Smolka a Velikonoční festival duchovní hudby

Smolka a Velikonoční festival duchovní hudby

Jedním z nejvýraznějších prvků letošního ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby bylo uvedení úctyhodného počtu skladeb, které zazněly ve světové premiéře. Jednou z těchto kompozic představovalo také Niedzielne rano (Nedělní ráno) skladatele Martina Smolky (*1959), které vzniklo na objednávku festivalu a v podání Cappelly Mariany. Ve složení Barbora Kabátková – soprán, Daniela Čermáková – alt, Vojtěch Semerád – tenor/umělecký vedoucí, Tomáš Lajtkep – tenor a Tomáš Šelc – baryton. Skladba zazněla v pátek 5. dubna v kostele sv. Augustina. Smolkovo dílo bylo doplněno chorálem a kompozicemi ze 13.–16. století.

Páteční večer zahájil chorál Alelluia. Laudate Dominum, při kterém byla pětice zpěváků rozmístěna na různých místech kostela a během zpěvu se všichni postupně přemístili do přední části chrámu, aby provedli první část ze Smolkova Niedzielneho rana. To nezaznělo v celku, jak by se dalo očekávat, ale bylo rozděleno do čtyř částí, které se prolínaly s díly Heinricha Isaaca, Perotina, Petra Wilhelmi de Grudencz, Jana Trojana Turnovského ale také se dvěma skladbami, u kterých není autor znám. Smolkovo Nedělní ráno zhudebňuje báseň od Aniely Kupiec (1920–2019), která je napsána v nářečí, jenž se nachází někde mezi polštinou a češtinou. Přestože text básně na první pohled působí spíše jako jarní obraz, lze jej poměrně jednoduše přenést na radost z Kristova vzkříšení. Sám autor poznamenal: „Měl jsem za úkol přispět svou skladbou k oslavě velikonoční radosti. Ne Getsemany, ne pašije, ale radost ze Vzkříšení.

smolka_VFDH_2024_foto_jakub_joch_02

Smolkova kompozice kladla na interprety velice vysoké nároky. Ať už to byla vysoká míra koncentrace (zejména ve třetí části, ve které autor výrazně pracoval s tichem mezi jednotlivými tóny) nebo pozice partů. Šlo o především značně vysoko napsaný soprán v závěru celého díla. Zdaleka nejnáročnější ale byly samotné souzvuky, které se často skládaly z blízkých tónů a velice náročných intervalů (některá místa zněla silně jazzově a připomínala dílo Jacoba Colliera). Smolka se navíc nebál ani používání mikrointervaliky. K tomu se přidaly různé techniky zpěvu, včetně mluvení připomínajícího sprechgesang, a také například pískání. Nedělní ráno ovšem nekladlo velké nároky pouze na interprety, ale také na obecenstvo. V některých částech bylo navíc poměrně náročné se zorientovat v textu (zejména ve třetí části). Závěrečné Aleluja pak už kompozici, alespoň dle mého názoru, zbytečně prodlužovalo. Svým charakterem navíc skladba úplně nekonvenovala zbylé části programu. Celkově se dá říci, že by dílo pravděpodobně fungovalo lépe, kdyby zaznělo v celku. I přes tyto výtky se ale jednalo o přinejmenším velice originální propojení staré a nové hudby.

Cappella Mariana pod uměleckým vedením Vojtěcha Semeráda předvedla naprosto suverénní výkon. Kdo toto těleso již dříve slyšel, očekával, že si perfektně poradí s hudbou starší, na kterou se specializuje. V pátek ale pětice zpěváků dokázala, že ani hudba nejmodernější jí nedělá sebemenší problém. Všechny souzvuky byly zazpívány křišťálově čistě, což si zaslouží pochvalu s přihlédnutím k faktu, že je zvládli bez jakékoliv instrumentální podpory, což musel být v Nedělním ránu nadmíru náročný úkol. Zpěváci byli navíc výborně sezpívaní, textům bylo z velké části poměrně dobře rozumět. Naprosto skvěle si poradili také s dynamikou, jenž byla důležitá především ve Smolkově díle, ve kterém se crescenda nebo decrescenda objevovala i na velmi malých plochách. Veškeré uznání pak platí jak pro skladby, ve kterých Cappella Mariana zpívala v plné sestavě pěti lidí, tak pro díla, ve kterých se uskupení zmenšilo na trio nebo kvarteto. Pochválit je třeba také výběr místa konání, neboť jen stěží si lze provedení tohoto programu představit jinde než právě u sv. Augustina. I datum koncertu bylo zvoleno velice šťastně: 5. dubna by Aniela Kupiec oslavila 104. narozeniny. Jen těžko se dohadovat, zda to byl dramaturgický záměr nebo krásna shoda náhod.

Program

Alelluia. Laudate Dominum, chorál

Martin Smolka: Niedzielne rano I. (Nedělní ráno)

Anonymus: Kyrie paschale à 3

Heinrich Isaac: Haec dies à 4

Martin Smolka: Niedzielne rano II.

Magister Perotinus: Alleluia Pascha nostrum immolatus, organum à 3

Martin Smolka: Niedzielne rano III.

Anonymus: Victimae paschali laudes à 3

Petrus Wilhelmi de Grudencz: Veni, vere – Pneuma eucaristiarum – Paraclito tripudia – Dotor eia graciarum, moteto à 4

Jan Trojan Turnovský: Všemohúcí Stvořiteli, nebe země slavný králi z Benešovského kancionálu à 5

Martin Smolka: Niedzielne rano IV.

Cappella Mariana:

Barbora Kabátková – soprán

Daniela Čermáková – alt

Vojtěch Semerád – tenor, umělecký vedoucí

Tomáš Lajtkep – tenor

Tomáš Šelc – baryton

pátek 5. dubna 2024 v 19:30, kostel sv. Augustina

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více

Tématem 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae je Býti kvartetem. Symbolickou čtyřkou provází celá dramaturgie festivalu a na včerejším koncertě v Mikulově tomu nebylo jinak. Kritiky oceňovaný český soubor Pavel Haas Quartet zaměřující se na východoevropské mistry komorní hudby se stal rezidenčním souborem letošního festivalu. Pro pondělní koncert připravil program soustředěný na Antonína Dvořáka (1841–1904) a jeho přátelství s Johannesem Brahmsem (1833–1897). Předchozí nedělní večer (31. května) přednesli v Kurdějově výběr pěti kusů ze sbírky Cypřiše pro smyčcové kvarteto, B 152 a s Borisem Giltburgem – špičkovým klavíristou mezinárodního významu a se širokým repertoárem – provedli Brahmsův první klavírní kvartet. Následující koncert na zámku Mikulov byl volným navázáním programu, kdy zaznělo zbývajících sedm částí z Dvořákové sbírky a od Johannese Brahmse jeho poslední Klavírní kvartet č. 3 c moll, op. 60více

Do čtvrté dekády existence vstoupil ve čtvrtek 29. května festival Concentus Moraviae, jehož XXXI. ročník byl slavnostně zahájen v Historickém sále zámku ve Slavkově u Brna. Právě tento vstup se promítl i do tématu letošního ročníku: Býti kvartetem. Jak už samotné motto napovídá, programy koncertů se soustředí zejména na hudbu pro kvarteta, někdy samotná, jindy obohacená o další muzikanty. Ačkoliv největší podíl mají jednoznačně kvarteta smyčcová, na programu letošního ročníku najdeme například i koncerty klarinetového, vokálního, bicího či violoncellového kvarteta. Zahajovací koncert byl ale každopádně svěřen „zlaté klasice“ a v podání Pavel Haas Quartetu (Veronika Jarůšková a Marek Zwiebel – housle, Šimon Truszka – viola a Peter Jarůšek – violoncello) zazněla díla Vítězslavy Kaprálové a Antonína Dvořáka. Není náhodou, že slavnostní zahájení bylo svěřeno právě tomuto tělesu. Soubor Pavel Haas Quartet je letošním rezidenčním souborem festivalu.  více

Měřítkem jakéhokoli ocenění v umění se stal filmový Oscar. V hudebním průmyslu jsou jeho paralelou Gramophone Awards, kterých má letošní rezidenční soubor festivalu Concentus Moraviae ve vitrínce hned pět. Zůstaneme-li v hollywoodských přirovnáních: Pavel Haas Quartet se už pěkných pár let drží na prvních příčkách kvartetního celosvětového A-listu. Vystupuje v nejvěhlasnějších koncertních síních včetně Wigmore Hall v Londýně, Philharmonie a Konzerthaus v Berlíně, Musikverein ve Vídni či Carnegie Hall v New Yorku. BBC Music Magazine PHQ zařadil mezi deset nejlepších smyčcových kvartet všech dob. Cenami ověnčené nahrávky jim exkluzivně vydává domácí legendární label Supraphon. PHQ zůstává věrný i festivalu Concentus Moraviae, kam se jako rezidenční soubor vrací po deseti letech. Rozhovor poskytl violoncellista Peter Jarůšek, který je letos zároveň jedním z festivalových dramaturgů.  více

Na průřez německou barokní tvorbou lákal cyklus Rajhradské barokní večery 2026 při druhém, májovém koncertu. Soubor Castello in Aria rozezněl v neděli 24. května prostory kapitulární kaple benediktinského opatství v Rajhradě skladbami Johanna Rosenmüllera, Heinricha Schütze a Johanna Sebastiana Bacha. Umělecký vedoucí souboru a hráč na cembalo a pozitiv Vít Bébar před každým číslem krátce představil kompozici i skladatele.  více

Možná jste si podobně jako já už mnohokrát položili otázku, jak se rodí operní režiséři. Co mladého umělce přivede k tomu, že se nepostaví na jeviště nebo za pult, ale rozhodne se operu rovnou inscenovat. S Jakubem Janem Černým, studentem operní režie na HF JAMU, který se právě nyní v roli asistenta režiséra podílí na vzniku netrpělivě očekávané inscenace Straussovy operety Netopýr v Opeře Národního divadla Brno, jsme si povídali o jeho cestě k režisérské židli.  více

Vila Löw-Beer se stala dějištěm koncertního projektu s názvem Bílé útesy doverské, v němž soubor Ensemble Opera Diversa pod vedením dirigenta Patrika Červáka představil sondu do britské tvorby pro smyčcový orchestr. Programový výběr sjednotil autory různých generací 20. a 21. století, přičemž klíčovým aspektem večera bylo uvedení tří děl v české premiéře. Volba komorního prostoru secesní vily korespondovala s charakterem vybraných kompozic, které v mnoha ohledech vyžadovaly vysokou míru interpretační intimity i precizní práci s akustickým detailem. Namísto tradičního abonentního schématu vsadil ansámbl na sevřený, tematicky ukotvený blok, jenž i přes svou střídmou časovou dotaci nabídl ucelený vhled do ostrovní instrumentální a vokálně-instrumentální tvorby.  více

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Nejčtenější

Kritika

Býti kvartetem – téma 31. ročníku festivalu Concentus Moraviae přináší do moravských měst čtyřčlenná uskupení smyčcového i nesmyčcového obsazení. Do Boskovic zavítal vokální soubor Graindelavoix s uměleckým vedoucím Björnem Schmelzerem, který na festival přijel se svým ansámblem již potřetí. Tento multidisciplinární soubor se sídlem v Antverpách se věnuje především provádění středověké polyfonie. Je známý pro svůj nekonvenční přístup k historickému chápání polyfonní praxe a zakládá si na neotřelém pojetí estetické interpretace.  více