Snarky Puppy při návratu do Brna opět vyprodali Sono

Snarky Puppy při návratu do Brna opět vyprodali Sono

Po roce a půl se do Brna vrátila legenda současného instrumentálního jazz rocku (fusion) Snarky Puppy. V devítičlenné sestavě vystoupili 1. května v rámci Jazz Festu Brno ve vyprodaném Sono Centru. Během více než hodinu a půl dlouhé show zahráli jak několik skladeb z nejnovějšího alba Empire Central, tak výběr z přechozích nahrávek.

Kapela Snarky Puppy, pro kterou je kvůli proměnlivým sestavám vhodnější označení kolektiv muzikantů, je americké jazz fusion uskupení, které vzniklo jako studentský projekt baskytaristy Michaela Leaguea na University of North Texas v roce 2004. Během dvaceti let působení ze studentské kapely vykrystalizovala superskupina, na jejichž nahrávkách se podílelo přibližně čtyřicet různých muzikantů. Snarky Puppy získali během svého působení několik ocenění, včetně ceny Grammy za nejlepší současné instrumentální album za poslední studiovou desku Empire Central (2022). O oblibě Snarky Puppy v Brně a ve zbytku republiky hovoří mimo jiné také fakt, že středeční koncert byl vyprodaný dlouhou dobu předem.

snarky_puppy_foto_JFB_2

Snarky Puppy odstartovali svoji středeční show bez jakéhokoliv slova a v úvodu zahráli tři písně. První dvě, Keep It On Your Mind a Cliroy, z posledního alba a poté Xavi z Immigrance (2019). Už při nich se divákům potvrdilo, s čím na koncert pravděpodobně přicházeli. Kapela byla výborně sehraná a své skladby podávala s dostatečnou dávkou energie. Po prvních číslech se ujal slova frontman a baskytarista Michael League. Poděkoval divákům, že přišli a pochválil architekturu i akustiku brněnského klubu Sono, kde to mají od minulého koncertu v roce 2022 moc rádi. Zmínil také, že budou hrát skladby z více desek než jen z poslední a s úsměvem dodal, že ty nejnovější fanoušci stejně slyšet nechtějí. Poté zdůraznil, že každý jejich koncert je originální a setlist se mění, načež uvedl špatnou píseň, čemuž se on, zbytek kapely i posluchači zasmáli.

Při zbytku koncertu, jak baskytarista avizoval, zazněly skladby z poslední desky i z těch předchozích. Všichni muzikanti se alespoň jednou předvedli při sólovém výstupu, včetně perkusionisty a bubeníka, jejichž sóla působila nejefektněji. Každý z hudebníků tak měl šanci ukázat skvělou techniku i cit pro rytmus a melodii během sólových výstupů. Všichni ale také pracovali výborně jako ansámbloví hráči, jelikož byl kolektiv výborně sehraný. Za pochvalu také stojí fakt, že muzikanti, kteří zrovna sólo neměli, se dokázali uskromnit jen na nutně potřebný podklad, aby mohla vyznít sóla jejich kolegů. Na samotný závěr si kapela nechala dvě skladby, které jsou z jejich repertoáru snad nejznámější: Shofukan a Lingus. Ty zazněly jako přídavek. Přestože ovace byly bouřlivé po každé z provedených písní, po dvou jmenovaných brněnské publikum na intenzitě potlesku ještě přidalo.

snarky_puppy_foto_JFB_1

Zvukař odvedl dobrou práci, přesto pravidelní návštěvníci Sona ví, že z místí akustiky se dá vytěžit ještě více. Oproti minulému koncertu Snarky Puppy v Brně byl tedy zvuk o něco slabší. Přesto ale byly nástroje ve většině míst čitelné a zvuk se nesléval. K největšímu zaváhání došlo během předposlední písně Shofukan, ve které se trubka při své vyhrávce ve zvuku kapely téměř úplně utopila, tento problém ale zvukař záhy vyřešil. Práce se světly nebyla nijak složitá, přesto se ke koncertu perfektně hodila a velice dobře dokreslovala atmosféru.

Snarky Puppy přivezli do Sona suverénní show. Kombinace jazzu, funku, rocku, popu nebo latiny v jejich podání výborně fungovala. Svojí nápaditou hudbou plnou nepravidelných taktů, výbornou sehraností a technicky perfektními sóly si naprosto podmanili vyprodaný klub. Během celého, více než hodinu a půl dlouhého koncertu nedošlo ze strany muzikantů k jedinému zaváhání. Jejich výkon je o to více obdivuhodný vzhledem k faktu, že na každém koncertu hrají jiné písně a musí je mít tedy v paměti všechny, přičemž jejich struktura není zdaleka jednoduchá. Brněnské publikum kapele jejich výkon oplácelo bouřlivým potleskem po každé písni a členům kapely tak musí být naprosto jasně, že v Brně, popřípadě v tuzemsku, mají silnou fanouškovskou základnu.

Snarky Puppy:

Michael League – basová kytara

Bob Lanzetti – elektrická kytara

Justin Stanton – klávesy, trubka

Bobby Sparks – klávesy

Chris Bullock – tenorsaxofon, flétna

Mike “Maz“ Maher – trubka, křídlovka

Jay Jennings – trubka

Nate Werth – perkuse

Larnell Lewis – bicí

setlist:

Keep It On Your Mind

Cliroy

Xavi

Coney Bear

Tarova

Thing of Gold

Bad Kids to the Back

Tio Macaco

Shofukan

přídavek: Lingus

1. května 2024 v 19:30, Sono Centrum

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce