Útočiště v tichu a betonu

Útočiště v tichu a betonu

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.

Celý festival byl letos spjatý tématem stálosti. Zvolený motiv velmi dobře souzní s Kančeliho hudebním jazykem, který se na první poslech může jevit jako poněkud jednotvárný. Tato zdánlivá statičnost se však postupně proměňuje v hlubší prostředek porozumění – nejen samotné skladby, ale i duchovní podstaty Velikonoc v křesťanském chápání.

Koncert se konal v úterý Svatého týdne, tedy v období, které již od Květné neděle připomíná Kristovo utrpení. Kančeliho Exil tak přirozeně zapadl do poněkud ztemnělé a kontemplativní atmosféry těchto dní. Právě skrze myšlenku stálosti se posluchač symbolicky probojuje ke světlu, které se naplno rozvíjí až v rámci vigílie na Bílou sobotu.

Zcela zásadní roli zde sehrál samotný prostor. Moderní sakrální architektura kostela na Lesné se ukázala jako ideální prostředí pro Kančeliho hudbu. Kruhová betonová stavba nabídla zvuku přirozené doznění a jemné echo, které umožnilo plně vyniknout jedné z nejdůležitějších složek skladby – tichu.

Ticho zde není pouhou absencí zvuku, ale plnohodnotným výrazovým prvkem. Dává prostor vstřebat jednotlivé pasáže a zároveň se nadechnout k jejich dalšímu pokračování. Je to ticho, které svým způsobem promlouvá, ticho nesoucí smutek, jenž se úzce dotýká nejen tématu exilu, ale i samotných Velikonoc, kdy Ježíš Kristus na Zelený čtvrtek říká: „Má duše je smutná až k smrti.“

Extrémně náročného sólového partu se zhostila sopranistka Jana Vondrů a její výkon lze označit za fenomenální. Zpěvačka vládla perfektním držením tónů i při jejich samotném doznění, což svědčilo o její úplné technické jistotě a pevné opoře. Její projev byl čistý, křehký a prostorem se nesl s naprostou samozřejmostí. Obdivuhodná byla především citlivost a zároveň zamýšlené napětí, se kterým se při zpěvu dostávala do vyšších poloh. Hlas nebyl rozechvělý, byl naopak plný a překvapoval nádhernými dlouhými glissandy a precizními forte.

Stejně citlivý a hluboký přístup předvedl i doprovázející soubor Ensemble Opera Diversa. Tento brněnský ansámbl profesionálních hudebníků a zpěváků se dlouhodobě věnuje objevné dramaturgii a projektům na pomezí hudby a divadla. Právě skladby typu Kančeliho Exil patří k repertoáru, který dokáže uchopit s mimořádnou vnímavostí. Jejich interpretace nebyla nikdy agresivní či samoúčelně efektní, ale vždy přesně odpovídala charakteru díla a jeho duchovnímu přesahu.

Oporou celého provedení byla dirigentka Gabriela Tardonová. Její komunikace se sopranistkou i ansámblem byla bezchybná. Z jejího gesta čišela citlivost i hloubka. Fascinující byla její práce s časem – vždy dokázala počkat, až tóny zcela dozní do prostoru, a teprve poté dala další pokyn. Tato hra s prostorem a s rezonancí ticha, stejně jako přesné pokyny u dynamických zlomů a přechodů, udělaly z koncertu ucelenou a nepřerušenou meditaci. 

Z hudebního hlediska zaujme mimo jiné i fakt, že první i poslední část skladby uváděly stejné tóny – další výrazný prvek poukazující na ideu stálosti. Práce se zvětšenými kvartami a citlivě dávkovanými disonancemi vytváří napětí mezi pocitem exilu a nadějí. Ta se zřetelně ozývá v závěrečném durovém vyústění Žalmu 23, jenž sám symbolizuje cestu víry vedoucí skrze temnotu ke světlu.

Zvlášť silný byl samotný závěr skladby. Poslední dlouhý tón zazněl s jemně kolísavým vibratem, které nepůsobilo jako nedokonalost, ale jako promyšlený výrazový prostředek. V kontextu celé skladby tak vyzněl jako křehké vyústění tématu opuštěnosti, vyčerpání a hledání naděje.

Celkově se jednalo o výjimečný koncert, v němž se dramaturgie, prostor i interpretace spojily v organický celek. Večer citlivě připravil posluchače na další dny Svatého týdne a otevřel prostor k hlubšímu prožitku velikonočního tajemství. Zůstal po něm silný zážitek, který v posluchačích rezonoval ještě dlouho po jeho skončení.

Foto archiv festivalu

Komentáře

Reagovat

Zatím nebyl přidán žádný komentář..

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více

V brněnském Konventu Milosrdných bratří se poslední dubnový den uskutečnil další koncert XXIII. ročníku prestižního cyklu staré hudby „Barbara Maria Willi uvádí…“. Dramaturgyně cyklu tentokrát představila originální koncepci s názvem „cembalo-mix“. Tento ambiciózní projekt propojil tři generace interpretů a nabídl posluchačům ucelený pohled do vývoje cembalové hudby od přelomu 16. a 17. století až po žhavou současnost. Potvrdil takto, že cembalo není jen historickým artefaktem, ale živým nástrojem s obrovským výrazovým potenciálem.  více

Festival Concentus Moraviae už 31. rokem přináší koncerty do všech koutů Moravy s občasnými výjezdy za hranice České republiky. To byl případ i letošního prologu, který se odehrál v italské Cremoně a vystoupila na něm tři smyčcová kvarteta, která jasně naznačila téma letošního ročníku „Býti kvartetem“. Ještě před slavnostním zahájením, které se uskuteční za měsíc ve Slavkově u Brna, vystoupila při speciálním festivalovém galavečeru v úterý 28. dubna v brněnském Besedním domě patronka festivalu Magdalena Kožená. Společně s theorbistou Azulem Limou provedla program sestavený především z raně barokních skladeb, které ovšem doplnily i výlety do hudební současnosti.  více

V sále Janáčkova divadla se ve čtvrtek 16. dubna 2026 uskutečnil předposlední abonentní koncert sezony, v němž Filharmonie Brno pod vedením šéfdirigenta Dennise Russella Daviese představila dramaturgický dialog dvou stěžejních děl vídeňské moderny. Program s názvem „Památce anděla“ postavil do kontrastu introspektivní houslový koncert Albana Berga a monumentální symfonickou báseň Richarda Strausse. Obě kompozice sjednocuje ukotvení v konkrétních mimohudebních podnětech, které však skrze sevřenou hudební formu přerůstají v univerzální sdělení.  více

Brno jako člen sítě UNESCO Creative Cities Network v oblasti hudby dlouhodobě rozvíjí mezinárodní spolupráci s dalšími kreativními městy. Jedním z nich je i polská Bydhošť, která je stejně jako Brno součástí této prestižní sítě. Právě z tohoto partnerského města do Brna míří kapela Skraj, která vystoupí v rámci koncertního večera Hraničny Disonans.  více

U některých ještě neopadlo nadšení z nejnovější inscenace Čertovy stěny a už se opera Národního divadla Brno může pyšnit další jedinečnou podívanou – Händelova Agrippina v režii Martina Glasera a hudebním nastudování souboru Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse, jejíž premiéra se odehrála 11. dubna v Janáčkově divadle, se totiž povedla přímo královsky… či spíše císařsky!  více

Závěrečný večer 33. ročníku Velikonočního festivalu duchovní hudby, který se odehrál v neděli 12. dubna 2026 ve zcela zaplněném kostele sv. Jakuba, nesl symbolický náboj. Číslovka třiatřicet, v křesťanské tradici odkazující ke věku Kristova umučení, se stala ústředním motivem celého letošního ročníku. Festival pod dramaturgickým vedením Vladimíra Maňase a Ondřeje Múčky letos nehledal jen „stálost a radost“, ale skrze hudbu kráčel po cestě naděje. Program s názvem „Za světlem“ tuto cestu završil dramaturgicky sevřeným obloukem, který propojil britskou současnost, moravský mysticismus a vídeňskou klasiku. Oficiální zahájení podtrhlo komunitní a duchovní rozměr festivalu. Ředitelka Filharmonie Brno Marie Kučerová ve vstupním pozdravu zhodnotila 33. ročník jako mimořádně úspěšný a poděkovala všem, kteří se na jeho realizaci podíleli. Na její slova navázal farář od sv. Jakuba, Jan Pacner, který připomněl, že hudba v tomto prostoru není jen estetickým doplňkem, ale formou modlitby a dialogu. Výjimečnost večera umocnila osobní přítomnost autorů první poloviny programu, Davida Matthewse a Pavla Zemka Nováka. Jejich účast dodala provedení děl mimořádný punc autenticity.  více

Příznivci barokní hudby se sešli v pátek 10. dubna v kostele svatých Janů, aby si vyslechli předposlední koncert Velikonočního festivalu duchovní hudby. Zazněly Slavnostní nešpory od Giovanniho Antonia Rigattiho (1613-1648) v podání vokálně-instrumentálního souboru Societas Incognitorum pod uměleckým vedením Eduarda Tomaštíkavíce

Na Velký pátek 3. dubna zazněly v rámci Velikonočního festivalu duchovní hudby v kostele Nanebevzetí Panny Marie u Jezuitů v Brně španělské renesanční tenebrae v provedení mezinárodního souboru Ramilette de Tonos.  více

Jeden z koncertů Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně letošního roku nabídl mimořádně silný zážitek. V prostorách nového kostela blahoslavené Marie Restituty na Lesné zazněla skladba Exil gruzínského skladatele Giji Kančeliho – dílo, které se nejen hudebně, ale i duchovně dokonale propojilo s dramaturgickou linií festivalu, a to i díky své textové vrstvě. V ní se prolíná Žalm 23 s moderní poezií Paula Celana a Hanse Sahla.  více

Letošní 33. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby se nese ve znamení tématu Stálost. Tento motiv, inspirovaný biblickou výzvou k vytrvalosti v dobrém a k neustálému vnitřnímu dialogu, prostupuje celou dramaturgií ročníku. Program se letos zaměřuje na monumentální varhanní a vokální kompozice, které reflektují cestu z hluboké sklíčenosti žalmů směrem k vnitřní radosti a světlu. V tomto duchu byl koncipován i varhanní recitál 30. března 2026 v katedrále sv. Petra a Pavla, kde varhaník Jan Šprta provedl díla kladoucí extrémní nároky na technickou virtuozitu i duchovní soustředění v majestátním prostoru Petrova.  více

Stálost a radost jsou letos hlavními motivy Velikonočního festivalu duchovní hudby, jehož 33. ročník začal na Květnou neděli 29. března v kostele sv. Janů. Zahajovací koncert nabídl spojení Filharmonie Brno pod taktovkou zkušeného dirigenta Jaroslava KyzlinkaPražského filharmonického sboru a sopranistky Simony Šaturovévíce

Legendu o brněnském drakovi zná snad každý Brňák. A právě toto stvoření se stalo inspirací mladému nově vzniklému uměleckému tělesu Crocodile Orchestra pro jeho originální název. Komorní orchestr založený Lukášem Marečkem debutoval v sále Konventu Milosrdných bratří v pátek 27. března pod taktovkou brněnského rodáka a nynějšího studenta Kunstuniversität Graz Tomáše Kalouska. V roli sólistky se představila houslistka Veronika Cagáňovávíce

Městské divadlo Brno se v novém muzikálu ViK!NG pustilo do žánru hudební dobrodružné fantasy s bombastickou hudební i vizuální výpravností, nenuceně definovaným morálním obloukem hlavního hrdiny a působivou autenticitou projevu mladých aktérů. Autorský tým Robin SchenkPetr Štěpán a Miroslav Ondra, povzbuzený úspěchem zdařilé muzikálové balady Devět křížů, tentokrát opustil moravské reálie a zamířil na mýtický sever. Výsledkem je rodinná freska ViK!NG, která sice oslňuje technickou precizností a hudební invencí, ale místy naráží na limity vlastního textového základu. Hudební scéna MdB i takto opět nabízí kombinaci profesionální muzikálové řemeslnosti, vizuální atraktivity a divadelního rozptýlení pro široké publikum všech věkových kategorií.  více

V rámci čtyř komorních koncertů této filharmonické sezony, které se pravidelně konají v sále Besedního domu, mohli posluchači navštívit pestrou paletu sólových recitálů i komorních uskupení. Středeční večer 18. března se nesl v duchu oslav kulatého výročí lotyšského skladatele Pēterise Vaskse (*1946), jemuž tady svým uměním vzdala hold brněnská rodačka a klavíristka Terezie Fialovávíce

Nejčtenější

Kritika

Již před několika měsíci se uskutečnil křest prvního CD ansámblu MusEquality, jenž si klade za cíl otevírat nové interpretační možnosti klasické hudby prostřednictvím vlastních aranží vycházejících z lidových kořenů a neobvyklé instrumentace. Kombinace dvou houslí, akordeonu, cimbálu a kontrabasu vytváří podmínky pro novou interpretaci skladeb, která ctí jejich původní charakter a současně odhaluje další, dosud méně zřetelné výrazové i zvukové vrstvy.  více