Stvoření světa v Besedním domě

14. březen 2025, 16:00
Stvoření světa v Besedním domě

Po prosincovém uvedení Händelova Mesiášev instrumentaci W. A. Mozarta, provedla Filharmonie Brno další oratorium, tentokrát Die Schöpfung(Stvoření) Josepha Haydna (1732–1809). Ve čtvrtek 13. března se v Besedním domě do čela orchestru postavil dirigent Petr Altrichter, sborových pasáží se ujal Petrem Fialou vedený Český filharmonický sbor Brno, a sól se zhostili sopranistka Jana Sibera, tenorista Petr Nekoranec, a basista Peter Mikuláš.

Propojení Haydnova Stvoření s Händelovým Mesiášem není otázka pouze dramaturgie letošní filharmonické sezóny, ale byla to právě oratoria Georga Friedricha Händela, která Josepha Haydna, při jeho pobytu v Londýně, inspirovala k napsání podobného díla ve stylu vídeňského klasicismu. Jako libreto mu posloužil text anonymního básníka popisující stvoření světa dle biblické knihy Genesis, žalmů a Ztraceného ráje Johna Miltona, který si Haydn odvezl z Londýna do Vídně. Oratorium vznikalo v letech 1796–1798 a neveřejná premiéra se uskutečnila v dubnu roku dokončení v městském paláci knížete Josefa ze Schwarzenbergu na Neuer Marktu. Veřejně bylo dílo premiérováno v březnu následujícího roku ve vídeňském Burgtheateru a setkalo se s obrovským úspěchem.

Filharmonie Brno pod vedením Petra Altrichtera začala přesně a s patřičnou energií; již během úvodní části Chaos vesmíru se ukázal dynamicky pestrý projev orchestru. Zároveň se ale také hned v úvodu ozvalo pár nečistých tónů lesních rohů, což se v průběhu oratoria ještě několikrát zopakovalo. Vždy se ale jednalo o ojedinělé případy a nešlo o pravidelný případ, který by provázel celé dílo. Intonace orchestru byla jinak naprosto v pořádku. Hudebníci se také výborně poprali s technickou stránkou kompozice. Výrazněji slyšitelné chyby se neobjevovaly, a to ani v několika náročnějších bězích ve smyčcových či dechových partech, které byly vždy precizně vyhrány. Taktéž energie vložená do hry nebyla špatná, i když zejména v první části koncertu by neuškodilo, kdyby muzikanti dotáhli projev do výrazové špičky. Přesto mělo provedení povedený spád, což bylo do jisté míry, podobně jako výtečná sehranost orchestru, dozajista způsobeno dirigováním Petra Altrichtera. Ten veškeré dynamické změny či nástupy nástrojových skupin, sboru i sólistů ukazoval velmi pečlivě a výrazně.

Trojice sólistů se svých partů taktéž zhostila velice zdařile. Sopranistka Jana Sibera (archanděl Gabriel, Eva) pečlivě vyzpívala všechny figury, její intonace byla čistá a všechny tóny zněly přesvědčivě, i ty ve vysoké poloze a zároveň nízké dynamice. K jedinému výraznějšímu zaváhání došlo v deváté části, kdy na konci dlouhého drženého tónu její hlas lehce ujel. S intonací neměl sebemenší problém ani tenor Petr Nekoranec (archanděl Uriel). I on vyzpíval všechny postupy čistě a rytmicky přesně. Přesto jeho zpěvní projev disponoval na můj vkus až příliš silným vibratem zejména v silnější dynamice. Ve třetím díle se i tento aspekt alespoň částečně napravil. V expresivitě projevu dominoval bas Peter Mikuláš (archanděl Rafael, Adam). Jeho výraz byl často téměř na herecké úrovni, což provedení celého oratoria jistě přidalo. Pouze pár tónů ze začátku nebylo nasazeno úplně jistě a občas k nim musel lehce „doplout“, přesto se jednalo o ojedinělé případy a intonace mu jinak problém nedělala. Celá trojice si navíc zaslouží pochvalu za výslovnost, neboť text byl v jejich podání hezky srozumitelný. Sezpívanost s orchestrem, sborem i mezi sebou v duetech či triích byla taktéž výborná. Sóloví zpěváci byli také vždy velmi hezky slyšet a ve zvuku orchestru nebyli utopení.

Český filharmonický sbor Brno pod vedením Petra Fialy se sice potýkal s horší srozumitelností textu, což je jediná výtka směrem k tělesu. Jejich zpěv byl perfektně čistý, všichni sboristé výborně reagovali na dirigenta, ženská a mužská část byla velmi vyvážená. Celkový zvuk sboru perfektně zapadal do zvuku orchestrálního, aniž by se v něm jakkoliv ztrácel.

Přes pár drobných výtek bylo provedení Haydnova Stvoření povedené. Toto relativně dlouhé dílo mělo příjemný spád a výkony sólistů, orchestru i sboru byly na vysoké úrovni. Velice milá byla také děkovačka, při které dirigent Petr Altrichter všechny sólisty, sbormistra i koncertního mistra objal, což příjemně atmosféru celého večera dokreslilo.

Joseph Haydn: Die Schöpfung (Stvoření), oratorium pro sólisty, sbor a orchestr Hob. XXI:2

Jana Sibera – soprán

Petr Nekoranec – tenor

Peter Mikuláš – bas

Český filharmonický sbor Brno

Petr Fiala – sbormistr

Filharmonie Brno

Petr Altrichter – dirigent

čtvrtek 13. března v 19 hodin, Besední dům

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Nejčtenější

Kritika

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce