Upřímný písňový večer s Bohuslavem Martinů

4. říjen 2019, 17:00
Upřímný písňový večer s Bohuslavem Martinů

Čtvrtý večer festivalu Moravský podzim byl již podruhé naplněný čistě tvorbou Bohuslava Martinů. V sále Besedního domupředstavila včera sopranistka Jana Hrochová spolu s klavíristou Giorgiem Kouklem výběr z bohaté písňové tvorby tohoto českého skladatele. Navázala tak na jejich předešlou spolupráci při nahrávání pěti CD těchto písní. Komorně laděný večer umocnilo také netradiční rozestavění židlí v sále do půlkruhu a přesunutí pomyslného pódia do středu sálu. Tento koncept směřoval k většímu propojení dvou oddělených jednotek, tedy diváků a účinkujících, a vyšel na sto procent.

Program koncertu by se snad na první pohled mohl zdát nezajímavý, nemá-li zaznít nic jiného než drobné kusy rané tvorby Martinů. Obával-li se však někdo této možné nezáživnosti a jednotvárnosti, byl jistě mile překvapen. Dvojice jmenovaných sólistů dokázala písním jediného autora vtisknout pestrost a diverzitu, ani náznakem se nepřiblížila fádnosti či nezajímavosti. Skladby psané mezi dvacátým a třicátým rokem věku skladatele povětšinou připomínaly spíše lidově inspirovanou tvorbu Janáčka či Dvořáka. Zaujaly proto lehkostí, spontánností a také svojí vhodnou dramaturgií. 

pisne_martinu_hrochova_foto_jan_prokopius_01

Těžko bychom hledali pozitivněji a upřímněji naladěnou sólistku pro tento program. Jana Hrochová (stejně jako její spoluúčinkující) předstoupila před publikum se zářivým úsměvem, který ji neopustil během celého koncertu.  Svým emotivním a upřímným přednesem si jistě získala každého v publiku už během prvních tónů. Její práci s výrazem neomezovaly jakékoliv zábrany a dokázala celý sál zaplnit jasně patrnými a spontánními emocemi plynoucími z hudby. Vypracovaná technika dlouholeté sólistky brněnského operního souboru byla zřejmá i v hybnějších tempech. Hrochové přesvědčivý a oslnivý projev nepostrádaly ani hlubší hlasové polohy. Lehkost a bezstarostnost vycházela z každého znějícího tónu a přiblížit se divákům sólistka dokázala především uvědomělým očním kontaktem, který podpořil zmiňovanou upřímnost. 

Večeru nejvíce prospěla sólistčina brilantní výslovnost. Českým i slovenským textům bylo pregnantně rozumět. Sálem se proto často nesl smích obecenstva, který vyvolávaly pointy písní, na jejichž výběru si Martinů dával záležet. Líbivé písně o lásce byly střídány tesknými a plačtivými zpěvy i humorně laděnými popěvky. Bylo vidět, že posluchači s úsměvem hltají každý tón pěvkyně. 

pisne_martinu_hrochova_foto_jan_prokopius_02

Ani klavírista Giorgio Koukl nezůstával za sopranistkou pozadu. Struny koncertního křídla dokázal s patřičnou citlivostí a vhodným výrazem rozeznít jak ve funkci doprovodné, tak ve skladbách sólových, kterých v průběhu koncertu zaznělo několik. Zejména výběr z cyklu Osm preludií pro klavír, který zazněl v závěru první poloviny, se vymykal dosavadnímu duchu skladatelovy rané tvorby. Dílo vzniklo o téměř dvacet let později a mnohaletý vývoj tvorby byl na kompozičním stylu patrný. Vytratila se ona lehkost a spontánnost rané tvorby, zazněl spíše typický Martinů – charakteristický disharmoniemi a náznaky atonality, ale stále zaštítěný poetickým smýšlením skladatele. Koukl, díky jehož badatelskému úsilí byly objeveny mnohé písně večera a který jako jediný nahrál kompletní klavírní dílo skladatele, byl tak člověkem nejpovolanějším pro přednes stylově odlišných skladeb. Lehkost a nádech jazzové bezstarostnosti pak ve druhé polovině vnesl také svižný skladatelův Foxtrot, který pomyslně navázal na mladistvý foxtrot Vítězslavy Kaprálové, bez níž se (podle slov klavíristy) nemůže koncert Bohuslava Martinů obejít a který zazněl jako přídavek první poloviny.

pisne_martinu_hrochova_foto_jan_prokopius_03

Koncert zakončilo dílo skladatele podstatně mladší, a to výběr šesti písní z cyklu Nové slovenské písně, ve kterých lze již zpozorovat prokomponovanější a náročnější klavírní doprovod. Po dvou až legračně krátkých přídavcích však definitivní, milou tečku večera obstarala sólistka slovy: „Já už musím jít kojit, moc se omlouvám.“

Ať už byla očekávání diváků jakákoliv, zcela jistě neodcházeli z koncertu zklamáni či znuděni. Moravský podzim tak skvěle využil příležitosti napravit si reputaci z předešlého večera a kdo na koncert přišel, jistě nelitoval.

Foto Jan Prokopius

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce

Poslední dokončená opera Bedřicha Smetany nepatří mezi jeho nejčastěji uváděná díla. Od prvního uvedení roku 1882 a v porovnání s populární Prodanou nevěstou či Hubičkou stojí spíše v pozadí zájmu inscenátorů a operních dramaturgů. Poslední brněnská premiéra se odehrála roku 1979, tedy takřka před padesáti lety. Národní divadlo Brno se rozhodlo tuto „nespravedlnost“ páchanou na Čertově stěně odčinit novým a v podstatě atypickým nastudováním. Režisér Jiří Heřman oděl Smetanovu nehranou operu do lehčího a rozvernější hávu a zvýraznil tak kontury původní komické opery, stále skrývající se pod povrchem romantického patosu.  více

Čtvrtý abonentní koncert cyklu Filharmonie doma byl věnovaný německým romantickým skladatelům, na což přímo odkazoval i název Trojhvězdí německého romantismu. V podání Filharmonie Brno pod vedením dirigenta Ivora Boltona zazněla díla Carla Maria von Webera, Johannese Brahmse a Felixe Mendelssohna Bartholdyho. V první polovině večera se k orchestru připojila klarinetistka Sharon Kamvíce

Na scénu Janáčkova divadla se po několika letech vrátila opera Aida italského skladatele Giuseppe Verdiho (1813–1901). Režie nové inscenace, která měla premiéru 26. září 2025, se ujala Magdalena Švecová a hudebního nastudování Jakub Klecker. Při čtvrté repríze v sobotu 31. ledna se hlavních rolí zhostili Mária Porubčinová (Aida), Sung Kyu Park (Radames) a Anastasiya Martyniuk (Amneris).  více

Když se v roce 2004 otevírala nová Hudební scéna Městského divadla Brno, málokdo si dokázal představit, jakou cestu tento soubor urazí. Dnes, o dvacet let později, se věhlasný muzikál Bídníci už napodruhé vrací na brněnská prkna nikoliv jako pouhý „remake“ úspěšného titulu, ale jako manifest umělecké zralosti a suverenity. Zapomeňte na pražské verze svázané striktními licencemi, které nutily herce kopírovat každý krok londýnského originálu. Brněnští Bídníci pod režijním vedením Stanislava Moši využívají tzv. volnou licenci, která jim umožňuje tvořit nesmírně živelné a navýsost sugestivní, uhrančivé divadlo.  více

Novoroční koncert Filharmonie Brno je zaběhlou tradicí, která k brněnským oslavám tohoto svátku neodmyslitelně patří. Letošní koncert byl ale výjimečný: orchestr zároveň oslavil kulaté sedmdesáté narozeniny. Jubilující těleso pod tehdejším názvem Státní filharmonie Brno vzniklo 1. ledna 1956 sloučením Symfonického orchestru brněnského rozhlasu a Symfonického orchestru kraje Brněnského. Právě tehdy hned zkraje roku brněnská filharmonie odehrála svůj první koncert na Stadionu na Kounicově ulici. Přestože se zmíněný večer konal ještě pod hlavičkou krajského orchestru, lze jej jednoznačně považovat jako počátek této důležité kulturní instituce.  více

Brněnská filharmonie pod taktovkou šéfdirigenta Dennise Russella Daviese společně s Českým filharmonickým sborem Brno uvedla ve čtvrtek 11. prosince v Janáčkově divadle kantáty Leoše Janáčka a Antonína Rejchy. Jako sólisté se publiku představili zpěváci Simona Šaturová (soprán), Daniel Matoušek (tenor) a Jiří Brückler (bas). Koncert se uskutečnil za podpory Nadace Leoše Janáčka a byl zaznamenán Českou televizí.  více

Poslední koncert letošní části cyklu Barbara Maria Willi uvádí nabídnul unikátní projekt, ve kterém se 4. prosince v Konventu Milosrdných bratří spojily dva soubory: Cappella Pratensis Ramillete de Tonos. Publiku předvedli, jakými různými způsoby lze pracovat s polyfonním repertoárem 15. a 16. století. V programu se mísila duchovní se světskou hudbou a také vokální, vokálně-instrumentální a čistě instrumentální.  více

V sobotu 29. listopadu proběhl v bretaňském Rennes mimořádný koncert a masterclass brněnského Dua Ardašev, které do Francie zavítalo na pozvání partnerského města Rennes a za organizační podpory kanceláře Brno – město hudby UNESCO. Akce se uskutečnila v rámci projektu Face à la guerre – dialogues européens, iniciovaného Francouzským institutem a koordinovaného kulturní institucí Les Champs Libres.  více

Znovuobjevení a digitalizace brněnských polyfonních rukopisů BAM 1 a BAM 2 otevřely novou kapitolu zkoumání a interpretace renesanční hudby. Na průsečíku historického výzkumu, moderních technologií a umělecké interpretace stojí Past Forward, přeshraniční projekt propojující instituce z Nizozemska, Belgie a České republiky. V jeho uměleckém jádru stojí dva hudebníci, jejichž přístupy se vzájemně doplňují: Tim Braithwaite, umělecký ředitel Cappella Pratensis, a Kateřina Maňáková, loutnistka, která vyučuje hru na rané drnkací nástroje na Janáčkově akademii múzických umění a je garantkou celé iniciativy. V tomto rozhovoru hovoří o práci s dosud opomíjenými prameny, o výzvách historicky poučené interpretace, o příslibech mezinárodní spolupráce a o své vizi budoucnosti interpretace rané hudby.  více

Pozoruhodný program nabídl koncert Filharmonie Brno v čele s dirigentem Dennisem Russellem Daviesem konaný ve čtvrtek 6. listopadu v Besedním domě, který spojil tvorbu dvou soudobých skladatelů zemí bývalého sovětského svazu. Na koncertu vystoupili arménský barytonista Aksel Daveyan, violista Julián Veverica, bicista Lukáš Krejčí a rakouský sbor Hard-Chor Linz pod vedením sbormistra Alexandera Kolleravíce

Brněnský rodák, klavírista a generální ředitel České filharmonie David Mareček vystupuje společně s violoncellistou Václavem Petrem na koncertním turné v Jižní Koreji. Duo během prvního listopadového týdne představuje český repertoár na prestižních pódiích, mimo jiné v Seogwipo Arts Center, Yongin Poeun Art Hall a Daegu Concert House.  více

Linie chrámových koncertů tělesa Ensemble Opera Diversa si klade za cíl přinášet soudobou duchovní hudbu do patřičných prostor. V této dramaturgické linii zaznělo za patnáct let mnoho světových a českých premiér. I podzimní úterní večer 4. listopadu nebyl výjimkou – posluchačům nabídl pod taktovkou dirigentky Gabriely Tardonové tři pozoruhodné kompozice, které rozezněly prostory kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné.  více

Městské divadlo Brno uvedlo světovou premiéru muzikálu Winton, který se pokusil převést do jevištní podoby příběh muže, který bez okázalosti a bez očekávání slávy zachránil 669 dětí před holokaustem. Nový titul hudebního divadla vznikl ze spolupráce skladatele a brněnského klavíristy Daniela Kyzlinka a libretisty Luďka Kašparovského. Režie novinky se ujal Petr Gazdík. Při prvním uvedení v hledišti dokonce usedli potomci zachráněných, „Nickyho rodina“, i syn sira Nicholase Wintona.  více

Na Světový den měst (31. října 2025) jmenovala generální ředitelka UNESCO Audrey Azoulay 58 měst, která se stávají novými členy Sítě kreativních měst UNESCO (UCCN). Tato města nyní spojuje závazek prosazovat kreativitu v různých kulturních oblastech jako hnací sílu udržitelného rozvoje. Brno je městem hudby UNESCO od roku 2017.  více

Nejčtenější

Kritika

Cyklus koncertů staré hudby v režii jeho zakladatelky Barbary Marii Willi je již dvacátým třetím rokem nedílnou součástí kulturního dění v moravské metropoli. Brněnskému publiku se již představila řada vynikajících osobností i ansámblů, s nimiž Barbara Maria Willi pravidelně spolupracuje. Letošní zahajovací koncert tradičně uspořádaný ve středu 11. února v sále Konventu Milosrdných bratří nesl podtitul Hudba v pohybu a nabídl spojení umu kladívkového klavíru s flétnovou hrou Sofie Mavrogenidou a mladými tanečníky Klementýnou Annou ŠpičkovouAdamem Mišem v choreografii Davida Strnadavíce