Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.
Celý festival byl letos spjatý tématem stálosti. Zvolený motiv velmi dobře souzní s Kančeliho hudebním jazykem, který se na první poslech může jevit jako poněkud jednotvárný. Tato zdánlivá statičnost se však postupně proměňuje v hlubší prostředek porozumění – nejen samotné skladby, ale i duchovní podstaty Velikonoc v křesťanském chápání.
Koncert se konal v úterý Svatého týdne, tedy v období, které již od Květné neděle připomíná Kristovo utrpení. Kančeliho Exil tak přirozeně zapadl do poněkud ztemnělé a kontemplativní atmosféry těchto dní. Právě skrze myšlenku stálosti se posluchač symbolicky probojuje ke světlu, které se naplno rozvíjí až v rámci vigílie na Bílou sobotu.
Zcela zásadní roli zde sehrál samotný prostor. Moderní sakrální architektura kostela na Lesné se ukázala jako ideální prostředí pro Kančeliho hudbu. Kruhová betonová stavba nabídla zvuku přirozené doznění a jemné echo, které umožnilo plně vyniknout jedné z nejdůležitějších složek skladby – tichu.
Ticho zde není pouhou absencí zvuku, ale plnohodnotným výrazovým prvkem. Dává prostor vstřebat jednotlivé pasáže a zároveň se nadechnout k jejich dalšímu pokračování. Je to ticho, které svým způsobem promlouvá, ticho nesoucí smutek, jenž se úzce dotýká nejen tématu exilu, ale i samotných Velikonoc, kdy Ježíš Kristus na Zelený čtvrtek říká: „Má duše je smutná až k smrti.“
Extrémně náročného sólového partu se zhostila sopranistka Jana Vondrů a její výkon lze označit za fenomenální. Zpěvačka vládla perfektním držením tónů i při jejich samotném doznění, což svědčilo o její úplné technické jistotě a pevné opoře. Její projev byl čistý, křehký a prostorem se nesl s naprostou samozřejmostí. Obdivuhodná byla především citlivost a zároveň zamýšlené napětí, se kterým se při zpěvu dostávala do vyšších poloh. Hlas nebyl rozechvělý, byl naopak plný a překvapoval nádhernými dlouhými glissandy a precizními forte.
Stejně citlivý a hluboký přístup předvedl i doprovázející soubor Ensemble Opera Diversa. Tento brněnský ansámbl profesionálních hudebníků a zpěváků se dlouhodobě věnuje objevné dramaturgii a projektům na pomezí hudby a divadla. Právě skladby typu Kančeliho Exil patří k repertoáru, který dokáže uchopit s mimořádnou vnímavostí. Jejich interpretace nebyla nikdy agresivní či samoúčelně efektní, ale vždy přesně odpovídala charakteru díla a jeho duchovnímu přesahu.
Oporou celého provedení byla dirigentka Gabriela Tardonová. Její komunikace se sopranistkou i ansámblem byla bezchybná. Z jejího gesta čišela citlivost i hloubka. Fascinující byla její práce s časem – vždy dokázala počkat, až tóny zcela dozní do prostoru, a teprve poté dala další pokyn. Tato hra s prostorem a s rezonancí ticha, stejně jako přesné pokyny u dynamických zlomů a přechodů, udělaly z koncertu ucelenou a nepřerušenou meditaci.
Z hudebního hlediska zaujme mimo jiné i fakt, že první i poslední část skladby uváděly stejné tóny – další výrazný prvek poukazující na ideu stálosti. Práce se zvětšenými kvartami a citlivě dávkovanými disonancemi vytváří napětí mezi pocitem exilu a nadějí. Ta se zřetelně ozývá v závěrečném durovém vyústění Žalmu 23, jenž sám symbolizuje cestu víry vedoucí skrze temnotu ke světlu.
Zvlášť silný byl samotný závěr skladby. Poslední dlouhý tón zazněl s jemně kolísavým vibratem, které nepůsobilo jako nedokonalost, ale jako promyšlený výrazový prostředek. V kontextu celé skladby tak vyzněl jako křehké vyústění tématu opuštěnosti, vyčerpání a hledání naděje.
Celkově se jednalo o výjimečný koncert, v němž se dramaturgie, prostor i interpretace spojily v organický celek. Večer citlivě připravil posluchače na další dny Svatého týdne a otevřel prostor k hlubšímu prožitku velikonočního tajemství. Zůstal po něm silný zážitek, který v posluchačích rezonoval ještě dlouho po jeho skončení.
Zatím nebyl přidán žádný komentář..