Suita pro soužití jazzu a klasiky v hudbě i publiku

Suita pro soužití jazzu a klasiky v hudbě i publiku

Koncertní série Jazz & World Music se vrátila do Besedního domu a s ní také příznivci, které si toto experimentální abonmá Filharmonie Brno v loňském premiérovém roce našlo. Setkání jazzových a klasických hudebníků vzniklo na popud klavíristy Karla Košárka, kterému je hudba na pomezí žánrů blízká a je na ni specialista.

Jazzové klavírní trio Karel Košárek (klavír), Petr Dvorský (kontrabas) a Martin Novák (bicí) vystoupilo s violoncellistou Jiřím Bártou a flétnistou Petrem Pomklou s programem na pomezí jazzu a klasické hudby. Karel Košárek si již od svých studentských let toužil zahrát skladby Clauda Bollinga určené pro toto obsazení, proto vytvořil koncertní program převážně z Bollingových skladeb doplněných o díla Nikolaje Kapustina, Milana Svobody, Arama ChačaturjanaRaymonda Guiota. Premiéra proběhla letos v září rámci festivalu Musica Holešov a jako další ideální zastávka se nabízela brněnská koncertní série.

Program večera byl rozdělen na dva díly. První část propojila všechny výše zmíněné skladatele, kdy zhruba uprostřed jejího programu zařazené Sabre Dance Boogie odlehčilo atmosféru a vyloudilo úsměvy na rtech publika i samotných muzikantů. Na to plynule navázal svým komickým nástupem na scénu flétnista Petr Pomkla. Zahrál části ze Suity č. 1 a č. 2 Clauda Bollinga a nádhernou skladbu Raymonda Guiota inspirovanou jazzovým standardem The Man I Love. Náplní druhé části byl návrat ke Claudu Bollingovi a provedení jeho Suity pro violoncello a jazzové klavírní trio. Program večera byl poměrně náročný, ale publikum zdaleka nevyčerpal. Naopak po téměř dvou a půl hodinách ocenilo hudebníky nadšeným a vytrvalým potleskem a opouštělo Besední dům se zvědavostí, co přijde na řadu příště.

Musím ovšem podotknout, že byť propojení jazzové a klasické hudby není úplně netradiční, z hlediska propojení různých typů publika naráží drobná úskalí – především co se týká potlesku. Jste-li typickým návštěvníkem koncertů vážné hudby, víte, že potlesk přichází až na konci celé skladby, i když se skládá z více částí. Z historického hlediska tomu tak vždy nebývalo, ale současný bonton si to žádá. Pokud jste fanouškem jazzu, tleskáte po každém sóle ve skladbě, na konci skladby, v podstatě kdykoliv máte pocit, že předváděný výkon stojí za to. Další věc, která oba tábory lehce odlišuje, je možnost pohybu, který je při koncertu dovolen, respektive očekáván. Strnulost klasického publika oproti jazzovému poklepávání a pokyvování do rytmu může působit některým posluchačům problém, a to oboustranně. Po počátečních rozpacích v těchto věcech ale celý večer proběhl ve vzájemné symbióze, kdy si klasické publikum nevědomky podupávalo nožkou, potlesk chyběl pouze po skladbě Nearly Waltz a „přebýval“ po každé části závěrečné suity.

Letošní rozjezd Jazz & World Music každopádně navázal originalitou i atraktivitou tam, kde série minulou sezónu skončila. Nezbývá než se těšit, co zajímavého a netradičního – ať už v rámci repertoáru, či v kombinaci účinkujících – nám nabídne dále. Nejbližší termín je 5. listopadu, kdy do Brna zavítá izraelská klarinetistka Anat Cohen se svým kvartetem.

Jiří Bárta – violoncello, Karel Košárek – klavír, Petr Dvorský – kontrabas, Martin Novák – bicí a Petr Pomkla (j.h.) – flétna. 14. 10. 2014, Besední dům, Brno. V rámci série Jazz & World Music.

Foto Drahomír Stulír

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Dále si přečtěte

Nevím, jestli někdo v počátcích kariery odhadoval v Lence Dusilové „romantický“ potenciál a směr její momentální tvorby. Je ale jisté, že s Baromantikou jí to vyloženě sluší: před dvěma dny pokřtili v Sono Centru svoje nové album V hodině smrti.  více

Nedělní koncertní série Jazz On v klubu Alterna zahájila netradičně v úterý. Výjimka potvrzující pravidlo připravila exkluzivní hudební zážitek a také osobnosti brněnské jazzové scény přítomné v publiku předznamenaly, že se nejedná o jen tak ledajaký koncert.  více

Někdo má rád Hugha Laurieho a hudbu, kterou hraje. Někdo má rád Hugha Laurieho hlavně pro jeho herecké výkony a někdo má rád prostě jen dr. House. Ať už byly pohnutky návštěvníků brněnského koncertu jakékoliv, Hugh Laurie nezůstal nikomu z nich nic dlužen.  více


Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Nejčtenější

Kritika

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více