Tempus humilitatis – čas pokory

26. březen 2024, 17:00
Tempus humilitatis – čas pokory

Propojení, jednota, rozjímání – těmito slovy lze popsat hudební večer v režii Schola Gregoriana Pragensis pod vedením Davida Ebena a varhaníka Tomáše Thona, který se včera uskutečnil v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v brněnském Kostele sv. Tomáše. Nejen zpěv gregoriánského chorálu, ale také díla skladatele Petra Ebena (1929–2007) na hodinu zvukově a barevně opanovala i oživila chrámový prostor.

První část koncertu patřila zpěvům gregoriánského chorálu odkazujícího na Květnou neděli. Samotný úvod započal ještě v sakristii, z níž se sbor vydal za zpěvu procesní antifony Hosanna filio David (Hosana synu Davidovu) napříč kostelem. Oceňuji důraz kladený na připodobnění liturgickým obřadům a úkonům o svátku Květné neděle, kam patří i procesí (dále např. trojverší Tollite portasPozvedněte brány). Jistá choreografie a práce se zvukem ve velkém prostoru dodala interpretaci plasticitu a zdůraznila liturgický aspekt jednotlivých veršů. Schola Gregoriana Pragensis do bloku zařadila také drobnou ukázku přednesu pašijí podle sv. Lukáše (de Passione secundum Lucam), v níž se posluchačům představili tři zpěváci v rolích vypravěče, Krista a dalších postav. Diváci tak měli možnost si známé pašijové texty vyslechnout v původní, tedy chorální (zpívané) podobě. Pašijovou tematiku uzavřelo communio – zpěv k přijímání Pater si non potest výrazný svým zvoláním na slově Pater (Otče) a ztišením v závěru verše …fiat voluntas tua (staň se vůle tvá). Jedinou výtku bych měla k programové brožuře, v níž se zpravidla nachází veškeré texty i s jejich překlady. V případě koncertu Scholy si nešlo nevšimnout, že určité verše – například u Gloria, laus – byly nadbytečné, naopak u jiných zpěvů verše chyběly. Věřím, že pro laické posluchače, pro něž jsou otištěné a přeložené texty určitým návodem či berličkou v orientaci, se místy mohla brožura jevit jako matoucí.

schola_Gregoriana_Pragensis_VFDH_2024_foto_jakub_Joch_02

Blok jednohlasých zpěvů vystřídaly instrumentální vstupy Tomáše Thona – varhaníka a bývalého studenta skladatele Petra Ebena. Právě Ebenovo dílo tvořilo pomyslný protipól k repertoáru gregoriánskému chorálu a zastupovalo oblast hudby 20. století. Je však otázkou, zda můžeme u Ebena mluvit o protipólu. I v jeho duchovní či vyloženě liturgické tvorbě se nachází mnoho odkazů na staré církevní mody nebo přímo chorální nápěvy, a proto spojení těchto dvou hudebních jazyků v jednom večeru vnímám jako dramaturgicky zdařilé. Varhanní cyklus Mutationes byl původně napsán pro situaci, kdy se v kostele nachází dvoje varhany. Naštěstí se dílo dá realizovat i skrze jeden nástroj za pomoci rozdílné, barevně bohaté registrace. V této variantě jsme si cyklus mohli vyslechnout v podání Tomáše Thona, jehož nastudování i přes výrazné užití disonancí, hutné akordiky a rytmické členitosti autorem se neslo v duchu kultivovaného úhozu a smyslu pro zvukovou barevnost, jež po většinu koncertu dosyta zaplňovala celý prostor kostela sv. Tomáše. V kontrastních částech zaměřujících se na melodickou stránku hudby a zdobnost varhaník prokázal hudební cit a muzikalitu v otázce jistého odlehčení a zklidnění. Tyto rysy ve varhanním partu bylo možné zaznamenat i v dalších vokálně-instrumentálních kusech s názvem Suita liturgica (1955–1960) a Missa Adventus et Quadragesimae (1951–1952) stejného autora. První z nich vznikl jako zhudebnění proprií k nedělím a svátkům, jež je doplněno o varhanní (mnohdy koncertantní) mezihry znatelně vycházející z melodiky zpěvů. Mše, jež zazněla na závěr koncertu, v sobě nese znatelnou gregoriánskou inspiraci a její liturgické určení jako adventní a postní je dáno vynecháním Gloria. Charakter umocňuje i převaha mollové tóniny (d moll) nebo autorem odlišné pojímání vybraných částí (jako je Sanctus) – Eben tento text vnímá spíše starozákonně v rovině obrazu tajemného nepřístupného Boha.

Po stránce nastudování není co vytknout. Jak z hlediska hlasové, interpretační, ale i obsahové stránky se jednalo o prokomponovaný večer, jež publiku nabízel ponor do zpěvů, myšlenek, ale i vlastních modliteb. Tento dojem byl znatelný především díky faktu, že u interpretů nebylo pochyb o pochopení podstaty zpívaných liturgických textů a následném předání hlavních myšlenek pomocí citlivého a sugestivního podání.

Program:

Chorální zpěvy Svatého týdne – Hosanna filio David, Gloria, laus, Tollite portas, Christus factus est, Pater si non potest, Calicem salutaris accipiam; de Passione secundum Lucam

Petr Eben – Mutationes pro varhany

Petr Eben – Suita liturgica (1. část: 5. neděle postní): Zjednej mi právo, Vysvoboď mne, Pane, Oslavovati tě budu

Petr Eben – Missa Adventus et Quadragesimae

Schola Gregoriana Pragensis

David Eben – umělecký vedoucí

Tomáš Thon – varhany

Pondělí 25. března 2024 v 19:30h, kostel sv. Tomáše

Foto Jakub Joch

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Třetí koncert abonentního cyklu Filharmonie v divadle II se nesl v duchu definování národní a osobní identity pomocí symfonického zvuku. Zatímco první polovina přenesla diváky do Francie druhé poloviny 19. století, druhá půle zavedla posluchače geograficky do Spojených států v období druhé světové války, ideově ale spíše do Maďarska. V podání Filharmonie Brno pod vedením před tímto orchestrem debutující dirigentky Lucie Leguay zazněla díla Césara Francka, Vincenta d’Indyho a Bély Bartóka. V první polovině se k orchestru přidal brněnskému publiku známý klavírista Igor Ardaševvíce

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

Nejčtenější

Kritika

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více