěvačkou představilo kvarteto, tedy jistá zmenšená forma tohoto projektu, se kterou skladatelka běžně vystupuje.

Feher v případě Mammatus opouští tradiční jazzový zvuk a svou pozornost zaměřuje na novou, možno říci experimentální linii podpořenou prací se syntezátory. Nové zvuky, barvy a vjemy jednotlivé písně koření a posluchače správně dráždí. Bonusem je, že kapela s tímto prvkem pracuje obezřetně, a především vždy v návaznosti na obsah textu.

Sisa Feher dává na pódiu větší prostor hudbě než mluvenému slovu. První půl hodinku se tak diváci mohli v klidu zaposlouchat do písní, které na sebe plynule navazovaly. Až poté k nim zpěvačka promluvila. Její (nejen hudební) vystupování působí velmi vřele, přirozeně a především neafektovaně. Na místě je také ocenit výtečnou hlasovou techniku, příjemnou a průraznou barvu hlasu bez zbytečných manýr. Jistě právě čistou muzikalitou umělkyně zaujala přísedící publikum. Suverénní výkony podalo také kvarteto – Oskar Török zpočátku svou trubkou hlas pouze doprovázel a podporoval v unisonech či menších melodických pasážích. Ve druhé půli koncertu však v sólech ukázal bravurní techniku, fantazii i rytmickou představivost (např. píseň Mama). Své hudební slovo v průběhu večera dostali také zbylí dva hudebníci – Vojtěch Procházka a Jakub Kačic – kteří taktéž potvrdili své muzikantské kvality. Třešničkou na dortu bylo vzájemné propojení kvarteta, kdy se i Sisa Feher představila jako kytaristka nebo klavíristka. Muzikanti na sebe skvěle a pohotově reagovali, znatelně si hudbu užívali a dávali tak prostor posluchačům se hluboce zaposlouchat a hodinový vstup si dosyta užít.

Program:

Sisa Feher – zpěv, kytara, baskytara

Vojtěch Procházka – klavír, syntezátory

Oskar Török – trubka

Jakub Kačic – bicí

Výběr z vlastní tvorby (album Mammatus)

Pátek 8. 8. 2025 v 19h, dvůr Divadla Husa na provázku

Foto archiv umělkyně

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Na podzim příštího roku se odehraje jubilejní desátý ročník mezinárodního hudebního festivalu Janáček Brno, který tentokrát ponese podtitul Kořeny. Jako malá ochutnávka se v pátek 31. října
v Mahenově divadle odehrál slavnostní koncert k představení programu MFJB 2026. Během večera, pojmenovaného příhodně Janáček na start! zazněla díla Jeana Sibelia, Leoše Janáčka, Bély Bartóka a Antonína Dvořáka, kterých se ujali houslista Josef Špaček a klavírista Miroslav Sekeravíce

Nejčtenější

Kritika

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více